< ಸಮುವೇಲನು - ಪ್ರಥಮ ಭಾಗ 18 >

1 ದಾವೀದನು ಸೌಲನೊಡನೆ ಮಾತನಾಡಿ ಮುಗಿಸಿದ ಮೇಲೆ ಯೋನಾತಾನನ ಪ್ರಾಣವು ದಾವೀದನ ಪ್ರಾಣದೊಡನೆ ಒಂದಾಯಿತು. ಅವನು ದಾವೀದನನ್ನು ತನ್ನ ಪ್ರಾಣದಂತೆಯೇ ಪ್ರೀತಿಸತೊಡಗಿದನು.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, hili ʻena alea mo Saula, naʻe fepikitaki ʻae laumālie ʻo Sonatane mo e laumālie ʻo Tevita, pea naʻe ʻofa ʻa Sonatane kiate ia ʻo hangē ko hono laumālie ʻoʻona.
2 ಆ ದಿನದಿಂದ ಸೌಲನು ದಾವೀದನನ್ನು ಅವನ ತಂದೆಯ ಮನೆಗೆ ಹೋಗಗೊಡದೇ, ತನ್ನ ಬಳಿಯಲ್ಲೇ ಇಟ್ಟುಕೊಂಡನು.
Pea naʻe ʻave ia ʻe Saula ʻi he ʻaho ko ia, pea naʻe ʻikai toe tuku ia ke ʻalu ki ʻapi ki he fale ʻo ʻene tamai.
3 ಯೋನಾತಾನನು ದಾವೀದನನ್ನು ತನ್ನ ಪ್ರಾಣದಂತೆಯೇ ಪ್ರೀತಿಸಿದ್ದರಿಂದ ಅವನೊಡನೆ ಸ್ನೇಹದ ಒಪ್ಪಂದ ಮಾಡಿಕೊಂಡನು.
Pea naʻe toki alea ai ʻa Sonatane mo Tevita ʻi he fuakava, ko e meʻa ʻi heʻene ʻofa kiate ia ʻo hangē ko hono laumālie ʻoʻona.
4 ಇದಲ್ಲದೆ ಅವನು ತನ್ನ ಮೈಮೇಲಿದ್ದ ನಿಲುವಂಗಿಯನ್ನು ತನ್ನ ಯುದ್ಧವಸ್ತ್ರಗಳನ್ನು, ಕತ್ತಿ, ಬಿಲ್ಲು, ನಡುಕಟ್ಟುಗಳನ್ನೂ ದಾವೀದನಿಗೆ ಕೊಟ್ಟನು.
Pea naʻe toʻo ʻe Sonatane hono pulupulu ʻoʻona ʻaia naʻa ne kofuʻaki, ʻo ne foaki ia kia Tevita, mo hono ngaahi kofu, ʻio, ʻa ʻene heletā foki, mo ʻene kaufana, pea mo hono nonoʻo.
5 ದಾವೀದನಾದರೋ ಸೌಲನು ಎಲ್ಲಿಗೆ ಕಳುಹಿಸಿದರೂ ಹೋಗಿ ಎಲ್ಲವನ್ನು ವಿವೇಕದಿಂದ ನಡೆಸುತ್ತಿದ್ದನು. ಸೌಲನು ಇವನನ್ನು ಸೇನಾಧಿಪತಿಯನ್ನಾಗಿ ನೇಮಿಸಿದನು. ಇದು ಅವನ ಸೇವಕರಿಗೂ, ಎಲ್ಲಾ ಜನರಿಗೂ ಮೆಚ್ಚಿಗೆಯಾಯಿತು.
Pea naʻe ʻalu ʻe Tevita ki he potu kotoa pē naʻe fekau ia ki ai ʻe Saula, pea naʻa ne fai fakapotopoto: pea naʻe fakanofo ia ʻe Saula ke pule ki he kau tangata tau, pea naʻe ongolelei ia ʻi he ʻao ʻoe kakai kotoa pē, pea ʻi he ʻao foki ʻoe kau tamaioʻeiki ʻa Saula.
