Mateja Evaņg̒elijs 3
1 Tanīs dienās nāca Jānis, tas Kristītājs, un sludināja Jūdu zemes tuksnesī,
V té době vystoupil Jan Křtitel a kázal lidem, kteří za ním přicházeli na Judskou poušť:
2 Sacīdams: “Atgriežaties no grēkiem, jo Debesu valstība ir tuvu klāt nākusi,”
„Obraťte se od svých hříchů k Bohu, protože přichází jeho vyvolený král.“
3 Jo šis ir tas, no kā pravietis Jesaja runājis sacīdams: “Saucēja balss tuksnesī: “Sataisiet Tā Kunga ceļu; dariet līdzenas Viņa tekas.””
O Janovi prorok Izajáš předpověděl: „Z pouště zazní hlas: Připravte cestu pro Pána a odstraňte všechny překážky.“
4 Bet viņš, Jānis, valkāja kamieļu spalvu drēbes un ādas jostu ap saviem gurniem; un viņa barība bija siseņi un kameņu medus.
Jan měl oděv z velbloudí srsti přepásaný koženým pásem. Živil se tím, co poskytovala poušť: kobylkami a medem divokých včel.
5 Tad izgāja pie viņa Jeruzāleme un visa Jūdu zeme un viss Jardānes apgabals,
Scházeli se k němu lidé z Jeruzaléma, z celého Judska a ze Zajordání.
6 Un tapa no viņa kristīti Jardānē, izsūdzēdami savus grēkus.
Dávali se od něho křtít v řece Jordánu, aby tím veřejně vyznávali svá provinění.
7 Un daudz farizeju un saduceju ieraudzījis nākam pie kristības, viņš uz tiem sacīja: “Jūs odžu dzimums, kas jums ir rādījis, izbēgt no nākamās dusmības?
Když Jan uviděl, že ke křtu přicházejí mnozí horliví a nejvznešenější Židé – farizejové a saducejové, řekl jim: „Myslíte si, že se z Božího soudu vykroutíte jako hadi?
8 Tāpēc nesiet pienākamus atgriešanās augļus.
Dokažte změnou svého života, že jste se obrátili od svých vin.
9 Un nedomājiet pie sevis sacīt: “Mums ir Ābrahāms par tēvu.” Jo Es jums saku, ka Dievs no šiem akmeņiem spēj Ābrahāmam bērnus radīt.
Nemyslete si, že vám pomůže, budete-li říkat: ‚Jsme potomci Abrahamovi, Boží vyvolený národ.‘Vždyť Bůh si může proměnit i ty, se kterými vy pohrdáte.
10 Un cirvis kokiem jau pie saknes ir pielikts; tāpēc ikviens koks, kas nenes labus augļus, top nocirsts un ugunī iemests.
Sekera Božího soudu je už přiložena ke kořeni stromu. Každý člověk, který nežije novým životem, je jako strom, který nenese dobré ovoce; bude poražen a spálen.
11 Es jūs gan kristīju ar ūdeni uz atgriešanos no grēkiem, bet kas pēc manis nāk, Tas ir jo spēcīgāks nekā es; Tam es neesmu cienīgs kurpes nest; Tas jūs kristīs ar Svēto Garu un ar uguni;
Já křtím vodou ty, kteří cítí svá provinění jako břemeno a vyznávají je. Avšak po mně přijde někdo daleko mocnější než já; nejsem hoden ani toho, abych mu vyčistil obuv. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.
12 Tam vēteklis rokā, un Tas Savu klonu tīrīs caur caurim un sakrās Savus kviešus klētī, bet tās pelavas Viņš sadedzinās ar neizdzēšamu uguni.”
Jako se prohazováním odděluje zrno od plev – zrno do sýpky, plevy na oheň, tak i on rozsoudí lidi – jedny k životu a druhé ke smrti.“
13 Tanī laikā Jēzus nāca no Galilejas uz Jardāni pie Jāņa, ka no tā taptu kristīts.
Tehdy přišel Ježíš z Galileje k Jordánu, aby se dal od Jana pokřtít.
14 Bet Jānis Tam neļāva un sacīja: “Man vajadzētu no Tevis tapt kristītam, un Tu nāci pie manis?”
Ten se velmi zdráhal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe a ty jdeš ke mně.“
15 Bet Jēzus atbildēja un uz to sacīja: “Lai nu tā ir; jo tā mums pieklājās, piepildīt visu taisnību.” Tad viņš to Tam ļāva.
Ježíš mu odpověděl: „Jen to, prosím, udělej. Musíme splnit Boží vůli.“A tak ho Jan pokřtil.
16 Un kad Jēzus bija kristīts, tad Viņš tūdaļ no ūdens izkāpa. Un redzi, debesis atvērās pār Viņu, un Jānis redzēja Dieva Garu kā balodi nolaižamies un uz Viņu nākam.
Když Ježíš vystoupil z vody, uviděl, jak se na něj z nebe snáší Boží Duch v podobě holubice.
17 Un redzi, balss no debesīm sacīja: “Šis ir Mans mīļais Dēls, pie kā Man ir labs prāts.”
Současně se ozval hlas: „Toto je ten můj milovaný Syn, moje radost.“
