ಕೀರ್ತನೆಗಳು 78
Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých.
Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé.
Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali,
Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil.
5 ೫ ಆತನು ಯಾಕೋಬವಂಶದಲ್ಲಿ ತನ್ನ ಕಟ್ಟಳೆಯನ್ನಿಟ್ಟು, ಇಸ್ರಾಯೇಲರಿಗೆ ಧರ್ಮಶಾಸ್ತ್ರವನ್ನು ಕೊಟ್ಟು, ನಮ್ಮ ಹಿರಿಯರಿಗೆ ಆಜ್ಞಾಪಿಸಿದ್ದೇನೆಂದರೆ, “ಇವುಗಳನ್ನು ನಿಮ್ಮ ಮಕ್ಕಳಿಗೆ ಹೇಳಿಕೊಡಿರಿ;
Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým,
6 ೬ ಇದರಿಂದ ಅವು ಅವರ ಮುಂದಿನ ಪೀಳಿಗೆಗೆ ಗೊತ್ತಾಗಿ, ಅವರ ಮಕ್ಕಳು ಅವುಗಳನ್ನು ತಮ್ಮ ಮಕ್ಕಳು ಮತ್ತು ಮೊಮ್ಮಕ್ಕಳಿಗೆ ತಿಳಿಸುತ್ತಾ ಹೋಗುವರು.
Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým,
Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,
Aby nebývali jako otcové jejich, pokolení zpurné a protivné, národ, kterýž nenapravil srdce svého, a nebyl věrný Bohu silnému duch jeho.
Jako synové Efraim zbrojní, ač uměle z lučiště stříleli, však v čas boje zpět se obrátili,
Nebo neostříhali smlouvy Boží, a v zákoně jeho zpěčovali se choditi.
Zapomenuli se na činy jeho, a na divné skutky jeho, kteréž jim ukázal.
Před otci jejich činil divy v zemi Egyptské, na poli Soan.
Rozdělil moře, a převedl je; učinil, aby stály vody jako hromada.
Vedl je ve dne v oblace, a každé noci v jasném ohni.
Protrhl skály na poušti, a napájel je jako z propastí velikých.
Vyvedl potoky z skály, a učinil, aby vody tekly jako řeky.
17 ೧೭ ಆದರೂ ಅವರು ನಿರ್ಜಲಪ್ರದೇಶದಲ್ಲಿ ಪರಾತ್ಪರನಾದ ದೇವರಿಗೆ ಪದೇಪದೇ ಅವಿಧೇಯರಾಗಿ, ಇನ್ನೂ ಹೆಚ್ಚು ಪಾಪಮಾಡುತ್ತಾ ಬಂದರು.
A však vždy přičíněli hříchů proti němu, a popouzeli Nejvyššího na poušti.
A pokoušeli Boha silného v srdci svém, žádajíce pokrmu podlé líbosti své.
A mluvili proti Bohu, řkouce: Zdaliž bude moci Bůh silný připraviti stůl na této poušti?
20 ೨೦ ಬಂಡೆಯನ್ನು ಹೊಡೆದು, ನೀರು ಚಿಮ್ಮಿ ಹೊರಗೆ ಬರುವಂತೆಯೂ, ಪ್ರವಾಹವು ದಡಮೀರಿ ಹರಿಯುವಂತೆಯೂ ಮಾಡಿದನಲ್ಲವೋ? ಆತನು ರೊಟ್ಟಿಯನ್ನು ಕೊಡಲು ಶಕ್ತನೋ? ತನ್ನ ಜನರಿಗೆ ಮಾಂಸವನ್ನೂ ಒದಗಿಸುವನೋ” ಎಂಬುದೇ.
Aj, udeřilť jest v skálu, a tekly vody, a řeky se rozvodnily. Zdali také bude moci dáti chleba? Zdali nastrojí masa lidu svému?
A protož uslyšav Hospodin, rozhněval se, a oheň zažžen jest proti Jákobovi, a prchlivost vstoupila na Izraele,
Proto že se nedověřili Bohu, a neměli naděje v spasení jeho,
Ačkoli rozkázal oblakům shůry, a průduchy nebeské otevřel,
A dštil na ně mannou ku pokrmu, a obilé nebeské dával jim.
25 ೨೫ ಅವರಲ್ಲಿ ಪ್ರತಿಯೊಬ್ಬನು ದೇವದೂತರ ಆಹಾರವನ್ನು ಸೇವಿಸಿದನು. ಆತನು ಅವರಿಗೆ ಭೋಜನವನ್ನು ಸಂತೃಪ್ತಿಯಾಗಿ ಅನುಗ್ರಹಿಸಿದನು.
Chléb mocných jedl člověk, seslal jim pokrmů do sytosti.
Obrátil vítr východní u povětří, a přivedl mocí svou vítr polední.
