Iohannem 1
1 In principio erat Verbum, et Verbum erat apud Deum, et Deus erat Verbum.
Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.
2 Hoc erat in principio apud Deum.
To bylo na počátku u Boha.
3 Omnia per ipsum facta sunt: et sine ipso factum est nihil, quod factum est,
Všecky věci skrze ně učiněny jsou, a bez něho nic není učiněno, což učiněno jest.
4 in ipso vita erat, et vita erat lux hominum:
V něm život byl, a život byl světlo lidí.
5 et lux in tenebris lucet, et tenebræ eam non comprehenderunt.
A to světlo v temnostech svítí, ale tmy ho neobsáhly.
6 Fuit homo missus a Deo, cui nomen erat Ioannes.
Byl člověk poslaný od Boha, jemuž jméno bylo Jan.
7 Hic venit in testimonium ut testimonium perhiberet de lumine, ut omnes crederent per illum.
Ten přišel na svědectví, aby svědčil o tom světle, aby všickni uvěřili skrze něho.
8 Non erat ille lux, sed ut testimonium perhiberet de lumine.
Nebyl on to světlo, ale přišel, aby svědectví vydával o tom světle.
9 Erat lux vera, quæ illuminat omnem hominem venientem in hunc mundum.
Tentoť byl to pravé světlo, kteréž osvěcuje každého člověka přicházejícího na svět.
10 In mundo erat, et mundus per ipsum factus est, et mundus eum non cognovit.
Na světě byl, a svět skrze něho učiněn jest, ale svět ho nepoznal.
11 In propria venit, et sui eum non receperunt.
Do svého vlastního přišel, ale vlastní jeho nepřijali ho.
12 Quotquot autem receperunt eum, dedit eis potestatem filios Dei fieri, his qui credunt in nomine eius:
Kteříž pak koli přijali jej, dal jim moc syny Božími býti, těm, kteříž věří ve jméno jeho,
13 qui non ex sanguinibus, neque ex voluntate carnis, neque ex voluntate viri, sed ex Deo nati sunt.
Kteříž ne ze krví, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha zplozeni jsou.
14 Et verbum caro factum est, et habitavit in nobis: et vidimus gloriam eius, gloriam quasi unigeniti a Patre plenum gratiæ et veritatis.
A Slovo to tělo učiněno jest, a přebývalo mezi námi, (a viděli jsme slávu jeho, slávu jakožto jednorozeného od Otce, ) plné milosti a pravdy.
15 Ioannes testimonium perhibet de ipso, et clamat dicens: Hic erat, quem dixi: Qui post me venturus est, ante me factus est: quia prior me erat.
Jan svědectví vydával o něm, a volal, řka: Tentoť jest, o němž jsem pravil, že po mně přišed, předšel mne; nebo přednější jest než já.
16 Et de plenitudine eius nos omnes accepimus, et gratiam pro gratia.
A z plnosti jeho my všickni vzali jsme, a to milost za milost.
17 quia lex per Moysen data est; gratia, et veritas per Iesum Christum facta est.
Nebo zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista stala se.
18 Deum nemo vidit umquam: unigenitus Filius, qui est in sinu Patris, ipse enarravit.
Boha žádný nikdy neviděl; jednorozený ten Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť vypravil.
19 Et hoc est testimonium Ioannis, quando miserunt Iudæi ab Ierosolymis sacerdotes et Levitas ad eum ut interrogarent eum: Tu quis es?
A totoť jest svědectví Janovo, když poslali Židé z Jeruzaléma kněží a Levíty, aby se ho otázali: Ty kdo jsi?
20 Et confessus est, et non negavit: et confessus est: Quia non sum ego Christus.
I vyznal a nezapřel, a vyznal: Že já nejsem Kristus.
21 Et interrogaverunt eum: Quid ergo? Elias es tu? Et dixit: Non sum. Propheta es tu? Et respondit: Non.
I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Jsi ten prorok? Odpověděl: Nejsem.
