< लूका 10 >

1 इना गल्ला ते बाद प्रभुए सत्तर और चेले ओर नियुक्त कित्ते और जेती-जेती नगर और जगा रे सेयो आपू जाणे वाल़े थे, तेती तिने सेयो दो-दो करी की आपू ते आगे पेजे
Y DESPUES de estas cosas, designó el Señor aun otros setenta, los cuales envió de dos en dos, delante de sí, á toda ciudad y lugar á donde él habia de venir.
2 और यीशुए तिना खे बोलेया, “पाक्के रे डोरू तो बऊत ए, पर मजूरदार कम ए इजी री खातर डोरूआ रे मालको ते प्रार्थना करो कि सेयो आपणे डोरूआ बडाणे खे मजूरदार पेजो।
Y les decia: La mies á la verdad [es] mucha, mas los obreros pocos: por tanto rogad al Señor de la mies que envie obreros á su mies.
3 जाओ; देखो, आऊँ तुसा खे पेडा जेड़े तिना लोका बीचे पेजुँआ जो भेड़िए जेड़े खतरनाक ए।
Andad, hé aquí yo os envio como á corderos en medio de lobos.
4 तेबेई तो ना बटुआ, ना चोल़ी, ना जोड़े लणे और ना ई बाटा रे केसी खे नमस्ते करनी।
No lleveis bolsa, ni alforja, ni calzado; y á nadie saludeis en el camino.
5 जेस केसी रे कअरो रे जाओ पईले बोलो, ‘एस कअरो रा कल्याण ओ।’
En cualquier casa donde entrareis primeramente decid: Paz [sea] á esta casa.
6 जे तेती कोई कल्याणो जोगा ओगा, तो तुसा रा कल्याण तेसखे लगणा, नई तो तुसा गे वापस आयी जाणा
Y si hubiere allí algun hijo de paz vuestra paz reposará sobre él: y si no, se volverá á vosotros.
7 और तेसी कअरो रे रओ और जो कुछ तुसा खे खाणे-पीणे खे मिलो, खाओ-पीओ, कऊँकि मजूरदारो खे तिना री मजदूरी मिलणी चाईयो; और कअरे-कअरे जाई की नि कूमणा
Y posad en aquella misma casa comiendo y bebiendo lo que os dieren; porque el obrero digno es de su salario. No [os] paseis de casa en casa.
8 “और जेते नगरो रे जाओ और तेथो रे लोक तुसा खे मानो, तो जो सेयो तुसा रे सामणे राखो, सेई खाओ।
Y en cualquier ciudad donde entrareis? y os recibieren, comed lo que os pusieren delante;
9 तेथो रे बमारा खे ठीक करो और तिना खे बोलो कि परमेशरो रा राज्य तुसा रे नेड़े आयी पऊँछी रा।
Y sanad los enfermos que en ella hubiere; y decidles: Se ha llegado á vosotros el reino de Dios.
10 पर जेस नगरो रे जाओ और तेथो रे लोक तुसा खे नि मानो, तो तिना रे बजारो रे जाई की बोलो
Mas en cualquier ciudad donde entrareis, y no os recibieren, saliendo por sus calles, decid:
11 ‘तुसा रे नगरो री तूड़ बी जो म्हारे पैरो रे लगी री, आसे तुसा सामणे चाड़ी देऊँए, तेबे बी ये जाणी लो कि परमेशरो रा राज्य तुसा रे नेड़े आयी पऊँछी रा।’
Aun el polvo que se nos ha pegado de vuestra ciudad á nuestros piés, sacudimos en vosotros: esto empero sabed, que el reino de los cielos se ha llegado á vosotros.
12 आऊँ तुसा खे बोलूँआ कि तेस दिने, तेस नगरो री दशा ते, सदोम नगरो री दशा जादा सईणे जोगी ऊणी।
Y os digo que los de Sodoma tendrán más remision aquel dia, que aquella ciudad.
13 “हाय खुराजीन! हाय बैतसैदा! जो सामर्था रे काम तुसा रे कित्ते, जे सेयो सूर और सैदा रे नगरा ऊँदे, तो टाट टखी की और स्वाई बीचे बैठी की सेयो कदका मन फिराई देंदे।
¡Ay de tí, Corazin! ¡Ay de tí, Bethsaida! que si en Tiro y en Sidon hubieran sido hechas las maravillas que se han hecho en vosotras, ya dias ha que, sentados en cilicio y ceniza, se habrian arrepentido.
14 पर न्याय रे दिना रे तुसा री दशा ते, सूर और सैदा री दशा जादा सईणे जोगी ऊणी।
Por tanto Tiro y Sidon tendrán más remision que vosotras en el juicio.
15 ओ कफरनहूम! क्या तूँ स्वर्गो तक ऊच्चा करेया जाणा? तूँ तो नरको तक थाले करेया जाणा। (Hadēs g86)
Y tú, Capernaum, que hasta los cielos estás levantada, hasta los infiernos serás abajada. (Hadēs g86)
16 जो तुसा री सुणोआ, से मेरी सुणोआ और जो तुसा खे तुच्छ जाणोआ, से माखे तुच्छ जाणोआ और जो माखे तुच्छ जाणोआ, से मेरे पेजणे वाल़े खे तुच्छ जाणोआ।”
El que á vosotros oye, á mí oye; y el que á vosotros desecha, á mí desecha; y el que á mí desecha, desecha al que me envió.
