Galatia 3

1 Mwet Galatia, kowos mwet lalfon! Su intikowosla uh? Fwackyuk arulana kalem ye motowos ke misa lun Jesus Christ fin sakseng soko!

Kam jste dali rozum, Galaťané! Kým jste se to dali napálit? Vy, kteří jste měli ukřižovaného Krista takřka přímo před očima!

2 Fahkma nu sik ma se inge: ya kowos eis ngun lun God ke kowos oru ma sapkinyuk ke Ma Sap, ku ke kowos porongo wosasu ac lulalfongi?

Jen mi řekněte: Dostali jste snad Božího Ducha odměnou za dodržování židovských zákonů, nebo jste ho obdrželi proto, že jste uvěřili v Ježíše Krista?

3 Efu kowos ku arulana lalfon? Kowos tuh mutawauk moul sasu lowos ke ngun lun God; ya inge kowos lungse aksafye ke ku lowos sifacna?

Tak vidíte! Copak jste ztratili najednou soudnost? Začali jste v síle Božího Ducha, a teď chcete ve vlastní síle pokračovat?

4 Ya ma kowos pulakin in moul in Christian lowos uh wangin sripa? Tia ku in wangin sripa!

Bylo snad všechno, co jste prožili, k ničemu? Ne, tomu nevěřím!

5 Ya God El asot ngun nu suwos ac oru mwenmen inmasrlowos ke sripen ma sapkinyuk ke Ma Sap, ku ke sripen kowos porongo wosasu ac lulalfongi?

Znova se vás ptám: Boží Duch a všechny jeho zázraky mezi vámi – lze to vše přičítat vašemu přesnému plnění zákona? Rozhodně ne! Bůh mezi vámi prokázal svou moc a dává vám svého Ducha. Je to snad odměna za vaše skutky, nebo důsledek vaší víry v Krista?

6 Nunku kacl Abraham, in oana ke Ma Simusla fahk: “Abraham el filiya lulalfongi lal in Leum God ac ke sripen lulalfongi lal, God El oakulla sie mwet suwoswos.”

Jak to bylo s Abrahamem? Uvěřil Božímu slibu a Bůh ho zahrnul svou přízní.

7 Ke ma inge, kowos in kalem kac lah elos na su lulalfongi, pa fita na pwaye natul Abraham.

K Abrahamovi se tedy může rovnat jen ten, kdo je ochoten věřit Bohu stejně, jako uvěřil on. A Bůh už tehdy vlastně Abrahamovi oznámil, co vy dnes prožíváte: že zachrání i jiné národy, jestliže mu uvěří tak, jako uvěřil on, Abraham.

8 Ma Simusla uh fahkak tari meet lah God El ac aksuwosye mwet pegan nu sel sifacna ke lulalfongi lalos. Ouinge, Ma Simusla fahkak Pweng Wo nu sel Abraham in kas inge: “Keim God El ac fah akinsewowoye mutanfahl nukewa.”

9 Abraham el lulalfongi ac akinsewowoyeyuk kac; ouinge elos nukewa su lulalfongi elos ac akinsewowoyeyuk oana el.

10 Elos su filiya finsrak lalos ke ma elos oru in akfalye Ma Sap uh, elos muta ye selnga. Tuh Ma Simusla fahk, “Elos su tia akos ma nukewa ma simla in book lun Ma Sap in pacl nukewa, elos oan ye selnga lun God.”

Na druhé straně tvrdost zákona dopadá na ty, kdo spoléhají na své záslužné činy. Vždyť zákon říká jasně: „Odsouzen je každý, kdo se proviní i jen proti jedinému z přikázání zapsaných v knize zákona.“

11 Inge kalem lah God El tia aksuwosye kutena mwet ke Ma Sap, mweyen Ma Simusla fahk mu, “Mwet se su God El aksuwosye ke sripen lulalfongi, el na pa ac moul.”

Je tedy jasné, že žádné naše zásluhy nám nebeskou bránu neotevřou; ta se otvírá jiným klíčem – vírou. Mluví o tom i prorok Abakuk, když říká: „Jen ten, kdo Bohu důvěřuje, obstojí před ním a bude žít.“

12 Wangin kupasr lun Ma Sap nu ke lulalfongi. Mweyen Ma Simusla fahk, “Elos su oru ma nukewa sapkinyuk in Ma Sap fah moul ke Ma Sap.”

Zákon se o víru nestará; tam stojí: „Žít bude ten, kdo bude činit to a to.“Bez výjimky.

13 Christ el molikutla liki selnga lun Ma Sap, ke el sifacna selngawiyuk kacsr; tuh Ma Simusla fahk, “Kutena mwet su sripsripyak fin sak uh el oan ye selnga lun God.”

Z této kletby námi nesplněného zákona jsme však vysvobozeni Kristem. On vzal naše přestupky i jejich následky na sebe. Naše prokletí nechal dopadnout na svou hlavu, když umíral na kříži, neboť je napsáno, že „proklet je každý, kdo visí na dřevě“.

14 Christ el oru ma inge tuh mwe insewowo ma God El wulela kac nu sel Abraham, in itukyang nu sin mwet pegan ke Christ Jesus, tuh ke sripen lulalfongi, kut fah ku in eis Ngun su God El wulela kac.

A díky jemu mohou všichni lidé bez rozdílu dostat stejné požehnání jako Abraham a všichni mohou natáhnout ruku víry po slíbeném Božím Duchu.