22 Dixerunt ergo ei: Quis es ut responsum demus his, qui miserunt nos? Quid dicis de teipso?
I řekli jemu: Kdožs pak? Ať odpověd dáme těm, kteříž nás poslali. Co pravíš sám o sobě?
23 Ait: Ego vox clamantis in deserto: Dirigite viam Domini, sicut dixit Isaias propheta.
Řekl: Já jsem hlas volajícího na poušti: Spravte cestu Páně, jakož pověděl Izaiáš prorok.
24 Et qui missi fuerant, erant ex Pharisæis.
Ti pak, kteříž byli posláni, z farizeů byli.
25 Et interrogaverunt eum, et dixerunt ei: Quid ergo baptizas, si tu non es Christus, neque Elias, neque Propheta?
I otázali se ho a řekli jemu: Proč tedy křtíš, jestliže ty nejsi Kristus, ani Eliáš, ani ten prorok?
26 Respondit eis Ioannes, dicens: Ego baptizo in aqua: medius autem vestrum stetit, quem vos nescitis.
Odpověděl jim Jan, řka: Já křtím vodou, ale u prostřed vás stojí, jehož vy neznáte.
27 Ipse est, qui post me venturus est, qui ante me factus est: cuius ego non sum dignus ut solvam eius corrigiam calceamenti.
Totoť jest ten, kterýž po mně přišed, předšel mne, u jehož obuvi já nejsem hoden rozvázati řeménka.
28 Hæc in Bethania facta sunt trans Iordanem, ubi erat Ioannes baptizans.
Toto v Betabaře stalo se za Jordánem, kdež Jan křtil.
29 Altera die vidit Ioannes Iesum venientem ad se, et ait: Ecce agnus Dei. Ecce qui tollit peccatum mundi.
Druhého dne uzřel Jan Ježíše, an jde k němu. I dí: Aj, Beránek Boží, kterýž snímá hřích světa.
30 Hic est, de quo dixi: Post me venit vir, qui ante me factus est: quia prior me erat.
Tentoť jest, o kterémž jsem já pravil, že za mnou jde muž, kterýž mne předšel; nebo přednější jest než já.
31 et ego nesciebam eum, sed ut manifestetur in Israel, propterea veni ego in aqua baptizans.
A já jsem ho neznal, ale aby zjeven byl lidu Izraelskému, proto jsem já přišel, křtě vodou.
32 Et testimonium perhibuit Ioannes, dicens: Quia vidi Spiritum descendentem quasi columbam de cælo, et mansit super eum.
A svědectví vydal Jan, řka: Viděl jsem Ducha sstupujícího jako holubici s nebe, a zůstal na něm.
33 Et ego nesciebam eum: sed qui misit me baptizare in aqua, ille mihi dixit: Super quem videris Spiritum descendentem, et manentem super eum, hic est, qui baptizat in Spiritu Sancto.
A já jsem ho neznal, ale kterýž mne poslal křtíti vodou, ten mi řekl: Nad kýmž uzříš Ducha sstupujícího a zůstávajícího na něm, tenť jest, kterýž křtí Duchem svatým.
34 Et ego vidi: et testimonium perhibui quia hic est Filius Dei.
A já jsem viděl, a svědectví jsem vydal, že on jest ten Syn Boží.
35 Altera die iterum stabat Ioannes, et ex discipulis eius duo.
Druhého pak dne opět stál Jan, a z učedlníků jeho dva,
36 Et respiciens Iesum ambulantem, dicit: Ecce agnus Dei.
A uzřev Ježíše, an se prochází, řekl: Aj, Beránek Boží.
37 Et audierunt eum duo discipuli loquentem, et secuti sunt Iesum.
I slyšeli ho ti dva učedlníci mluvícího, a šli za Ježíšem.
38 Conversus autem Iesus, et videns eos sequentes se, dicit eis: Quid quæritis? Qui dixerunt ei: Rabbi, (quod dicitur interpretatum Magister) ubi habitas?
