Psalmorum 147

1 alleluia Aggei et Zacchariae laudate Dominum quoniam bonum psalmus Deo nostro sit iucunda decoraque; laudatio

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 aedificans Hierusalem Dominus dispersiones Israhel congregabit

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

3 qui sanat contritos corde et alligat contritiones illorum

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 qui numerat multitudinem stellarum et omnibus eis nomina vocans

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

5 magnus Dominus noster et magna virtus eius et sapientiae eius non est numerus

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

6 suscipiens mansuetos Dominus humilians autem peccatores usque ad terram

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 praecinite Domino in confessione psallite Deo nostro in cithara

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

8 qui operit caelum nubibus et parat terrae pluviam qui producit in montibus faenum et herbam servituti hominum

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

9 et dat iumentis escam ipsorum et pullis corvorum invocantibus eum

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

10 non in fortitudine equi voluntatem habebit nec in tibiis viri beneplacitum erit ei

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 beneplacitum est Domino super timentes eum et in eis qui sperant super misericordia eius

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

12 alleluia lauda Hierusalem Dominum lauda Deum tuum Sion

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 quoniam confortavit seras portarum tuarum benedixit filiis tuis in te

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

14 qui posuit fines tuos pacem et adipe frumenti satiat te

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

15 qui emittit eloquium suum terrae velociter currit sermo eius

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

16 qui dat nivem sicut lanam nebulam sicut cinerem spargit

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 mittit cristallum suum sicut buccellas ante faciem frigoris eius quis sustinebit

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

18 emittet verbum suum et liquefaciet ea flabit spiritus eius et fluent aquae

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

19 qui adnuntiat verbum suum Iacob iustitias et iudicia sua Israhel

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 non fecit taliter omni nationi et iudicia sua non manifestavit eis

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.