17 सेयो सत्तर चेले खुश ऊई की आयी की फेर बोलणे लगे, “ओ प्रभु! तुसा रे नाओं ते दुष्टात्मा बी आसा रे वशो रे ए।”
Y volvieron los setenta con gozo, diciendo: Señor, aun los demonios se nos sujetan en tu nombre.
18 यीशुए तिना खे बोलेया, “आऊँ शैतानो खे बिजल़िया जेड़ा, स्वर्गो ते ऊतरदा ऊआ देखणे लगी रा था।
Y les dijo: Yo veia á Satanás, como un rayo, que caia del cielo.
19 देखो; मैं तुसा खे सापो और बिच्छुआ खे केसणे रा और तुसा रे दुश्मण शैतानो री सारी सामर्था पाँदे अक्क देई राखेया और केसी बी चीजा ते तुसा खे नुकशाण नि ऊणा।
Hé aquí os doy potestad de hollar sobre las serpientes y sobre los escorpiones, y sobre toda fuerza del enemigo; y nada os dañará.
20 तेबे बी इजी ते खुश नि ओ कि दुष्टात्मा तुसा रे वशो रे, पर इजी ते खुश ओ कि तुसा रे नाओं स्वर्गो रे लिखे रे।”
Mas no os goceis de esto, [á saber, ] que los espíritus se os sujetan; ántes gozáos de que vuestros nombres están escritos en los cielos.
21 तेसी बखते यीशु पवित्र आत्मा रे खुश ऊई की बोलणे लगे, “ओ पिता! स्वर्ग और तरतिया रे प्रभु! आऊँ तुसा रा धन्यवाद करूँआ कि तुसे यो गल्ला ज्ञानी और समजदारा ते लकोई रिया राखिया और बाल़का गे बताईया। आ, ओ पिता! कऊँकि तुसा खे येई खरा लगेया।
En aquella misma hora Jesus se alegró en espíritu, y dijo: Yo te alabo, oh Padre, Señor del cielo y de la tierra, que escondiste estas cosas á los sabios entendidos, y las has revelado á los pequeños: así Padre, porque así te agradó.
22 मेरे पिते मांगे सब कुछ सम्बाल़ी ता रा, और कोई नि जाणदा कि पुत्र कूणे? बस पिता और पिता कूणे? ये बी कोई नि जाणदा। बस पुत्र और जेस पाँदे पुत्र प्रगट करना चाओ।”
Todas las cosas me son entregadas de mi Padre: y nadie sabe quién sea el Hijo, sino el Padre; ni quién sea el Padre, sino el Hijo, y á quien el Hijo lo quisiere revelar.
23 तेबे तिने चेलेया री तरफा खे फिरी की बोलेया, “धन्य ए सेयो आखी, जो इना गल्ला खे जो तुसे देखोए, सेयो बी देखोईया।
Y vuelto particularmente á [sus] discípulos, dijo: Bienaventurados los ojos que ven lo que vosotros veis;
24 कऊँकि आऊँ तुसा खे बोलूँआ कि बऊत सारे भविष्यबक्ते और राजे चाया कि जो गल्ला तुसे देखोए, देखो, पर देखी नि सके और जो गल्ला तुसे सुणोए, सुणो, पर सुणी नि सके।”
Porque os digo que muchos profetas y reyes desearon ver lo que vosotros veis, y no [lo] vieron; y oir lo que oís, y no [lo] oyeron.
25 एक दिन जेबे यीशु लोका खे उपदेश देणे लगी रे थे तेबे एक धर्मशास्त्री उठेया और ये बोली की तिना री परीक्षा करने लगेया, “ओ गुरू! अनन्त जीवनो रा बारस ऊणे खे आऊँ क्या करुँ?” (aiōnios g166)
Y hé aquí, un doctor de la ley se levantó tentándole, y diciendo: Maestro, ¿haciendo qué cosa poseeré la vida eterna? (aiōnios g166)
26 यीशुए तेसखे बोलेया, “मूसे रा बिधानो रे क्या लिखी राखेया? तूँ तिजी रा बखाण किंयाँ करेया?”
Y él le dijo: ¿Qué esta escrito en la ley? ¿Cómo lees?
27 तिने जवाब दित्तेया, “तूँ प्रभु आपणे परमेशरो साथे आपणे पूरे मन, पूरे प्राण, पूरी शक्ति और पूरिया अक्ला साथे प्यार राख और आपणे पड़ोसिये खे आपू जेड़ा प्यार राख।”
Y él respondiendo, dijo: Amarás al Señor tu Dios de todo tu corazon, y de toda tu alma, y de todas tus fuerzas, y de todo tu entendimiento; y á tu projimo, como á tí mismo.