I dštil na ně masem jako prachem, a ptactvem pernatým jako pískem mořským.
Spustil je do prostřed vojska jejich, a všudy vůkol stanů jejich.
I jedli, a nasyceni jsou hojně, a dal jim to, čehož žádali.
Ještě nevyplnili žádosti své, ještě pokrm byl v ústech jejich,
31 ೩೧ ದೇವರ ಕೋಪವು ಅವರಿಗೆ ವಿರುದ್ಧವಾಗಿ ಎದ್ದು, ಅವರಲ್ಲಿ ಕೊಬ್ಬಿದವರನ್ನು ವಧಿಸಿ, ಇಸ್ರಾಯೇಲರ ಪ್ರಾಯಸ್ಥರನ್ನು ನೆಲಕ್ಕುರುಳಿಸಿತು.
A v tom prchlivost Boží připadla na ně, a zbil tučné jejich, a přední Izraelské porazil.
S tím se vším vždy ještě hřešili, a nevěřili předivným skutkům jeho.
A protož dopustil na ně, že marně skonali dny své, a léta svá s chvátáním.
Když je hubil, jestliže ho hledali, a zase k Bohu silnému hned na úsvitě se navraceli,
Rozpomínajíce se na to, že Bůh byl skála jejich, a Bůh silný nejvyšší vykupitel jejich:
(Ačkoli mu s pochlebenstvím mluvili ústy svými, a jazykem svým lhali jemu.
A srdce jejich nebylo upřímé před ním, aniž se věrně měli v smlouvě jeho),
38 ೩೮ ಆದರೂ ಆತನು ಕರುಣಾಳುವೂ, ಅಪರಾಧಿಗಳನ್ನು ಸಂಹರಿಸದೆ ಕ್ಷಮಿಸುವವನೂ ಆಗಿ, ತನ್ನ ಸಿಟ್ಟನ್ನೆಲ್ಲಾ ಏರಗೊಡಿಸದೆ, ಅದನ್ನು ಹಲವು ಸಾರಿ ತಡೆಯುತ್ತಾ ಬಂದನು.
On jsa milosrdný, odpouštěl nepravosti jejich, a nezahladil jich; častokrát odvracel hněv svůj, a nevzbuzoval vší zůřivosti své.
Nebo pamatoval, že jsou tělo, vítr, kterýž odchází, a nenavracuje se zase.
Kolikrát jsou ho dráždili na poušti, a k bolesti přivodili na pustinách.
Týž i týž navracujíce se, pokoušeli Boha silného, a svatému Izraelskému cíle vyměřovali.
Nepamatovali na moc jeho, a na ten den, v kterémž je vysvobodil z ssoužení,
Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan,
Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli.
Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily.
A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám.
Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem.
Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé.
Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé.
Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil.
A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových.
Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti.
Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře,
Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho.
55 ೫೫ ಜನಾಂಗಗಳನ್ನು ಅವರ ಮುಂದಿನಿಂದ ಓಡಿಸಿಬಿಟ್ಟು, ಅವರ ದೇಶವನ್ನು ಇಸ್ರಾಯೇಲ್ ಗೋತ್ರಗಳಿಗೆ ಸ್ವತ್ತಾಗಿರುವಂತೆ ಹಂಚಿಕೊಟ್ಟು, ಆ ಜನಾಂಗಗಳ ಬಿಡಾರಗಳಲ್ಲಿ ಅವರನ್ನು ನೆಲೆಗೊಳಿಸಿದನು.
Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská.
Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali.
Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště.
Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej.
Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele,
60 ೬೦ ತಾನು ಜನರ ಮಧ್ಯದಲ್ಲಿ ವಾಸಿಸುವುದಕ್ಕೋಸ್ಕರ, ಶಿಲೋವ್ ಪಟ್ಟಣದಲ್ಲಿ ಹಾಕಿಸಿದ ನಿವಾಸಸ್ಥಾನವನ್ನು ತ್ಯಜಿಸಿಬಿಟ್ಟು,
Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi,
Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele.
Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval.
Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny.
Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly.
Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje.
A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal.
Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil,
Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval.
A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.
A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda.
71 ೭೧ ಕುರಿಮರಿಗಳನ್ನು ರಕ್ಷಿಸುವ ಕೆಲಸದಿಂದ ಬಿಡಿಸಿ, ಅವನನ್ನು ತನ್ನ ಪ್ರಜೆಗಳಾದ ಯಾಕೋಬ್ಯರನ್ನು ಅಂದರೆ ತನ್ನ ಸ್ವತ್ತಾಗಿರುವ ಇಸ್ರಾಯೇಲರನ್ನು ಸಾಕುವುದಕ್ಕೆ ನೇಮಿಸಿದನು.
Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho.
Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.
