Proverbiorum 29

1 Viro, qui corripientem dura cervice contemnit, repentinus ei superveniet interitus: et eum sanitas non sequetur.

Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

2 In multiplicatione iustorum lætabitur vulgus: cum impii sumpserint principatum, gemet populus.

Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

3 Vir, qui amat sapientiam, lætificat patrem suum: qui autem nutrit scorta, perdet substantiam.

Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

4 Rex iustus erigit terram, vir avarus destruet eam.

Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

5 Homo, qui blandis, fictisque sermonibus loquitur amico suo, rete expandit gressibus eius.

Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

6 Peccantem virum iniquum involvet laqueus: et iustus laudabit atque gaudebit.

Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

7 Novit iustus causam pauperum: impius ignorat scientiam.

Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

8 Homines pestilentes dissipant civitatem: sapientes vero avertunt furorem.

Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

9 Vir sapiens, si cum stulto contenderit, sive irascatur, sive rideat, non inveniet requiem.

Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

10 Viri sanguinum oderunt simplicem: iusti autem quærunt animam eius.

Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

11 Totum spiritum suum profert stultus: sapiens differt, et reservat in posterum.

Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

12 Princeps, qui libenter audit verba mendacii, omnes ministros habet impios.

Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

13 Pauper, et creditor obviaverunt sibi: utriusque illuminator est Dominus.

Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

14 Rex, qui iudicat in veritate pauperes, thronus eius in æternum firmabitur.

Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

15 Virga atque correptio tribuit sapientiam: puer autem, qui dimittitur voluntati suæ, confundit matrem suam.

Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

16 In multiplicatione impiorum multiplicabuntur scelera: et iusti ruinas eorum videbunt.

Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

17 Erudi filium tuum, et refrigerabit te, et dabit delicias animæ tuæ.

Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

18 Cum prophetia defecerit, dissipabitur populus: qui vero custodit legem, beatus est.

Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

19 Servus verbis non potest erudiri: quia quod dicis intelligit, et respondere contemnit.

Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

20 Vidisti hominem velocem ad loquendum? stultitia magis speranda est, quam illius correptio.

Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

21 Qui delicate a pueritia nutrit servum suum, postea sentiet eum contumacem.

Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

22 Vir iracundus provocat rixas: et qui ad indignandum facilis est, erit ad peccandum proclivior.

Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

23 Superbum sequitur humilitas: et humilem spiritu suscipiet gloria.

Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

24 Qui cum fure participat, odit animam suam: adiurantem audit, et non indicat.

Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

25 Qui timet hominem, cito corruet: qui sperat in Domino, sublevabitur.

Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

26 Multi requirunt faciem principis: et iudicium a Domino egreditur singulorum.

Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

27 Abominantur iusti virum impium: et abominantur impii eos, qui in recta sunt via. Verbum custodiens filius, extra perditionem erit.

Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.