< Luk 6 >

1 Jehudi naangtongsa di Jisu ah phek ni chamtong ko ih tumkhoom kata. Heliphante loong ah ih raanteh ah thi rum ano, neng lak ni saasek leh, phak et rumta.
I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
2 Mararah Pharisi loong ih cheng rumta, “Sen ih tumjih et han seng Hootthe jun ih naangtongsa doh sen emah tajen re kan?”
Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč činíte, čehož nesluší činiti v sobotu?
3 Jisu ih ngaakbaat rumta, “Dewid nyia heh joonte loong ih neng ram ih ti rumta adi tiim et rumta rah sen ih tanih wetan?
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4 Heh Rangteenok ni wang ano, Rangte suh kota baanlo ah toonphakta, eno heh mina loong suh nep kota. Erah uh seng Hootthe jun ih emiit angta, o mina reh uh tajen phaksata romwah ih luulu ba phaksata.
Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichž nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
5 Eno Jisu ih thoonbaatta, “Mina Sah rah naangtongsa raang ih Teesu.”
I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne sobotního.
6 Naangtongsa saahoh di Jisu ah Jehudi rangsoomnok ni kah ano nyootsoot rumta. Erah ni jaawako lakkoong ang arah mih wasiit angta.
Stalo se pak i v jinou sobotu, že všel do školy Ježíš a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
7 Mararah Hootthe Nyootte nyia Pharisi loong ih Jisu ah tumjih doh lasah thetre ah ih thun rumta, erah thoidi naangtongsa doh mih maamok deesiit jaoh ih dangdang et ban sok rumta.
I šetřili ho zákonníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, z čeho by jej obžalovali.
8 Enoothong Jisu ih neng tenthun ah jat ano mih wasiit suh baatta, “Chap uh, ngakhoh ko ih raaho.” Eno erah wah ah toonchapta.
Ale on znal přemyšlování jejich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, stál.
9 Eno Jisu ih baat rumta, “Ngah ih cheng rumhala: seng Hootthe jun doh naangtongsa doh tumjijih ah jen re thuk he? Epang tam ah, ethet haat ah? Mih roidong ah epang tam ethet haat ah?”
Tedy řekl jim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti, čili zle, duši zachovati, čili zatratiti?
10 Heh ah nengko ni lengsok ano heh lakkoong wah asuh baatta, “An lak ah janghaat uh.” Eno heh lak ah janghaat kano ese we ih ngaak hoonta.
A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. A on učinil tak. I přivedena jest k zdraví ruka jeho jako druhá.
11 Neng loong ah neng the ah saanghaat rum ano khah rumta eno neng chamchi ni waan rumta Jisu ah mamet ih eah.
Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
12 Erah tokdi Jisu kongchoong ni wang ano Rangte rang pheetang ih soomwangta.
I stalo se v těch dnech, vyšel na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
13 Rang ah wuung ano, heliphante loong ah heh reeni lompoon ano neng dung nawa asih wanyi danjeeta, heh ih erah loong men ah kaamwah et menta:
A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval:
14 Simoon (Heh ih Pitar et menta) erah damdi heh no Endriu; Jeems nyia Joon, Philip nyia Batholomi,
(Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
15 Mathiu Thomas, Jeems ah Alphaeus sah, erah damdi Simoon (hadaang pangte ih poonta),
Matouše a Tomáše, Jakuba Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
16 Judas ah Jeems sah, erah damdi Judas Iskerot, mih khuumtante ih hoonte warah ah.
Judu Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž potom byl zrádce.)
17 Jisu kong nawa heh kaamwah loong damdi dat ra rumha di, heliphante hantek loong damdi hathung ni roong chapta. Miloong hantek erah di Judia hah noongrep nawa, Jerusalem nawa erah damdi juungkaang ko niiwa Tairi nyia Sidoon samnuthung dowa;
I sstoupiv s nimi, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, kteříž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli, a uzdraveni byli od neduhů svých,
18 neng heh jeng boichaat nyia neng khoisat deesiit thuk suh thok rum taha. Chiithih laakhah ih paklakte loong anep ra rum taha enooleh de ih rumta.
I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
19 Warep ih heh sak nah taajoot totoh thun rumta, tumeah heh sak nawa chaan kala rah ih mirep deetsiitta.
A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
20 Jisu ih heliphante loong ko ih sok ano liita, “Changthih loong ah tenroon ang an; Rangte Hasong ah sendi!
A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
21 “Amadi ramtekte loong ah tenroon ang an; sen suh ekot et han! “Amadi ehuungte loong ah tenroon ang an; sen engit ean!
Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
22 “Mina Sah tungthoidoh, sen mih ih miksuk halan, dut haat halan, kaanju ih halan, nyia ethih li halan adoh tenroon ang an!
Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jako zlé, pro Syna člověka.
23 Erah saakkaan ah thok ha doh sen tenroon lam ih wook anno boong an, tumeah sen raangtaan ih elong thaangchojih Rangmong Hasong ni thiinha. Nengte nengwah ih uh emamah Rangte tiitbaatte loong damdi thetre rumta.
Radujte se v ten den, a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá v nebesích. Takť zajisté činívali prorokům otcové jejich.
24 “Enoothong amadi nyamte loong asuh tumthan echoojih ang ah; sendi tenroon roidong ah elang eta!
Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
25 “Amadi laboot beete loong asuh tumthan echoojih ang ah; sen ramtek tok ethok eha! “Amadi engitte loong asuh tumthan echoojih ang ah; sen ehuung nyia moongjoong ean!
Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
26 “Mina ih ese ih liite loong asuh tumthan echoojih ang ah; nengte nengwah reh uh emoong tiitbaatte suh emamah et li rumta.
Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak činívali falešným prorokům otcové jejich.
27 Enoothong nga jeng boichaatte suh baat rumhala: sen piiara ah mongnook et an, sen miksukte damdoh ese ih re an,
Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely své, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
28 sen tamte loong asuh romseetam koh an, sen siiwiite asuh rangsoom koh an.
Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
29 O ih bah uh an the nah buh ho bah haangko the adoh we wak buh thuk uh; o ih bah uh an samsong toon ah, erah suh samsong ehoh bootkoh uh.
A udeřil-li by tebe kdo v líce, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
30 Mih ih an dowa tumjih suho erah kot et uh, erah damdoh mih ih an hukkhaak toon abah, nakmok ngaaksuh uh.
Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, kterýž béře tvé věci, zase nežádej.
31 Mih ih an suh mame reekot theng ih jam hu emamah an ih mih suh reekoh uh.
A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
32 “An mongnook halu mina damdam adoh mongnook ubah, romseetam ah mamah ma ih choh uh? Emah bah rangdah mina loong bah lengkot mui rumla, hephoopho thaang ah we ngaakchosuh ah!
Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
33 Ese reeraang ah an damdi ese reete loong damdam adoh mok re ubah, romseetam ah mamah ma ih choh uh? Emah bah rangdah mina loong reela!
A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšnící totéž činí.
34 An suh jen ngaakthemte ah sok uno luulu nam koh ubah, romseetam ah mamah ma ih choh uh? Erah thaang thaang ah ngaakchosuh bah, rangdah mina loong nep nam kotmui rumla!
A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
35 Emah tah angka! Senpi senra loong ah mongnook anno neng damdoh ese ih re an; enam kot et an, eno engaak choh nak thuntak an. Eno ba sen thaang elong ah choh an, nyia sen ah Echoong Thoon Rangte suh asah ang an. Tumeah Heh ah lajak nyia jengse lajengte loong raangtaan ih uh ese.
Nýbrž milujte nepřátely své, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
36 Sen Wah tenthet jeela likhiik tenthet mina ang an.
Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
37 “Mihoh nak dande an, eno ba Rangte ih uh sen tadande ran; mihoh nak dut haat an, eno ba Rangte ih uh sen tadut haat ran; mih biin anaan et an, eno ba Rangte ih uh sen biin anaan et han.
Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
38 Mih suh ekot et an, eno ba Rangte eh uh sen suh kohan. Amiisak ih, sen ehan ih ngaakchoh an, mih chosok thaang rah ah, sen ih mathan jenthaang an erathan—sen lak nah keekoja han. Marah saanthaak sen ih wahoh suh maak han erah saanthaak dowa ih Rangte ih sen ah maak han.”
Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám zase odměřeno.
39 Eno Jisu ih arah tiitthaak ah baat rumta: “Edook wasiit ih mihoh edook ah tami siitka; emah mok ang abah, wanyi nyi beng nah ba dat nyu ah.
Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
40 O Leewette noodek ah Nyootte nang ih ejat tami angka; enoothong noodek thoontang ih, neng suh nyootsootta ah jen jat rumta no ba, Nyootte likhiik neng ejen lang erum ah.
Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
41 Sen mik dowa bangtan ah lasamthun thang ih, Sen joonte mikmaang ehinsah ah mamet jam sok han?
Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
42 Sen ih mamet mi li sen joonte suh ah, an mikmaang ah beeha, senteewah mik dowa bangtan ah laphang miisok kanbah ah? Sen lonoite loong! Sen mik dowa bangtan ah chaak dok haat anno ba sen pho senno mikmaang ehin ah samseksek mi samsok an, eno ba mi beek haat an.
Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyňmu mrvu, kteráž jest v oku tvém, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prvé břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
43 “Bang se adoh tiikthih tatiikka, eno bangthih adoh uh tiikse tatiikka.
Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
44 Bang ah hetiik tiikla dowa ih ba danjat ha; an ih puksak tiik ah subang nawa tachoh thiiko adoleh anggut tiik ah woma bang nawa tachoko.
Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nezbírají s trní fíků, ani s hloží zbírají hroznů.
45 Mina eseete ih heten hemong ni ese loong lomthiin ha dowa dong re ah; ethih mina rah ih heten hemong ni ethih lomthiinha ah dong noisok ah. Tumeah ten among ni tumjih jeela tuikhoop ni erah dongjeng ra hala.
Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
46 “Ngah ih baat rumhala lare thang di ngah ah Teesu, Teesu,’ ih tumet suh poon hali?
Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
47 O bah uh nga re nah thok haano nga jeng ah boichaat ano kap ah—eno erah mih ah mamah ang ah, ngah ih noisok rumha.
Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
48 Heh ah arah likhiik ang ah, o ih heh nok jong hah nah, halup ih thoh ano hoon arah likhiik ang ah. Juung ah nuung ano liim abah uh tamoka ang ah, tumeah erah rongkopkop ih hoonta.
Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal a vytesal hluboko, a založil grunty v skále. A když se povodeň strhla, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla ním pohnouti, nebo byl založen na skále.
49 Enoothong o ih bah uh nga tiit ah chaat ano laphanka bah erah ih heh nok naririh jong hah ni lahoonka likhiik ang ah; eno erah nok ah juungnuung tak ih sot kano laan rungdat ruh eah—eno tumthan echoojih ih bundat ah!”
Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýž obořila se řeka, a on hned padl, i byl pád domu toho veliký.

< Luk 6 >