I obrátiv se Ježíš, a uzřev je, ani jdou, dí jim:
39 Dicit eis: Venite, et videte. Venerunt, et viderunt ubi maneret, et apud eum manserunt die illo: hora autem erat quasi decima.
Co hledáte? A oni řekli jemu: Rabbi, (což se vykládá: Mistře, ) kde bydlíš?
40 Erat autem Andreas frater Simonis Petri unus ex duobus, qui audierant a Ioanne, et secuti fuerant eum.
Dí jim: Poďte a vizte. I šli a viděli, kde bydlil, a zůstali u něho ten den; nebo bylo okolo desáté hodiny.
41 Invenit hic primum fratrem suum Simonem, et dicit ei: Invenimus Messiam (quod est interpretatum Christus).
Byl Ondřej, bratr Šimona Petra, jeden z těch dvou, kteříž byli to slyšeli od Jana, a šli za ním.
42 Et adduxit eum ad Iesum. Intuitus autem eum Iesus, dixit: Tu es Simon filius Iona: tu vocaberis Cephas, (quod interpretatur Petrus).
I nalezl ten první bratra svého vlastního Šimona, a řekl mu: Nalezli jsme Mesiáše, což se vykládá Kristus.
43 In crastinum voluit exire in Galilæam, et invenit Philippum. Et dicit ei Iesus: Sequere me.
I přivedl jej k Ježíšovi. A pohleděv naň Ježíš, dí: Ty jsi Šimon, syn Jonášův, ty slouti budeš Céfas, což se vykládá Petr.
44 Erat autem Philippus a Bethsaida, civitate Andreæ, et Petri.
Na druhý den chtěl Ježíš vyjíti do Galilee, i nalezl Filipa, a řekl jemu: Poď za mnou.
45 Invenit Philippus Nathanael, et dicit ei: Quem scripsit Moyses in Lege, et Prophetæ, invenimus Iesum filium Ioseph a Nazareth.
A byl Filip z Betsaidy, města Ondřejova a Petrova.
46 Et dixit ei Nathanael: A Nazareth potest aliquid boni esse? Dicit ei Philippus: Veni, et vide.
Nalezl Filip Natanaele. I dí jemu: O kterémž psal Mojžíš v zákoně a proroci, nalezli jsme, Ježíše, syna Jozefova z Nazaréta.
47 Vidit Iesus Nathanael venientem ad se, et dicit de eo: Ecce vere Israelita, in quo dolus non est.
I řekl jemu Natanael: A může z Nazaréta co dobrého býti? Řekl jemu Filip: Poď a viz.
48 Dicit ei Nathanael: Unde me nosti? Respondit Iesus, et dixit ei: Priusquam te Philippus vocavit, cum esses sub ficu, vidi te.
Vida Ježíš Natanaele, an jde k němu, i dí o něm: Aj, právě Izraelitský, v němžto lsti není.
49 Respondit ei Nathanael, et ait: Rabbi, tu es Filius Dei, tu es Rex Israel.
Řekl mu Natanael: Jakž ty mne znáš? Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Prvé než tě Filip zavolal, kdyžs byl pod fíkem, viděl jsem tebe.
50 Respondit Iesus, et dixit ei: Quia dixi tibi: Vidi te sub ficu, credis: maius his videbis.
Odpověděl Natanael a řekl jemu: Mistře, ty jsi Syn Boží, ty jsi ten král Izraelský.
51 Et dicit ei: Amen, amen dico vobis, videbitis cælum apertum, et Angelos Dei ascendentes, et descendentes supra Filium hominis.
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Žeť jsem řekl: Viděl jsem tebe pod fíkem, věříš. Větší věci nad tyto uzříš. I dí mu: Amen, amen pravím vám: Od tohoto času uzříte nebe otevřené, a anděly Boží vstupující a sstupující na Syna člověka.