6 ದಾವೀದನು ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯನನ್ನು ಸಂಹರಿಸಿ, ಸರ್ವಜನರೊಡನೆ ಹಿಂದಿರುಗಿ ಬರುವಾಗ ಇಸ್ರಾಯೇಲ್ಯರ ಎಲ್ಲಾ ಪಟ್ಟಣಗಳಿಂದ ಸ್ತ್ರೀಯರೂ ಹೊರಗೆ ಬಂದು ದಮ್ಮಡಿತಾಳಗಳನ್ನು ಹಿಡಿದು, ಸಂತೋಷದಿಂದ ಹಾಡುತ್ತಾ, ಕುಣಿಯುತ್ತಾ, ಅರಸನಾದ ಸೌಲನನ್ನು ಎದುರುಗೊಂಡರು.
Pea naʻe hoko ʻo pehē, ʻi heʻenau haʻu ʻi he liu mai ʻa Tevita mei he tāmateʻi ʻoe tangata Filisitia, naʻe hū mai kituʻa ʻae kau fefine mei he ngaahi kolo kotoa pē ʻo ʻIsileli ke fakafetaulaki ki he tuʻi ko Saula, ʻonau hiva mo meʻe hopohopo ʻaki ʻae ngaahi meʻa tatangi, ʻi he fiefia lahi pea mo e ngaahi meʻa faiva.
7 ಅವರು ಹಾಡುತ್ತಾ, ಕೊಂಡಾಡುತ್ತಾ, “ಸೌಲನು ಸಾವಿರ ಶತ್ರುಗಳನ್ನು ಕೊಂದನು. ದಾವೀದನು ಹತ್ತು ಸಾವಿರಾರು ಶತ್ರುಗಳನ್ನು ಕೊಂದನು” ಎಂದು ಹಾಡಿದರು.
Pea naʻe fetaliʻaki ʻakinautolu ʻe he kau fefine ʻi heʻenau tā ʻae meʻa, ʻonau pehē, “Kuo taaʻi ʻe Saula ʻene ngaahi toko afe, ka ko Tevita ʻene ngaahi toko mano.”
8 ಈ ಮಾತುಗಳ ದೆಸೆಯಿಂದ ಸೌಲನಿಗೆ ಬಹು ಅಸೂಯೆ ಉಂಟಾಗಿ ದಾವೀದನ ಮೇಲೆ ಕೋಪಗೊಂಡನು. ಅವನು “ದಾವೀದನು ಹತ್ತು ಸಾವಿರಾರು ಶತ್ರುಗಳನ್ನು ಕೊಂದನೆಂದೂ, ನಾನು ಸಾವಿರಾರು ಶತ್ರುಗಳನ್ನು ಕೊಂದೆನೆಂದೂ ಹಾಡುತ್ತಾರಲ್ಲಾ, ರಾಜತ್ವದ ಹೊರತು ಅವನಿಗೆ ಇನ್ನೇನು ಕಡಿಮೆಯಾಯಿತು” ಅಂದುಕೊಂಡು
Pea naʻe houhau lahi ʻa Saula, pea fakahouhau kiate ia ʻae lea ko ia; pea pehē ʻe ia, “Kuo nau tuku kia Tevita ʻae ngaahi toko mano, pea kuo nau tuku kiate au ʻae ngaahi toko afe pe: pea ko e hā ha meʻa ʻoku toe ke ne maʻu, ka ko e puleʻanga pe?”
9 ಅಂದಿನಿಂದ ಅವನು ದಾವೀದನನ್ನು ಸಂಶಯದಿಂದ ನೋಡುತ್ತಿದ್ದನು.
Pea naʻe lamasi ʻe Saula ʻa Tevita talu mei he ʻaho ko ia.
10 ೧೦ ಮರುದಿನ ದೇವರಿಂದ ಕಳುಹಿಸಲ್ಪಟ್ಟ ದುರಾತ್ಮವು ಸೌಲನ ಮೇಲೆ ಬಂದದ್ದರಿಂದ ಅವನು ಬುದ್ಧಿಗೆಟ್ಟು ಮನೆಯೊಳಗೆ ಕೂಗುತ್ತಿದ್ದನು. ಅವನ ಕೈಯಲ್ಲಿ ಒಂದು ಈಟಿ ಇತ್ತು. ದಾವೀದನು ವಾಡಿಕೆಯ ಪ್ರಕಾರ ಕಿನ್ನರಿಯನ್ನು ನುಡಿಸುತ್ತಾ ಇದ್ದನು.
