< Marcum 15 >

1 Et confestim, mane consilium facientes summi sacerdotes cum senioribus, et Scribis, et universo concilio, vincientes Iesum, duxerunt, et tradiderunt Pilato.
И абие наутрие совет сотвориша архиерее со старцы и книжники, и весь сонм, связавше Иисуса ведоша и предаша (Его) Пилату.
2 Et interrogavit eum Pilatus: Tu es rex Iudaeorum? At ille respondens, ait illi: Tu dicis.
И вопроси Его Пилат: Ты ли еси Царь Иудейский? Он же отвещав рече ему: ты глаголеши.
3 Et accusabant eum summi sacerdotes in multis.
И глаголаху на Него архиерее много.
4 Pilatus autem rursum interrogavit eum, dicens: Non respondes quidquam? vide in quantis te accusant.
Пилат же паки вопроси Его, глаголя: не отвещаваеши ли ничтоже? Виждь, колика на Тя свидетелствуют.
5 Iesus autem amplius nihil respondit, ita ut miraretur Pilatus.
Иисус же ктому ничтоже отвеща, яко дивитися Пилату.
6 Per diem autem festum solebat dimittere illis unum ex vinctis, quemcumque petissent.
На (всяк) же праздник отпущаше им единаго связня, егоже прошаху.
7 Erat autem qui dicebatur Barrabas, qui cum seditiosis erat vinctus, qui in seditione fecerat homicidium.
Бе же нарицаемый Варавва со сковники своими связан, иже в кове убийство сотвориша.
8 Et cum ascendisset turba, coepit rogare, sicut semper faciebat illis.
И возопив народ нача просити, якоже всегда творяше им.
9 Pilatus autem respondit eis, et dixit: Vultis dimittam vobis regem Iudaeorum?
Пилат же отвеща им, глаголя: хощете ли, пущу вам Царя Иудейска?
10 Sciebat enim quod per invidiam tradidissent eum summi sacerdotes.
Ведяше бо, яко зависти ради предаша Его архиерее.
11 Pontifices autem concitaverunt turbam, ut magis Barabbam dimitteret eis.
Архиерее же помануша народу, да паче Варавву пустит им.
12 Pilatus autem iterum respondens, ait illis: Quid ergo vultis faciam regi Iudaeorum?
Пилат же отвещав паки рече им: что убо хощете сотворю, Егоже глаголете Царя Иудейска?
13 At illi iterum clamaverunt: Crucifige eum.
Они же паки возопиша (глаголюще): пропни Его.
14 Pilatus vero dicebat illis: Quid enim mali fecit? At illi magis clamabant: Crucifige eum.
Пилат же глаголаше им: что бо зло сотвори? Они же излиха вопияху: пропни Его.
15 Pilatus autem volens populo satisfacere, dimisit illis Barabbam, et tradidit Iesum flagellis caesum, ut crucifigeretur.
Пилат же хотя народу хотение сотворити, пусти им Варавву: и предаде Иисуса, бив, да пропнут Его.
16 Milites autem duxerunt eum in atrium praetorii, et convocant totam cohortem,
Воини же ведоша Его внутрь двора, еже есть претор: и созваша всю спиру,
17 et induunt eum purpura, et imponunt ei plectentes spineam coronam.
и облекоша Его в препряду, и возложиша на Него сплетше тернов венец,
18 Et coeperunt salutare eum: Ave rex Iudaeorum.
и начаша целовати Его (и глаголати): радуйся, Царю Иудейский.
19 Et percutiebant caput eius arundine: et conspuebant eum, et ponentes genua, adorabant eum.
И бияху Его по главе тростию, и плюваху на Него, и прегибающе колена покланяхуся Ему.
20 Et postquam illuserunt ei, exuerunt illum purpura, et induerunt eum vestimentis suis: et educunt illum ut crucifigerent eum.
И егда поругашася Ему, совлекоша с Него препряду и облекоша Его в ризы Своя: и изведоша Его, да пропнут Его.
21 Et angariaverunt praetereuntem quempiam, Simonem Cyrenaeum venientem de villa, patrem Alexandri, et Rufi, ut tolleret crucem eius.
И задеша мимоходящу некоему Симону Киринею, грядущу с села, отцу Александрову и Руфову, да возмет крест Его.
22 Et perducunt illum in Golgotha locum: quod est interpretatum Calvariae locus.
И приведоша Его на Голгофу место, еже есть сказаемо Лобное место.
23 Et dabant ei bibere myrrhatum vinum: et non accepit.
И даяху Ему пити есмирнисмено вино: Он же не прият.
24 Et crucifigentes eum, diviserunt vestimenta eius, mittentes sortem super eis, quis quid tolleret.
И распеншии Его разделиша ризы Его, метающе жребий о них, кто что возмет.
25 Erat autem hora tertia: et crucifixerunt eum.
Бе же час третий, и распяша Его.