28 यीशुए तेसखे बोलेया, “तैं ठीक बोलेया, येई कर, तो तां अनन्त जिन्दगी पाणी।”
Y díjole. Bien has respondido: haz esto, y vivirás.
29 पर तिने आपणे आपू खे तर्मी ऊणे री तंईं पूछेया, “तो मेरा पड़ोसी कूणे?”
Mas él, queriéndose justificar á sí mismo, dijo á Jesus: ¿Y quién es mi prójimo?
30 यीशुए बोलेया, “एक मांणू यरूशलेमो ते यरीहो नगरो खे जाणे लगी रा था, तेबे डाकूए से पकड़ेया और तेसरे टाले खुलाई ते और तेसखे कुटी की और अदमुआ करी की चली गे।
Y respondiendo Jesus, dijo: Un hombre descendia de Jerusalem á Jericó, y cayó en [manos de] ladrones, los cuales le despojaron, é hiriéndole, se fueron dejándole medio muerto.
31 तेबे एड़ा ऊआ कि तेसा ई बाटा ते एक यहूदी पुरोईत जाणे लगी रा था, पर तेसखे देखी की बिना मताद कित्ते ग्लयान करी की चली गा।
Y aconteció, que descendió un sacerdote por el mismo camino; y viéndole se pasó de un lado.
32 ईंयां ई एक लेवी जो मन्दरो रे काम करोआ तिसिये आया, से बी तेसखे देखी की बिना मताद कित्ते ग्लयान करी की चली गा।
Y asimismo un Levita llegando cerca de aquel lugar, y viéndole, se pasó de un lado.
33 पर सामरी प्रदेशो रा एक यात्री तिसिये आया। जेबे तेसरी नजर तेस काईल मांणूए पाँदे पड़ी, तेबे तेसखे देखी की तेस सामरिये खे तेस पाँदे तरस आईगा।
Mas un Samaritano que transitaba, viniendo cerca de él, y viéndole, fué movido á misericordia;
34 तेबे तिने तेसगे आयी की, जेती बूड़ी री थी, तेती तेल और दवाई लगाई की और पट्टिया बानिया और आपणी सवांरिया पाँदे चढ़ाई की संरायी खे लयी गा और तेसरी सेवा कित्ती।
Y llegándose, vendó sus heridas echándo[le] aceite y vino: y poniéndole sobre su cabalgadura, llevólo al meson, y cuidó de él.
35 दूजे दिने आयी की तिने दो चाँदिए रे सिक्के निकयाल़ी की संरायी रे मालको खे दित्ते और बोलेया, ‘एसरी सेवा करनी और जो कुछ तेरा ओर लगणा से जेबे आऊँ वापस आऊणा, तेबे ताखे देई देऊँगा।’
Y otro dia al partir, sacó dos denarios, y diólos al huésped, y le dijo: Cuídamele; y todo lo que demás gastares, yo cuando vuelva te [lo] pagaré.
36 एबे बताओ कि जो डाकूआ रे गेड़े रे आईगा था, इना तिऊँ बीचा ते तेसरा पड़ोसी कूणे?”
¿Quién, pues, de estos tres te parece que fué el prójimo de aquel que cayó en [manos de] los ladrones?
37 तिने बोलेया से, “जिने तेस पाँदे दया कित्ती।” यीशुए तेसखे बोलेया, “जा तूँ बी एड़ा ई कर।”
Y él dijo: El que usó con él de misericordia. Entónces Jesus le dijo: Vé y haz tú lo mismo.
38 यीशु और तिना रे चेले सफर करदे ऊए एक गांव रे पऊँछे, जेती मार्था नाओं री एक जवाणसे सेयो आपणे कअरे बुलाए।
Y aconteció, que yendo, entró él en una aldéa; y una mujer, llamada Marta, le recibió en su casa:
39 मरियम नाओं री तेसा री एक बईण थी, से यीशुए रे पैरा गे बैठी की तिना रा उपदेश सुणने लगी री थी।
Y esta tenia una hermana, que se llamaba María, la cual sentándose á los piés del Señor, oia su palabra.
40 पर मार्था कअरो रा काम करी-करी की थकी गी और तिना गे आयी की बोलणे लगी, “ओ प्रभु! क्या तुसा खे पता निए कि मेरी बईणे आऊँ कअरो रा काम करने खे कल्ली छाडी ती री? तो एसा खे बोलो कि मेरी मताद कर।”
Empero Marta se distraia en muchos servicios; y sobreviniendo, dice: Señor, ¿no tienes cuidado que mi hermana me deja servir sola? Díle, pues, que me ayude.
41 यीशुए तेसा खे बोलेया, “मार्था ओ मार्था! तूँ बऊत गल्ला री चिन्ता करेई और कबराएई।
Pero respondiendo Jesus, le dijo: Marta, Marta, cuidadosa estás, y con las muchas cosas estás turbada:
42 पर एक गल्ल जरूर ए और से उत्तम इस्सा मरियमे चूणी ला रा, जो तेसा ते छुड़ाया नि जाणा।”
Empero una cosa es necesaria; y María escogió la buena parte, la cual no le será quitada.

< लूका 10 >