Pea pongipongi hake, pea pehē, naʻe hoko kia Saula ʻae laumālie kovi mei he ʻOtua, pea naʻe kikite ia ʻi he loto fale: pea naʻe tā ʻe Tevita ʻaki hono nima ʻo hangē ko ʻene muʻaki fai: pea naʻe ʻi he nima ʻo Saula ʻae tao.
11 ೧೧ ಆಗ ಸೌಲನು ದಾವೀದನನ್ನು ಗೋಡೆಗೆ ಸೇರಿಕೊಳ್ಳುವ ಹಾಗೆ ತಿವಿಯುವೆನು ಎಂದುಕೊಂಡು ಈಟಿಯನ್ನು ಎಸೆದನು. ದಾವೀದನು ಎರಡು ಸಾರಿ ತಪ್ಪಿಸಿಕೊಂಡನು.
Pea naʻe velo ʻe Saula ʻae tao; he naʻe pehē ʻe ia, “Te u veloʻi ʻaki ʻa Tevita, ʻio, ki he holisi fale.” Pea naʻe kalo mālie ʻa Tevita mei hono ʻao ʻo liunga ua.
12 ೧೨ ಯೆಹೋವನು ಸೌಲನನ್ನು ಬಿಟ್ಟು ದಾವೀದನ ಸಂಗಡ ಇದ್ದುದರಿಂದ ಸೌಲನು ದಾವೀದನಿಗೆ ಭಯಪಟ್ಟು,
Pea naʻe manavahē ʻa Saula kia Tevita, he naʻe ʻiate ia ʻa Sihova, ka kuo ʻalu ia meia Saula.
13 ೧೩ ಅವನನ್ನು ತನ್ನ ಸಾನ್ನಿಧ್ಯಸೇವೆಯಿಂದ ತಪ್ಪಿಸಿ, ಸೈನ್ಯದಲ್ಲಿ ಸಹಸ್ರಾಧಿಪತಿಯನ್ನಾಗಿ ನೇಮಿಸಿದನು. ಹೀಗೆ ದಾವೀದನು ಜನರ ಸಂಗಡ ಹೋಗುತ್ತಾ ಬರುತ್ತಾ ಇದ್ದನು.
Ko ia naʻe hiki ai ia ʻe Saula meiate ia, ʻo ne fakanofo ia ko e ʻeikitau ki he toko afe: pea naʻe feʻaluʻaki pe ia ʻi he ʻao ʻoe kakai.
14 ೧೪ ಯೆಹೋವನು ಅವನ ಸಂಗಡ ಇದ್ದದರಿಂದ ದಾವೀದನು ಎಲ್ಲಾ ಕಾರ್ಯಗಳನ್ನು ವಿವೇಕದಿಂದ ನಡೆಸುತ್ತಿದ್ದನು.
Pea naʻe tāpuekina ʻa Tevita ʻi hono ngaahi hala kotoa pē; pea naʻe ʻiate ia ʻa Sihova.
15 ೧೫ ಇದನ್ನು ನೋಡಿ ಸೌಲನು ದಾವೀದನಿಗೆ ಬಹಳವಾಗಿ ಹೆದರಿಕೊಂಡನು.
Ko ia ʻi he mamata ʻa Saula ʻoku fai fakapotopoto lahi ʻaupito ia, naʻe manavahē ia kiate ia.
16 ೧೬ ಆದರೆ ಇಸ್ರಾಯೇಲರೂ, ಯೆಹೂದ್ಯರೂ ತಮ್ಮ ಸಂಗಡ ಹೋಗುತ್ತಾ ಬರುತ್ತಾ ಇದ್ದ ದಾವೀದನನ್ನು ಬಹಳವಾಗಿ ಪ್ರೀತಿಸುತ್ತಿದ್ದರು.
Ka naʻe ʻofa kia Tevita ʻa ʻIsileli kotoa pē mo Siuta, ko e meʻa ʻi heʻene feʻaluʻaki ʻi honau ʻao.