26 Et erat titulus causae eius inscriptus: REX IUDAeORUM.
И бе написание вины Его написано: Царь Иудейск.
27 Et cum eo crucifigunt duos latrones: unum a dextris, et alium a sinistris eius.
И с Ним распяша два разбойника, единаго о десную и единаго о шуюю Его.
28 Et impleta est scriptura, quae dicit: Et cum iniquis reputatus est.
И сбыстся Писание, еже глаголет: и со беззаконными вменися.
29 Et praetereuntes blasphemabant eum, moventes capita sua, et dicentes: Vah qui destruis templum Dei, et in tribus diebus reaedificas:
И мимоходящии хуляху Его, покивающе главами своими и глаголюще: уа, разоряяй церковь и треми денми созидаяй,
30 salvum fac temetipsum descendens de cruce.
спасися Сам и сниди со креста.
31 Similiter et summi sacerdotes illudentes, ad alterutrum cum Scribis dicebant: Alios salvos fecit, seipsum non potest salvum facere.
Такожде и архиерее ругающеся, друг ко другу с книжники глаголаху: ины спасе, Себе ли не может спасти?
32 Christus rex Israel descendat nunc de cruce, ut videamus, et credamus. Et qui cum eo crucifixi erant, convitiabantur ei.
Христос, Царь Израилев, да снидет ныне со креста, да видим и веру имем Ему. И распятая с Ним поношаста Ему.
33 Et facta hora sexta, tenebrae factae sunt per totam terram usque in horam nonam.
Бывшу же часу шестому, тма бысть по всей земли до часа девятаго.
34 Et hora nona exclamavit Iesus voce magna, dicens: Eloi, eloi, lammasabacthani? quod est interpretatum: Deus meus, Deus meus, ut quid dereliquisti me?
И в час девятый возопи Иисус гласом велиим, глаголя: Елои, Елои, лама савахфани? Еже есть сказаемо: Боже Мой, Боже Мой, почто Мя оставил еси?
35 Et quidam de circumstantibus audientes, dicebant: Ecce Eliam vocat.
И нецыи от предстоящих слышавше, глаголаху: се, Илию гласит.
36 Currens autem unus, et implens spongiam aceto, circumponensque calamo, potum dabat ei, dicens: Sinite, videamus si veniat Elias ad deponendum eum.
Тек же един, и наполнив губу оцта, и возложь на трость, напаяше Его, глаголя: оставите, да видим, аще приидет Илиа сняти Его.
37 Iesus autem emissa voce magna expiravit.
Иисус же пущь глас велий, издше.
38 Et velum templi scissum est in duo, a summo usque deorsum.
И завеса церковная раздрася на двое, свыше до низу.
39 Videns autem Centurio, qui ex adverso stabat, quia sic clamans expirasset, ait: Vere hic homo Filius Dei erat.
Видев же сотник стояй прямо Ему, яко тако возопив издше, рече: воистинну Человек Сей Сын бе Божий.
40 Erant autem et mulieres de longe aspicientes: inter quas erat Maria Magdalene, et Maria Iacobi minoris, et Ioseph mater, et Salome:
Бяху же и жены издалеча зрящя, в нихже бе Мариа Магдалина, и Мариа Иакова малаго и Иосии мати, и Саломиа,
41 et cum esset in Galilaea, sequebantur eum, et ministrabant ei, et aliae multae, quae simul cum eo ascenderant Ierosolymam.
яже, и егда бе в Галилеи, хождаху по Нем и служаху Ему: и ины многия, яже взыдоша с Ним во Иерусалим.
42 Et cum iam sero esset factum (quia erat parasceve, quod est ante sabbatum)
И уже позде бывшу, понеже бе пяток, еже есть к субботе,
43 venit Ioseph ab Arimathia nobilis decurio, qui et ipse erat expectans regnum Dei, et audacter introivit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu.
прииде Иосиф, иже от Аримафеа, благообразен советник, иже и той бе чая Царствия Божия, дерзнув вниде к Пилату, и проси телесе Иисусова.
44 Pilatus autem mirabatur si iam obiisset. Et accersito centurione, interrogavit eum si iam mortuus esset.
Пилат же дивися, аще уже умре: и призвав сотника, вопроси его: аще уже умре?
45 Et cum cognovisset a centurione, donavit corpus Ioseph.
И уведев от сотника, даде тело Иосифови.
46 Ioseph autem mercatus sindonem, et deponens eum involvit in sindone, et posuit eum in monumento, quod erat excisum de petra, et advolvit lapidem ad ostium monumenti.
И купив плащаницу и снемь Его, обвит плащаницею: и положи Его во гроб, иже бе изсечен от камене: и привали камень над двери гроба.
47 Maria autem Magdalene, et Maria Ioseph aspiciebant ubi poneretur.
Мариа же Магдалина и Мариа Иосиева зрясте, где Его полагаху.

< Marcum 15 >