Psalmorum 86

1 Oratio ipsi David. Inclina Domine aurem tuam, et exaudi me: quoniam inops, et pauper sum ego.

Modlitba Davidova. Nakloň, Hospodine, ucha svého, a vyslyš mne, neboť jsem chudý a nuzný.

2 Custodi animam meam, quoniam sanctus sum: salvum fac servum tuum, Deus meus, sperantem in te.

Ostříhejž duše mé, neboť jsem ten, jehož miluješ; zachovej služebníka svého, ty Bože můj, v tobě naději majícího.

3 Miserere mei Domine, quoniam ad te clamavi tota die:

Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

4 lætifica animam servi tui, quoniam ad te Domine animam meam levavi.

Potěš duše služebníka svého, neboť k tobě, ó Pane, duše své pozdvihuji.

5 Quoniam tu Domine suavis, et mitis: et multæ misericordiæ omnibus invocantibus te.

Nebo ty jsi, Pane, dobrotivý a lítostivý, a hojný v milosrdenství ke všechněm, kteříž tě vzývají.

6 Auribus percipe Domine orationem meam: et intende voci deprecationis meæ.

Slyš, Hospodine, modlitbu mou, a pozoruj hlasu žádostí mých.

7 In die tribulationis meæ clamavi ad te: quia exaudisti me,

V den ssoužení svého vzývám tě, nebo mne vyslýcháš.

8 Non est similis tui in diis Domine: et non est secundum opera tua.

Neníť žádného tobě podobného mezi bohy, ó Pane, a není takových skutků, jako jsou tvoji.

9 Omnes gentes quascumque fecisti, venient, et adorabunt coram te Domine: et glorificabunt nomen tuum.

Všickni národové, kteréž jsi učinil, přicházejíce, skláněti se budou před tebou, Pane, a ctíti jméno tvé.

10 Quoniam magnus es tu, et faciens mirabilia: tu es Deus solus.

Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

11 Deduc me Domine in via tua, et ingrediar in veritate tua: lætetur cor meum ut timeat nomen tuum.

Vyuč mne, Hospodine, cestě své, abych chodil v pravdě tvé; ustav srdce mé v bázni jména svého.

12 Confitebor tibi Domine Deus meus in toto corde meo. et glorificabo nomen tuum in æternum:

I budu tě oslavovati, Pane Bože můj, z celého srdce svého a ctíti jméno tvé na věky,

13 Quia misericordia tua magna est super me: et eruisti animam meam ex inferno inferiori. (Sheol h7585)

Poněvadž milosrdenství tvé veliké jest nade mnou, a vytrhls duši mou z jámy nejhlubší. (Sheol h7585)

14 Deus, iniqui insurrexerunt super me, et synagoga potentium quæsierunt animam meam: et non proposuerunt te in conspectu suo.

Ó Bože, povstaliť jsou pyšní proti mně, a rota násilníků hledají bezživotí mého, ti, kteříž tě sobě nepředstavují.

15 Et tu Domine Deus miserator et misericors, patiens, et multæ misericordiæ, et verax,

Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

16 Respice in me, et miserere mei, da imperium tuum puero tuo: et salvum fac filium ancillæ tuæ.

Vzhlédniž na mne, a smiluj se nade mnou, obdař silou svou služebníka svého, a zachovávej syna děvky své.

17 Fac mecum signum in bonum, ut videant qui oderunt me, et confundantur: quoniam tu Domine adiuvisti me, et consolatus es me.

Prokaž ke mně znamení dobrotivosti, tak aby vidouce to ti, kteříž mne nenávidí, zahanbeni byli, že jsi ty mi, Hospodine, spomohl, a mne potěšil.