Psalmorum 33

1 Psalmus David. Exultate iusti in Domino: rectos decet collaudatio.

Veselte se spravedliví v Hospodinu, na upříméť přísluší chválení.

2 Confitemini Domino in cithara: in psalterio decem chordarum psallite illi.

Oslavujte Hospodina na harfě, na loutně, a na nástroji o desíti strunách, žalmy zpívejte jemu.

3 Cantate ei canticum novum: bene psallite ei in vociferatione.

Zpívejte jemu píseň novou, a huďte dobře a zvučně.

4 Quia rectum est verbum Domini, et omnia opera eius in fide.

Nebo pravé jest slovo Hospodinovo, a všeliké dílo jeho stálé.

5 Diligit misericordiam et iudicium: misericordia Domini plena est terra.

Milujeť spravedlnost a soud, milosrdenství Hospodinova plná jest země.

6 Verbo Domini cæli firmati sunt: et spiritu oris eius omnis virtus eorum.

Slovem Hospodinovým nebesa učiněna jsou, a duchem úst jeho všecko vojsko jejich.

7 Congregans sicut in utre aquas maris: ponens in thesauris abyssos.

Onť shrnul jako na hromadu vody mořské, a složil na poklad propasti.

8 Timeat Dominum omnis terra: ab eo autem commoveantur omnes inhabitantes orbem.

Boj se Hospodina všecka země, děstež se před ním všickni obyvatelé okršlku zemského.

9 Quoniam ipse dixit, et facta sunt: ipse mandavit, et creata sunt.

Nebo on řekl, a stalo se, on rozkázal, a postavilo se.

10 Dominus dissipat consilia gentium: reprobat autem cogitationes populorum, et reprobat consilia principum.

Hospodin ruší rady národů, a v nic obrací přemyšlování lidská.

11 Consilium autem Domini in æternum manet: cogitationes cordis eius in generatione et generationem.

Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

12 Beata gens, cuius est Dominus, Deus eius: populus, quem elegit in hereditatem sibi.

Blahoslavený národ, kteréhož Hospodin jest Bohem jeho, lid ten, kterýž sobě on vyvolil za dědictví.

13 De cælo respexit Dominus: vidit omnes filios hominum.

Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

14 De præparato habitaculo suo respexit super omnes, qui habitant terram.

Z příbytku trůnu svého dohlédá ke všechněm obyvatelům země.

15 Qui finxit sigillatim corda eorum: qui intelligit omnia opera eorum.

Ten, kterýž stvořil srdce jednoho každého z nich, spatřuje všecky skutky jejich.

16 Non salvatur rex per multam virtutem: et gigas non salvabitur in multitudine virtutis suæ.

Nebývá král zachován skrze mnohý zástup, ani udatný rek vysvobozen skrze velikou moc svou.

17 Fallax equus ad salutem: in abundantia autem virtutis suæ non salvabitur.

Oklamavatelný jest kůň k spomožení, aniž ve množství síly své vytrhuje.

18 Ecce oculi Domini super metuentes eum: et in eis, qui sperant super misericordia eius.

Aj, oči Hospodinovy patří na ty, kteříž se ho bojí, a na ty, kteříž očekávají milosrdenství jeho,

19 Ut eruat a morte animas eorum: et alat eos in fame.

Aby vyprostil od smrti duše jejich, a živil je v čas hladu.

20 Anima nostra sustinet Dominum: quoniam adiutor et protector noster est.

Duše naše očekává na Hospodina, on jest spomožení naše, a pavéza naše.

21 Quia in eo lætabitur cor nostrum: et in nomine sancto eius speravimus.

V něm zajisté rozveselí se srdce naše, nebo ve jménu jeho svatém naději skládáme.

22 Fiat misericordia tua Domine super nos: quemadmodum speravimus in te.

Budiž milosrdenství tvé nad námi, Hospodine, jakož naději máme v tobě.