Lioka 16
1 Tinovo’e ty hoe amo mpiama’eo: Teo ty mpañaleale nitalilieñe te nandritse ty vara’e ty mpamandro-panaña’e.
Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
2 Aa le kinanji’e naho nanoa’e ty hoe: Akore ze o tsinanoko ty ama’o zao? Volilio o famandroña’oo, fa tsy ho mpamandroñe ka.
I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
3 Le hoe ty fitsakorea’ i mpamandroñey: Inom-barè ty hanoeko kanao hafaha’ i talekoy amy famandroñakoy? Tsy lefeko ty miava, le manalats’ ahy ty mangatake.
I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
4 Inao arè ty hanoeko, soa te, ie navìk’ ami’ty maha mpamandroñe ahy, le mbe ho rambese’ iereo añ’ anjomba ao.
Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
5 Aa le songa kinanji’e homb’ama’e ze nisongo amy talè’ey, le hoe ty asa’e amy valoha’ey: Fire ty songo’o amy talèko?
I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
6 Le hoe re: Solike zato fañaranañe. Le hoe re ama’e: Masika! rambeso o takelan-tsongo’oo le miambesara, sokiro ty hoe: limampolo.
A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
7 Le hoe ka re ami’ty raike: Fire ty songo’o? le hoe re: Ampemba zato gony. Hoe ka ty asa’e: Ingo, rambeso o takela’oo, le valom-polo ty isorata’o.
Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
8 Aa le rinenge’ i bei’ey i mpamandroñe tsy jefa’ey, amy t’ie nampiboake hilala; toe mahilala amy tarira’ey o ana’ ty voatse toio te amo anan-kazavañeo. (aiōn g165)
I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
9 Le hoe raho ama’ areo: Paiao rañetse arè amo vara tsy vokatseo, soa te ie milesa, ro mbe ho rambeseñe amo anjomba nainai’eo amy hamodoañey. (aiōnios g166)
I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
10 Ze vañom-po ami’ty kede, ho vañom-po ami’ty bey; ze tsy to ami’ty kede tsy ho to ami’ty bey.
Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
11 Aa naho tsy malili-po amo vara tsy vokatseo nahareo, ia ty hampamandroñe anahareo o vente’eo.
Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
12 Le ie tsy vañoñe ami’ty vara’ ondaty, ia ty hanolots’ anahareo ty anahareo?
A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
13 Tsy eo ty mpitoroñe maha-fitoron-droe; ho heje’e ty raike vaho hikokoa’e ty raike; ke ho rañete’e ty raike vaho ho rihie’e ty raike. Tsy mahafitoroñe an’ Andrianañahare naho o varao nahareo.
Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
14 Ie nahajanjiñe i hoe zay o Fariseoo, kanao mpitea-drala, le nikizak’ aze.
Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
15 Aa hoe ty nanoa’e: Mpaniom-batañe am’ ondatio nahareo; fe arofoanan’ Añahare ty arofo’ areo, amy te ze atao’ ondatio ho vara ro tiva am-pivazohoan’ Añahare.
I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
16 Pak’ amy Jaona naho o Mpitokio t’i Hake; namototse henane zay le tseizeñe i Fifehean’Añaharey, vaho fonga mifanisike hizilik’ ao;
Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
17 haivañe ty hihelaña’ i likerañey naho ty tane toy ta ty hamaohañe ndra ty pininìten-tsokitse amy Hake ao.
Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
18 Ze mañary valy hañenga ty hafa ro mañarapilo; vaho mañarapilo ka ty mañenga rakemba narian-dahy.
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
19 Teo ty mpañaleale, mpisaron-tsarimbo malò-mavo naho leny matify, niaiñañoleñañe an-kafalefaleañe handro an-kandro.
Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
20 Teo ka ty rarake atao Lazarosy, atseke bae, nakonenak’ añ’ila’ ty lalambei’e eo,
A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
21 le naina’e te hitsimoke ty nifitafita am-pandambaña’ i mpañalealey, te mone o amboao ro nomb’ ama’e nitsela o bae’eo.
Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
22 Ie nihomake i rarakey, le nente’ ty anjely mb’añ’araña’ i Abraàme añe; nihomake ka i mpañalealey, le nalenteke.
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
23 Ie nanoen-tsamporerak’ an-tanen-dolo ao i mpañalealey le niandra vaho nahatalake i Abraàme rekets’ i Lazarosy añ’araña’e eo, (Hadēs g86)
Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
24 vaho nikoiha’e ty hoe: O aba, Abraàme, tretrezo, ehe ampihitrifo t’i Lazarosy handò ty lengon-drambo-pità’e an-drano hampanintsiñe ty lelako; fa loho malovilovy raho añ’afo mirebareba atoy.
I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
25 Fa hoe ty natoi’ i Abraàme: O anake, tiahio te hene niazo’o o raha fanjakao ihe mbe niveloñe, fa raty ka ty niazo’ i Lazarosy; ohoñen-dre henaneo te ihe malovilovy.
I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
26 Likoare’ i hoe zay, najadoñe añivon-tikañ’ ey ty herakerake jabajaba tsy lefe ty atoy tsaheñe mb’ama’areo ao vaho tsy hahatsake mb’ama’ay mb’etoy ka ty boak’ ey.
A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
27 Le hoe re: Aa naho zay ry raeko, mihalaly ama’o: ampihitrifo mb’ añ’ anjomban-draeko mb’eo,
I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
28 fa lime ty rahalahiko hitaroñañe, tsy mone ho avy am-peh’ ohatse atoy.
Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
29 Aa hoe t’i Abraàme tama’e: Am’ iareo t’i Mosè naho o Mpitokio; ampitsendreño.
I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
30 Le hoe ka re: Aiy! ry aba Abraàme; fa naho mb’ am’ iereo mb’eo ty mivañom-beloñe, le tsi-mete tsy hisoloho.
A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
31 Hoe re tama’e: Naho tsy haoñe’ iereo t’i Mosè naho o Mpitokio, le tsy hahafiato ka ndra te eo ty mivañom-beloñe boak’ an-kavilasiy.
I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
