Lioka 10
1 Ie modo zay, le nijoboñe ondaty fitompolo ila’e ka t’i Talè, vaho nirahe’e kiroe-kiroe hiaolo mb’amy ze hene rova naho tane homba’e.
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
2 Le hoe re tam’ iereo: Tombo ty vokatse fe tsy ampe ty mpandrofotse; aa le halalio i Talèm-bokatsey ty hañeke ho amy fanatahañey;
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
3 Akia, iraheko hoe vik’añondry mitoam-parasy.
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
4 Ko mitintin-koro ndra kontrañe ndra hana vaho ko mifañinoñe an-dalañe eo.
Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
5 Ze traño iziliha’ areo, anò hey ty hoe: Hanitsiñe ty anjomba toy.
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
6 Aa naho ao ty anan-kanintsiñe, le hitoetse ao i fañanintsi’ areoy; fe naho tsy zay le himpolia’e.
A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
7 Mañialoa amy trañoy; mikama naho minoma amy ze azotso amy te mañeva ty rima’e ty mpanatake. Ko mitsatsàk’ anjomba.
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
8 Ze tanañe omba’ areo, naho ampihovae’e: ikamao ze azotso’e.
Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
9 Jangaño ze marare, le anò ty hoe: Fa totok’ anahareo i Fifehean’ Añaharey.
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
10 Ze rova anjoà’ areo tsy mampihova, le miheovà mb’an-dàmoke mb’ eo vaho anò ty hoe:
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
11 Ndra ty lembo’ ty rova’ areo manditek’ ama’ay ho piohe’ay hanjehazeha anahareo. Fe mahafohina te nitotoha’ i Fifehean’ Añaharey.
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
12 Itaroñako te haivañe ty hifetsak’ amy Sodoma amy andro zay ta ty hizò i rovay.
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
13 Hankàñe ama’o, Korazina! Hankàñe ama’o Betsaida! Fa naho nanoeñe e Tirò naho e Sidona añe o raha jabajaba nitoloñeñe ama’areoo le ho nisoloho haehae vaho ho nitobok’ an-gony naho lavenoke.
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
14 Haivañe ho amy Tirò naho i Sidona amy zakay ta ty ama’ areo.
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
15 Ihe ka, ry Kapernaomy, haonjomb’ andindìñe añe v’ iheo? Te mone hatotse an-tsikeokeok’ao! (Hadēs g86)
A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš. (Hadēs g86)
16 Ze mijanjiñe anahareo mijanjiñe ahy, naho ze malaiñ’ anahareo malaiñ’ ahy, vaho ze malaiñ’ ahy, malaiñe i Nañirak’ ahiy.
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
17 Nimpoly an-kaehake i fitom-polo rey, le hoe ty asa’iareo: O Rañandria, ndra o kokolampao miambane ama’ay ty amy tahina’oy.
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
18 Le hoe t’Iesoà tam’ iereo: Nitreako nidoindoiñe boak’ andindìñey hoe helatse i mpañìnjey.
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
19 Inao! fa tinoloko lily ambone’ ty haozara’ i rafelahiy nahareo handialia mereñe naho kalengo fa ndra inoñ’ inoñe tsy hijoy.
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
20 Aa ko irebeha’ areo te itsolofìña’ o kokolampao, fe mandià-taroba te pinatetse andindìñe ao o tahina’ areoo.
Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
21 Ie amy ora zay, nilifon-kaehak’ añ’ arofo t’Iesoà nanao ty hoe: Mandrenge Azo raho ry Aba, Talèn-dikerañe naho ty tane toy, te naeta’o amo mahihitseo naho amo mahilalao o raha zao vaho nampalangese’o amo anak-ajajao; Eka, Aba, zay ty ninò’o am-pivazohoa’o.
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
22 Kila natolon-dRaeko ahy, le tsy eo ty mahafohiñe te ia i Anakey naho tsy t’i Rae, naho te ia t’i Rae lehe tsy i Anakey vaho ze ampahafohiñe’ i Anakey.
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
23 Nitolik’amo mpiama’eo avao le nanao ty hoe: Haha ty fihaino mahaisake o raha isa’ areoo;
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24 Itaroñako te maro ty mpitoky naho ty mpanjaka nisalala hahaoniñe o oni’ areoo fe tsy nahaoniñe, vaho hahajanjiñe o janji’ areoo fe tsy nahajanjiñe.
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
25 Teo te niongake ty mpahay lily nitsoke Iesoà ami’ty hoe: O Talè, ino ty hanoeko handovàko haveloñe nainai’e? (aiōnios g166)
A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
26 Le hoe re tama’e, Ino ty pinatetse amy Hake ao? Akore ty vaki’o aze?
A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27 Hoe ty natoi’e: Kokò t’Iehovà Andrianañahare’o an-kaampon’arofo’o, naho an-kaliforam-pañova’o naho amy ze hene haozara’o naho am-pitsakorea’o iaby, vaho ondatio mira ami’ty vata’o.
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28 Le hoe re tama’e: To i natoi’oy, anò, vaho ho veloñe.
I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29 Aa ie te haniom-batañe, nanao ty hoe am’ Iesoà: Ia v’ondaty zay?
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
30 Hoe ty natoi’ Iesoà: Teo t’indaty nizotso boake Ierosaleme homb’e Hierikò mb’eo nizò malaso nañolits’ o siki’eo, nitrabotrabok’ aze vaho nampidoñ’ aze fiai-drifi’e;
I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31 tojo te nizotso mb’eo amy zao ty mpisoroñe; nizoe’e fe niriràña’e.
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32 Nanao zay ka t’i nte-Levy, ie pok’eo, nahaisake fe nanoe’e riom-paoke.
Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
33 Nivotrak’ eo ka ty nte Samaria amy lia’ey, ie niisa’e le niferenaiña’e,
Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34 nitotok’ aze naho namoloñosa”e o fere’eo naho nañiliña’e solike vaho divay; le nampiningire’e amy borìke’ey, naho ninday aze mb’ami’ty anjomba fanjoàn’ambahiny mb’eo vaho natrahe’e.
A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35 Ie maraindray, nañakatse bogady roe, le natolo’e amy tompon’ anjombay ami’ty hoe: Itahao; ndra firefire ty lany mandikoatse zao le havahako ami’ty fimpoliko.
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36 Aa vaho ia amy telo rey ty atao’o nifampilongo amy nizo mpitavañey?
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
37 Hoe ty natoi’e: I nilem-po ama’ey. Le hoe t’Iesoà tama’e: Akia, itsikombeo.
A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
38 Nañavelo iereo, le nizilik’ an-tanañe ao t’Iesoà naho nampihova aze añ’anjomba ty rakemba atao Martae,
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
39 niambesatse am-pandia’ i Talè nitsendreñe o tsara’eo ty rahavave’e Marie.
A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
40 Fe niembetse’amy fitoroña’ey t’i Martae le niheo mb’amy Talè mb’eo nanao ty hoe: O Rañandria, tsy ahoa’o hao te nieng’ ahy hikotepe irery ty rahavaveko? Ampañoloro ahy.
Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
41 Hoe ty natoi’ Iesoà: O Martae, Martae, ihe tsotseke naho tsimboetse ami’ty raha maro,
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
42 raha raike ty paiaeñe; nijoboñe ty soa t’i Marie, le tsy hasintak’ ama’e zay.
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.
