ಜ್ಞಾನೋಕ್ತಿಗಳು 6
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 ೩ ಹೀಗಿರಲು, ಮಗನೇ, ನೀನು ನೆರೆಯವನ ಕೈಗೆ ಸಿಕ್ಕಿಕೊಂಡದ್ದರಿಂದ ತಪ್ಪಿಸಿಕೊಳ್ಳುವ ಒಂದು ಕೆಲಸ ಮಾಡು, ನಡೆ, ತ್ವರೆಪಡು, ಆ ನೆರೆಯವನನ್ನು ಅಂಗಲಾಚಿ ಬೇಡಿಕೋ,
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 ೮ ಬೇಸಿಗೆಯಲ್ಲಿ ತನ್ನ ತೀನಿಯನ್ನು ಸಿದ್ಧಮಾಡುವುದು, ಸುಗ್ಗಿಯ ಕಾಲದಲ್ಲಿ ತನಗೆ ಬೇಕಾದಷ್ಟು ಆಹಾರವನ್ನು ಸಂಗ್ರಹಿಸಿಟ್ಟುಕೊಳ್ಳುವುದು.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 ೧೦ “ಇನ್ನು ಸ್ವಲ್ಪ ನಿದ್ದೆ, ಇನ್ನು ಸ್ವಲ್ಪ ತೂಕಡಿಕೆ, ಇನ್ನೂ ಕೊಂಚ ನಿದ್ದೆಗಾಗಿ ಕೈಮುದುರಿಕೊಳ್ಳುವೆ” ಅಂದುಕೊಳ್ಳುವಿಯಾ?
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 ೨೨ ನೀನು ನಡೆಯುವಾಗ ಆ ಉಪದೇಶವು ನಿನ್ನನ್ನು ಮುನ್ನಡೆಸುವುದು, ಮಲಗಿಕೊಂಡಾಗ ಅದು ನಿನ್ನನ್ನು ಕಾಯುವುದು, ಎಚ್ಚರಗೊಂಡಾಗ ನಿನ್ನೊಂದಿಗೆ ಮಾತನಾಡುವುದು.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 ೨೫ ನಿನ್ನ ಹೃದಯವು ಅವಳ ಸೌಂದರ್ಯವನ್ನು ಮೋಹಿಸದಿರಲಿ, ಅವಳು ತನ್ನ ಕಣ್ಣುರೆಪ್ಪೆಗಳಿಂದ ನಿನ್ನನ್ನು ವಶಮಾಡಿಕೊಂಡಾಳು, ನೋಡಿಕೋ.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 ೨೬ ವೇಶ್ಯೆಯಿಂದ ಯಾವನಿಗಾದರೂ ಒಂದು ರೊಟ್ಟಿ ಮಾತ್ರ ಗತಿಯಾಗುವುದು, ಪರಸ್ತ್ರೀಯೋ ಅಮೂಲ್ಯವಾದ ಜೀವವನ್ನು ಬೇಟೆಯಾಡುವಳು.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 ೨೯ ನೆರೆಯವನ ಹೆಂಡತಿಯ ಹತ್ತಿರ ಹೋಗುವವನಿಗೆ ಹೀಗೆಯೇ ಆಗುವುದು, ಯಾರು ಅವಳನ್ನು ಮುಟ್ಟುವನೋ ಅವನು ದಂಡನೆಯನ್ನು ಹೊಂದದೇ ಇರನು.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 ೩೧ ಅವನ ತಪ್ಪು ಬಯಲಾದರೆ ಅವನು ಏಳರಷ್ಟು ಕೊಡಬೇಕಾಗುವುದು, ಅಥವಾ ತನ್ನ ಮನೆಯ ಆಸ್ತಿಯನ್ನೆಲ್ಲಾ ಕೊಟ್ಟು ತೀರಿಸಲೇಬೇಕು.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 ೩೪ ಏಕೆಂದರೆ ಮತ್ಸರವು ಪತಿಗೆ ಕ್ರೋಧವನ್ನು ಉಂಟುಮಾಡುತ್ತದೆ, ಅವನು ಮುಯ್ಯಿತೀರಿಸತಕ್ಕ ದಿನದಲ್ಲಿ ವ್ಯಭಿಚಾರಿಯನ್ನು ಉಳಿಸನು.
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