17 ೧೭ ಒಂದು ದಿನ ಸೌಲನು, ಇವನು ನನ್ನ ಕೈಯಿಂದಲ್ಲ ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯರ ಕೈಯಿಂದ ಸಾಯಲಿ ಎಂದು ಆಲೋಚಿಸಿಕೊಂಡು ದಾವೀದನಿಗೆ, “ನನ್ನ ವೀರನಾಗಿ ಹೋಗಿ ಯೆಹೋವನ ಯುದ್ಧಗಳನ್ನು ನಡಿಸು. ನಾನು ನನ್ನ ಹಿರೀ ಮಗಳಾದ ಮೇರಬಳನ್ನು ನಿನಗೆ ಮದುವೆ ಮಾಡಿಕೊಡುತ್ತೇನೆ” ಅಂದನು.
Pea naʻe pehē ʻe Saula kia Tevita, Vakai, ko hoku ʻofefine tuʻukimuʻa ko Melapi, te u ʻatu ia kiate koe ko ho uaifi: ka ke fai fakatoʻa koe ʻo fai kiate au ʻae ngaahi tau ʻa Sihova. He naʻe pehē ʻe Saula, “Ke ʻoua naʻa hoko hoku nima kiate ia, ka ke hoko ʻae nima ʻoe kau Filisitia kiate ia.”
18 ೧೮ ಅದಕ್ಕೆ ದಾವೀದನು “ಅರಸನ ಅಳಿಯನಾಗುವುದಕ್ಕೆ ನಾನು ಎಷ್ಟರವನು? ಇಸ್ರಾಯೇಲರಲ್ಲಿ ನನ್ನ ತಂದೆಯ ಕುಟುಂಬವೂ ಸಮಾನವೇ?” ಎಂದನು.
Pea naʻe pehē ʻe Tevita kia Saula, “Ko hai au? Pea ko e hā ʻeku moʻui? Pe ko e fale ʻo ʻeku tamai ʻi ʻIsileli, koeʻuhi ke u hoko ai au ko e foha ʻi he fono ki he tuʻi?”
19 ೧೯ ಸೌಲನು ತನ್ನ ಮಗಳಾದ ಮೇರಬಳನ್ನು ದಾವೀದನಿಗೆ ಕೊಡತಕ್ಕ ಕಾಲ ಬಂದಾಗ ಅವನು ಅವಳನ್ನು ಮೆಹೋಲದ ಅದ್ರೀಯೇಲ ಎಂಬವನಿಗೆ ಮದುವೆಮಾಡಿ ಕೊಟ್ಟನು.
Ka naʻe hoko ʻo pehē, ʻi he hoko ʻae ngaahi ʻaho naʻe tonu ke ʻatu ai ʻa Melapi ko e ʻofefine ʻo Saula kia Tevita, naʻe ʻatu ia kia ʻAtilili ko e tangata Mihola ke na mali.
20 ೨೦ ಸೌಲನ ಮಗಳಾದ ಮೀಕಲಳು ದಾವೀದನನ್ನು ಪ್ರೀತಿಸಿದಳು. ಇದು ಸೌಲನಿಗೆ ತಿಳಿದಾಗ ಅವನಿಗೆ ಸಂತೋಷವಾಯಿತು.
Pea naʻe ʻofa kia Tevita ʻa Mikale, ko e ʻofefine ʻo Saula: pea naʻa nau fakahā ia kia Saula, pea naʻe fiemālie ai ia.
21 ೨೧ ಅವಳು ದಾವೀದನಿಗೆ ಉರಲಾಗಿರುವಂತೆಯೂ, ಅವನು ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯರ ಕೈಗೆ ಸಿಕ್ಕಿಬೀಳುವಂತೆಯೂ ಇವಳನ್ನು ಅವನಿಗೆ ಕೊಡುವೆನು ಅಂದುಕೊಂಡು ಅವನಿಗೆ, “ನೀನು ನನ್ನ ಅಳಿಯನಾಗುವುದಕ್ಕೆ ಈಗ ಎರಡನೆಯ ಸಂದರ್ಭವುಂಟಾಯಿತು” ಎಂದು ಹೇಳಿದನು.
He naʻe pehē ʻe Saula, “Te u foaki ia kiate ia koeʻuhi ke hoko ia ko e tauhele kiate ia, pea koeʻuhi ke hiki hake ʻae nima ʻoe kau Filisitia kiate ia.” Ko ia ne pehē ai ʻe Saula kia Tevita, “Ke ke hoko he ʻaho ni ko hoku foha ʻi he fono ʻi ha tokotaha ʻo kinaua.”
