Proverbiorum 13

1 Filius sapiens, doctrina patris: qui autem illusor est, non audit cum arguitur.

Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.

2 De fructu oris sui homo satiabitur bonis: anima autem prævaricatorum iniqua.

Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.

3 Qui custodit os suum, custodit animam suam: qui autem inconsideratus est ad loquendum, sentiet mala.

Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.

4 Vult et non vult piger: anima autem operantium impinguabitur.

Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.

5 Verbum mendax iustus detestabitur: impius autem confundit, et confundetur.

Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.

6 Iustitia custodit innocentis viam: impietas autem peccatorem supplantat.

Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.

7 Est quasi dives cum nihil habeat: et est quasi pauper, cum in multis divitiis sit.

Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.

8 Redemptio animæ viri, divitiæ suæ: qui autem pauper est, increpationem non sustinet.

Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.

9 Lux iustorum lætificat: lucerna autem impiorum extinguetur.

Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.

10 Inter superbos semper iurgia sunt: qui autem agunt omnia cum consilio, reguntur sapientia.

Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.

11 Substantia festinata minuetur: quæ autem paulatim colligitur manu, multiplicabitur.

Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.

12 Spes, quæ differtur, affligit animam: lignum vitæ desiderium veniens.

Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

13 Qui detrahit alicui rei, ipse se in futurum obligat: qui autem timet præceptum, in pace versabitur. Animæ dolosæ errant in peccatis: iusti autem misericordes sunt, et miserantur.

Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.

14 Lex sapientis fons vitæ, ut declinet a ruina mortis.

Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.

15 Doctrina bona dabit gratiam: in itinere contemptorum vorago.

Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.

16 Astutus omnia agit cum consilio: qui autem fatuus est, aperit stultitiam.

Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.

17 Nuncius impii cadet in malum: legatus autem fidelis, sanitas.

Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.

18 Egestas, et ignominia ei, qui deserit disciplinam: qui autem acquiescit arguenti, glorificabitur.

Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.

19 Desiderium si compleatur, delectat animam: detestantur stulti eos, qui fugiunt mala.

Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.

20 Qui cum sapientibus graditur, sapiens erit: amicus stultorum similis efficietur.

Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.

21 Peccatores persequitur malum: et iustis retribuentur bona.

Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.

22 Bonus reliquit heredes filios, et nepotes: et custoditur iusto substantia peccatoris.

Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.

23 Multi cibi in novalibus patrum: et aliis congregantur absque iudicio.

Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.

24 Qui parcit virgæ, odit filium suum: qui autem diligit illum, instanter erudit.

Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.

25 Iustus comedit, et replet animam suam: venter autem impiorum insaturabilis.

Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.