15 Mwet lili, nga ac srumun sie mwe srikasrak ma kowos arulana kalem kac: ke pacl se mwet luo insesela ke sie ma, ac sainiya inelos kac, na wangin mwet ku in kunausla ku laesla kutena ma nu kac.

Bratři, vždyť sami víte, že když někdo pořídí závěť a náležitě ji potvrdí, nemůže na tom později již nikdo nic změnit.

16 Ouinge, God El tuh orala wulela lal uh nu sel Abraham ac nu sin sie fita natul. Ma Simusla tia fahk ke fita puspis, a nu ke fita sefanna, su Christ.

Bůh se zavázal slibem Abrahamovi a jeho potomku. Není zde užito množného čísla, a proto nejde o všechny Abrahamovy potomky – celý židovský národ. Řeč je o potomku, a tím je míněn Kristus.

17 Kalmen ma nga fahk uh pa God El orala sie wulela ku yorol Abraham, ac El wulela mu El ac karinganang na. Na Ma Sap, su tuh itukyang ke yac angfoko tolngoul toko, tia ku in kunausla ku akwanginyala sripen wulela sac.

Chci tím říci toto: Bůh dal Abrahamovi závazný slib. Ten nemohl být zrušen zákonem, který přišel o čtyři sta třicet let později.

18 Tuh mwe kite lun God fin ma ke sripen Ma Sap, na tila ma ke wulela sac. Tusruktu, ma ke sripen wulela sac pa pwanang God El asang mwe kite sac nu sel Abraham.

Kdyby nás totiž mohlo od věčné smrti zachránit přesné dodržování zákona, nemusel Bůh Abrahamovi nic slibovat. On to však udělal.

19 Na fin ouinge, mea sripen Ma Sap uh? Ma itukyang toko in akkalemye lah mea ma koluk uh, ac ku lun Ma Sap uh in oanna nwe ke fita se lal Abraham el tuku, su wulela sac orekla nu se. Ma Sap uh tuh ituku nu sin lipufan nu sin mwet uh, ac srisrngiyuki mwet se in tafwema.

K čemu bylo tedy zapotřebí ještě zákonů? Jen k tomu, aby nám Bůh ukázal, jak jsme od něj vzdáleni. A jen do té doby, než přijde ten ohlášený potomek, Kristus, jehož se týkal onen Boží závazek.

20 Tuh, tia enenu in oasr mwet se tafwema fin mwet sefanna pa oru ma inge — ac God El ma sefanna.

(Ještě jeden rozdíl: Zákon vydal Bůh lidem Mojžíšovým prostřednictvím a tomu je poslal po andělovi; smlouvu s Abrahamem však uzavřel osobně, bez prostředníků.)

21 Ya kalmac pa Ma Sap uh lain wulela lun God? Mo, tiana ouinge! Tuh fin oasr ma sap su ku in asang moul nu sin mwet, na mwet nukewa lukun ku in aksuwosyeyuk ye mutun God ke elos akos ma sap sac.

Znamená to snad, že Boží sliby a Boží zákony jsou navzájem v rozporu? Ovšem že nikoliv! Kdyby byl zákon stačil zachránit člověka z moci zla (a podle Písma jsme všichni v jeho područí), nenabízel by Bůh jiné východisko – víru v Ježíše Krista.

22 Tuhsruktu Ma Simusla fahk lah faclu nufon oan ye ku lun ma koluk; ouinge mwe kite su God El wulela kac ke sripen lulalfongi ke Jesus Christ, ac fah itukyang nu selos na su lulalfongi.

23 Tuh meet liki pacl lun lulalfongi ke Christ uh tuku, Ma Sap uh tuh kalikuti oana mwet kapir, nwe ke pacl lulalfongi se inge akkalemyeyukla.

24 Ouinge Ma Sap pa liyekutyang nwe ke Christ el tuku, na kut tufah ku in aksuwosyeyuk ye mutun God ke lulalfongi.

Zákon byl naším vychovatelem. Vzdělával nás a vedl ke Kristu, abychom v něj uvěřili, přijali ho za svého Spasitele a tak byli před Bohem ospravedlněni.

25 Inge, ke pacl in lulalfongi ke Christ tuku tari, Ma Sap el tia sifil liyekutyang.

Ale nyní, po příchodu Kristově, již nejsme svěřeni tomuto vychovateli, protože jsme se stali Božími dětmi.

26 Ke sripen lulalfongi, kowos nukewa tulik nutin God ke kowos ma sefannala yurin Christ Jesus.

27 Kowos baptaisla in kupasryang nu yurin Christ, ac inge kowos nokomang tari moul lun Christ sifacna.

Všichni, kteří křtem vyznali svou víru v Krista, jsou s ním úzce spojeni.

28 Ouinge wangin ekla inmasrlon mwet Jew ac mwet pegan, ku inmasrlon mwet kohs ac mwet sukosok, ku inmasrlon mukul ac mutan — kowos nukewa ma sefannala yurin Christ Jesus.

Není už rozdílu mezi židem a pohanským Řekem, otrokem a pánem, mužem a ženou; všichni jsme si v Kristu rovni.

29 Kowos fin ma lun Christ, na kowos ma ke fita lal Abraham, ac kowos fah usrui ma God El wulela tari kac.

Jsme s ním zajedno. V tomto smyslu jste tedy i vy potomky Abrahamovými a všechny Boží sliby dané Abrahamovi smíte vztahovat i na sebe.