22 ೨೨ ಅವನು ತನ್ನ ಸೇವಕರಿಗೆ, “ನೀವು ದಾವೀದನಿಗೆ ಗುಪ್ತವಾಗಿ, ‘ಅರಸನಿಗೆ ನಿನ್ನನ್ನು ಒಲಿಯುತ್ತಾನೆ, ಅವನ ಸೇವಕರು ನಿನ್ನನ್ನು ಪ್ರೀತಿಸುತ್ತಾರೆ. ನೀನು ಅರಸನ ಅಳಿಯನಾಗು’ ಎಂದು ಹೇಳಿರಿ” ಅಂದನು.
Pea naʻe fekau ʻe Saula ki heʻene kau tamaioʻeiki, ʻo pehē, Ke mou alea fakalilolilo mo Tevita, ʻo pehē, “Vakai, ʻoku fiefiemālie ʻae tuʻi kiate koe, pea ʻoku ʻofa ʻa ʻene kau tamaioʻeiki kotoa pē kiate koe: pea ko eni, ke ke fie hoko ko e foha ʻi he fono ki he tuʻi.”
23 ೨೩ ಆ ಸೇವಕರು ದಾವೀದನಿಗೆ ಹಾಗೆಯೇ ಹೇಳಿದಾಗ ಅವನು, “ಅರಸನ ಅಳಿಯನಾಗುವುದು ಸಾಧಾರಣವಾದ ಸಂಗತಿಯೆಂದು ನೆನಸುತ್ತೀರೋ? ನಾನು ದರಿದ್ರನೂ, ಅಲ್ಪನೂ ಆಗಿರುತ್ತೆನಲ್ಲಾ” ಎಂದು ಉತ್ತರ ಕೊಟ್ಟನು.
Pea naʻe lea ʻaki ʻe he kau tamaioʻeiki ʻa Saula ʻae ngaahi lea ni ʻi he telinga ʻo Tevita. Pea naʻe pehē ʻe Tevita, “He ʻoku mou mahalo ko e meʻa maʻamaʻa ke hoko ko e foha ʻi he fono ki he tuʻi, ka ko e tangata masiva au, pea ko e tuʻa pe?”
24 ೨೪ ಸೇವಕರು ದಾವೀದನ ಮಾತುಗಳನ್ನು ಸೌಲನಿಗೆ ತಿಳಿಸಿದರು.
Pea naʻe tala kia Saula ʻe heʻene kau tamaioʻeiki, ʻo pehē, naʻe lea pehē pe ʻa Tevita.
25 ೨೫ ಆಗ ಅವನು ಅವರಿಗೆ, “ನೀವು ಹೋಗಿ ದಾವೀದನಿಗೆ, ‘ಅರಸನು ತೆರವನ್ನು ಅಪೇಕ್ಷಿಸುವುದಿಲ್ಲ. ತನ್ನ ಶತ್ರುಗಳಾದ ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯರಿಗೆ ಮುಯ್ಯಿತೀರಿಸಿ ಅವರಲ್ಲಿನ ನೂರು ಮಂದಿಯ ಮುಂದೊಗಲನ್ನು ತಂದುಕೊಡಬೇಕು ಅನ್ನುತ್ತಾನೆ’ ಎಂದು ಹೇಳಿರಿ” ಎಂದು ಆಜ್ಞಾಪಿಸಿದನು. ದಾವೀದನನ್ನು ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯರಿಂದ ಕೊಲ್ಲಿಸಬೇಕೆಂಬುದೇ ಅವನ ಉದ್ದೇಶವಾಗಿತ್ತು.
Pea pehē ʻe Saula, “Te mou lea pehē pe kia Tevita, ʻOku ʻikai tokanga ʻae tuʻi ki he koloa, ka ko e muʻa kili ʻe teau ʻoe kakai Filisitia, ko e sauni ki he ngaahi fili ʻoe tuʻi.” Ka naʻe tokanga ʻa Saula ke taaʻi ʻa Tevita ʻe he nima ʻoe kau Filisitia.
