< नीतिसूत्रे 7 >

1 माझ्या मुला, माझे शब्द जपून ठेव, आणि माझ्या आज्ञा आपल्याजवळ साठवून ठेव.
Ka ca ka olthui he ngaithuen lamtah ka olpaek he na taengah khoem ne.
2 माझ्या आज्ञा पाळ आणि जिवंत रहा, आणि माझे शिक्षण डोळ्यातील बाहुलीप्रमाणे जप.
Ka olpaek he ngaithuen lamtah hing puei. Ka olkhueng he na mikhmuh ah thenhnaih la om saeh.
3 ती आपल्या बोटांस बांध; ती आपल्या हृदयाच्या पाटीवर लिहून ठेव.
Te te na kutdawn dongah hlaengtang lamtah na lungbuei cabael dongah daek lah.
4 “तू माझी बहीण आहेस” असे ज्ञानाला म्हण, आणि सुज्ञतेला आपले नातेवाईक म्हण,
Cueihnah te, “Ka ngannu nang tah,” ti nah lamtah yakmingnah te pacaboeina la khue.
5 अशासाठी की, भुरळ घालणाऱ्या स्त्रीपासून, ते तुला व्यभिचारी स्त्रीच्या गोड शब्दांपासून वाचवतील.
Rhalawt nu taeng lamkah khaw, kholong nu kah hoem ol lamkah khaw namah aka ngaithuen ham ni.
6 माझ्या घराच्या खिडकीजवळील जाळ्यातून मी बाहेर पाहिले;
Ka im bangbuet kah thohhuel long ka dan.
7 आणि मी पुष्कळ भोळे तरुण पाहिले. मला तरुणांमध्ये एक तरुण दिसला, जो बुद्धिहीन मनुष्य होता.
Te vaengah hlangyoe rhoek te ka hmuh tih cadong ca rhoek khuiah a lungbuei aka talh khaw ka yakming.
8 तो तरुण मनुष्य तिच्या कोपऱ्याजवळून जाणाऱ्या वाटेने जात होता, आणि तो तिच्या घराकडे,
Huta imdak kah bangkil te a paan tih huta im kah longpuei la luei.
9 त्या दिवशी संध्याकाळी संधीप्रकाशात, रात्रीच्यावेळी आणि अंधकारात गेला.
Hlaemhmah ah, khothun kholaeh ah, khoyin yinthuem neh khohmuep ah khaw, cet.
10 १० आणि तेथे ती स्त्री त्यास भेटली, वेश्येसारखा पोशाख केलेली आणि ती तेथे कशासाठी आहे हे तिला माहित होते.
Anih aka doe ham huta ngawn tah pumyoi hnisui neh a lungbuei a uep coeng ke.
11 ११ ती वाचाळ व स्वच्छंदी असून, तिचे पाय घरी राहत नाही;
Tekah huta tah hue a sak tih a im ah khaw a thinthah. A khopha khaw duem pawh.
12 १२ कधी रस्त्यात, कधी बाजारात, प्रत्येक नाक्याजवळ ती थांबून राहते.
Tahae nawn ah imkawt ah, tahae ah toltung neh bangkil takuem ah rhongngol coeng.
13 १३ मग तिने त्यास धरले आणि त्याची चुंबने घेतली; निर्लज्जपणे ती त्यास म्हणाली,
Tekah cadong te a sol tih a mok, a maelhmai khaw a cadong ham a tanglue pah tih cadong te,
14 १४ “आज मी माझी शांत्यर्पणे केली; मी आपले नवस फेडले,
Kamah taengkah rhoepnah hmueih neh tihnin ah tah ka olcaeng te ka thuung coeng.
15 १५ ह्यासाठी मी तुला भेटायला, तुझे मुख पाहायला उत्सुकतेने बाहेर आले आणि तू मला सापडला आहेस.
Te dongah nang doe ham neh na mikhmuh ah toem hamla ka mop tih nang kam hmuh tangloeng.
16 १६ मी आपल्या अंथरुणावर, मिसरातली रंगीत सुती चादर पसरली आहे.
Ka soengca te Egypt hnitang, cenlang, hniphaih neh ka phaih coeng.
17 १७ मी आपले अंथरुण बोळ, अगरू, दालचिनी यांनी सुवासिक केली आहे.
Ka thingkong dongah murrah, thingul, thingsa ka khueh thil coeng.
18 १८ ये, आपण सकाळपर्यंत प्रीतीने भरून तृप्त होऊ; आपण वेगवेगळ्या कृतींनी प्रेम करून महान आनंद घेऊ.
Halo lah a hlo neh mincang duela hmilhmal sih lamtah, pumnai neh yoka sih.
19 १९ माझा पती घरी नाही; तो लांबच्या प्रवासास गेला आहे.
Tongpa loh a im ah om pawt tih khohla ah yiin la cet coeng.
20 २० त्याने प्रवासासाठी पैश्याची पिशवीबरोबर घेतली आहे; तो पौर्णिमेच्या दिवशी परत घरी येईल.”
A kut dongah tangka cun a khuen tih hlalum hnin ah ni a im la ha pawk eh?,” a ti.
21 २१ तिने आपल्या मोहक बोलण्याने त्याचे मन वळवले; आणि आपल्या गोड बोलण्याने तिने त्यास सक्ती केली.
Anih te a rhingtuknah cungkuem neh a yoek tih a hmuilai kah hamsum neh a heh.
22 २२ तो तिच्यामागे चालला, जसा बैल कापला जाण्यास जातो, किंवा जसा हरीण सापळ्यात पकडला जातो,
Te dongah huta hnukah maeh la aka poeh vaito bangla, aka ang thuituennah dongkah khocin rhui bangla cet.
23 २३ जसा पक्षी, पाशाकडे धाव घेतो, तसा हे आपल्या जीवाची किंमत घेण्यासाठी आहे हे तो जाणत नाही, किंवा तिर त्याचे काळीज भेदून जाईपर्यंत तसा तो तिच्यामागे जातो.
Vaa loh pael khuila a kun paitok bangla a thin te thaltang loh a khoh pah duela a hinglu te ming pawh.
24 २४ आणि आता, माझ्या मुलांनो, माझे ऐका; मी काय सांगतो त्याकडे लक्ष द्या.
Te dongah ca rhoek loh kai ol he hnatun uh lamtah ka ka dongkah olthui he hnatung uh laeh.
25 २५ तुझ्या मनाला तिच्या मार्गाकडे वळू देऊ नकोस; तिच्या वाटांनी जाऊन बहकू नकोस.
Anih kah longpuei la mael boeh, na lungbuei te anih kah a hawn la khohmang sak boeh.
26 २६ कारण तिने पुष्कळांना घायाळ करून पाडले आहे, त्यांची संख्या मोजू शकत नाही.
Anih loh hmalaem la muep a cungku sak tih aka tlung rhoek khaw boeih a ngawn coeng.
27 २७ तिचे घर म्हणजे अधोलोकाकडचा मार्ग आहे; तो मृत्यूच्या खोल्यांकडे खाली उतरून जातो. (Sheol h7585)
A im khaw saelkhui longpuei ah om tih dueknah imkhui la suntla pai. (Sheol h7585)

< नीतिसूत्रे 7 >