Marcum 1
1 Initium Evangelii Iesu Christi, Filii Dei.
Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
2 Sicut scriptum est in Isaia propheta: Ecce ego mitto Angelum meum ante faciem tuam, qui præparabit viam tuam ante te.
Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
3 Vox clamantis in deserto: Parate viam Domini, rectas facite semitas eius.
Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
4 Fuit Ioannes in deserto baptizans, et prædicans baptismum pœnitentiæ in remissionem peccatorum.
Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
5 Et egrediebatur ad eum omnis Iudææ regio, et Ierosolymitæ universi, et baptizabantur ab illo in Iordanis flumine, confitentes peccata sua.
I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
6 Et erat Ioannes vestitus pilis cameli, et zona pellicea circa lumbos eius, et locustas, et mel silvestre edebat.
Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
7 Et prædicabat dicens: Venit fortior post me: cuius non sum dignus procumbens solvere corrigiam calceamentorum eius.
A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
8 Ego baptizavi vos aqua, ille vero baptizabit vos Spiritu Sancto.
Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
9 Et factum est: in diebus illis venit Iesus a Nazareth Galilææ: et baptizatus est a Ioanne in Iordane.
I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.
10 Et statim ascendens de aqua, vidit cælos apertos, et Spiritum tamquam columbam descendentem, et manentem in ipso.
A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.
11 Et vox facta est de cælis: Tu es Filius meus dilectus, in te complacui.
A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
12 Et statim Spiritus expulit eum in desertum.
A i hned ho Duch vypudil na poušť.
13 Et erat in deserto quadraginta diebus, et quadraginta noctibus: et tentabatur a Satana: eratque cum bestiis, et Angeli ministrabant illi.
I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
14 Postquam autem traditus est Ioannes, venit Iesus in Galilæam, prædicans Evangelium regni Dei,
Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,
15 et dicens: Quoniam impletum est tempus, et appropinquavit regnum Dei: pœnitemini, et credite Evangelio.
A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
16 Et præteriens secus Mare Galilææ, vidit Simonem, et Andream fratrem eius, mittentes retia in mare, (erant enim piscatores)
A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli.)
17 et dixit eis Iesus: Venite post me, et faciam vos fieri piscatores hominum.
I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
18 Et protinus relictis retibus, secuti sunt eum.
A hned opustivše síti své, šli za ním.
19 Et progressus inde pusillum, vidit Iacobum Zebedæi, et Ioannem fratrem eius, et ipsos componentes retia in navi:
A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.
20 et statim vocavit illos. Et relicto patre suo Zebedæo in navi cum mercenariis, secuti sunt eum.
A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
21 Et ingrediuntur Capharnaum: et statim Sabbatis ingressus in synagogam, docebat eos.
I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.
22 Et stupebant super doctrina eius: erat enim docens eos, quasi potestatem habens, et non sicut scribæ.
I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.
23 Et erat in synagoga eorum homo in spiritu immundo: et exclamavit,
I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,
24 dicens: Quid nobis, et tibi Iesu Nazarene: venisti perdere nos? scio qui sis, Sanctus Dei.
Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
25 Et comminatus est ei Iesus, dicens: Obmutesce, et exi de homine.
I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
26 Et discerpens eum spiritus immundus, et exclamans voce magna exiit ab eo.
I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
27 Et mirati sunt omnes, ita ut conquirerent inter se dicentes: Quidnam est hoc? Quænam doctrina hæc nova? Quia in potestate etiam spiritibus immundis imperat, et obediunt ei.
I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
28 Et processit rumor eius statim in omnem regionem Galilææ.
I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
29 Et protinus egredientes de synagoga, venerunt in domum Simonis, et Andreæ cum Iacobo, et Ioanne.
A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
30 Decumbebat autem socrus Simonis febricitans: et statim dicunt ei de illa.
Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
31 Et accedens elevavit eam, apprehensa manu eius: et continuo dimisit eam febris, et ministrabat eis.
A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
32 Vespere autem facto cum occidisset sol, afferebant ad eum omnes male habentes, et dæmonia habentes:
Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
33 et erat omnis civitas congregata ad ianuam.
A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.
34 Et curavit multos, qui vexabantur variis languoribus, et dæmonia multa eiiciebat, et non sinebat ea loqui, quoniam sciebant eum.
I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.
35 Et diluculo valde surgens, egressus abiit in desertum locum, ibique orabat.
A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.
36 Et prosecutus est eum Simon, et qui cum illo erant.
I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
37 Et cum invenissent eum, dixerunt ei: Quia omnes quærunt te.
A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.
38 Et ait illis: Eamus in proximos vicos, et civitates, ut et ibi prædicem: ad hoc enim veni.
I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
39 Et erat prædicans in synagogis eorum, et in omni Galilæa, et dæmonia eiiciens.
I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.
40 Et venit ad eum leprosus deprecans eum: et genu flexo dixit ei: Si vis, potes me mundare.
Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.
41 Iesus autem misertus eius, extendit manum suam: et tangens eum, ait illi: Volo: Mundare.
Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
42 Et cum dixisset, statim discessit ab eo lepra, et mundatus est.
A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
43 Et comminatus est ei, statimque eiecit illum:
I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,
44 et dicit ei: Vide nemini dixeris: sed vade, ostende te principi sacerdotum, et offer pro emundatione tua, quæ præcepit Moyses in testimonium illis.
A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.
45 At ille egressus cœpit prædicare, et diffamare sermonem, ita ut iam non posset manifeste introire in civitatem, sed foris in desertis locis esset, et conveniebant ad eum undique.
On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