26 ೨೬ ಸೇವಕರು ದಾವೀದನಿಗೆ ಈ ಮಾತುಗಳನ್ನು ತಿಳಿಸಿದಾಗ ಅವನು ಅರಸನ ಅಳಿಯನಾಗುವುದಕ್ಕೆ ಒಪ್ಪಿದನು. ನೇಮಕವಾದ ದಿನಗಳು ಮುಗಿಯುವ ಮೊದಲೇ,
Pea ʻi he fakahā ʻe heʻene kau tamaioʻeiki kia Tevita ʻae ngaahi lea ni, naʻe fiemālie lahi ai ʻa Tevita ke hoko ko e foha ʻi he fono ʻoe tuʻi: pea naʻe teʻeki ai kakato ʻae ngaahi ʻaho.
27 ೨೭ ದಾವೀದನು ತನ್ನ ಸೇವಕರೊಡನೆ ಹೊರಟು, ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯರ ದೇಶಕ್ಕೆ ಹೋಗಿ, ಅಲ್ಲಿನ ಇನ್ನೂರು ಜನರನ್ನು ಕೊಂದು, ಮುಂದೊಗಲುಗಳನ್ನು ತಂದು, ಅರಸನ ಅಳಿಯನಾಗುವುದಕ್ಕೋಸ್ಕರ ಅವುಗಳನ್ನು ಪೂರ್ಣವಾಗಿ ಅವನಿಗೆ ಒಪ್ಪಿಸಿದನು. ಆಗ ಸೌಲನು ತನ್ನ ಮಗಳಾದ ಮೀಕಲಳನ್ನು ಅವನಿಗೆ ಮದುವೆಮಾಡಿಕೊಟ್ಟನು.
Ko ia naʻe ʻalu ai ʻa Tevita, ʻaia mo ʻene kau tangata, pea ne tāmateʻi ʻi he kakai Filisitia ʻae kau tangata ʻe toko uangeau; pea naʻe ʻomi ʻe Tevita honau muʻa kili, ʻo ʻatu ʻo lau kakato ki he tuʻi koeʻuhi ke hoko ia ko e foha ʻi he fono ʻoe tuʻi. Pea naʻe ʻatu kiate ia ʻe Saula hono ʻofefine ko Mikale ke hoko ko hono uaifi.
28 ೨೮ ಮೀಕಲಳು ಅವನನ್ನು ಬಹಳವಾಗಿ ಪ್ರೀತಿಸುವವಳಾದಳು. ಯೆಹೋವನು ದಾವೀದನ ಸಂಗಡ ಇದ್ದಾನೆಂದು,
Pea naʻe hā kia Saula ʻo ne ʻilo ʻoku ʻia Tevita ʻa Sihova, pea ʻoku ʻofa ʻa Mikale ʻae ʻofefine ʻo Saula kiate ia.
29 ೨೯ ಸೌಲನು ತಿಳಿದು ಅವನಿಗೆ ಮತ್ತಷ್ಟು ಹೆದರುವವನಾಗಿ ಅವನ ನಿತ್ಯವೈರಿಯಾದನು.
Pea naʻe tupu ʻo ʻāsili ai ʻae manavahē ʻa Saula kia Tevita; pea naʻe hoko ʻa Saula ko e fili maʻuaipē ʻo Tevita.
30 ೩೦ ಫಿಲಿಷ್ಟಿಯ ಪ್ರಭುಗಳು ಯುದ್ಧಕ್ಕೆ ಬಂದಾಗೆಲ್ಲಾ ಸೌಲನ ಸೇನಾಧಿಪತಿಗಳಲ್ಲಿ ದಾವೀದನೇ ಹೆಚ್ಚು ಪ್ರಭಾವಶಾಲಿಯಾಗಿ ಬರುತ್ತಿದ್ದುದರಿಂದ ಅವನ ಹೆಸರು ಬಹು ಸುಪ್ರಸಿದ್ಧವಾಯಿತು.
Pea naʻe ʻalu atu kituʻa ʻae houʻeiki ʻoe kakai Filisitia: pea hili ʻenau ʻalu atu, pea pehē, naʻe fai fakapotopoto lahi hake ʻa Tevita ʻi he kau tamaioʻeiki kotoa pē ʻa Saula; ko ia naʻe hoko ʻo maʻongoʻonga ai hono hingoa.

< ಸಮುವೇಲನು - ಪ್ರಥಮ ಭಾಗ 18 >