ローマ人への手紙 3

1 然らばユデア人に何の長ぜる所かある、又割禮に何の益かある、

Což tedy má více Žid nežli pohan? Aneb jaký jest užitek obřízky?

2 其は各方面に多し、即ち先神の曰し御言は彼等に托せられたるなり。

Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.

3 假令彼等の中に信ぜざる者ありしも、是何かあらん、彼等の不信仰は神の眞實を空しからしむべきか、決して然らず。

Nebo což jest do toho, jestliže byli někteří z nich nevěrní? Zdaliž nevěra jejich věrnost Boží vyprázdní?

4 神は眞實にて在し、人は総て僞る者なり。録して「（主よ）是汝が其言に於て義とせられ、審判せられ給ふも勝を得給はん為なり」、とあるが如し。

Nikoli, nýbrž budiž Bůh pravdomluvný, ale každý člověk lhář, jakož psáno jest: Aby ospravedlněn byl v řečech svých, a přemohl, když by soudil.

5 若我等の不義が神の義を顕すとせば、我等何をか云はん、怒を加へ給ふ神は不義なるか、――

Ale jestližeť pak nepravost naše spravedlnost Boží zvelebuje, což díme? Zdali nespravedlivý jest Bůh, jenž uvodí hněv? (Po lidskuť pravím.)

6 是は人の云ふ如くに云へり――決して然らず、若然りとせば、神は如何にしてか此世を審判し給ふべき。

Nikoli, sic jinak kterakž by Bůh soudil svět?

7 若我等の僞によりて神の眞實顕れ、其光榮の増したらんには、争でか我も罪人と定めらるる事あらんや。

Nebo jestližeť pravda Boží mou lží rozmohla se k slávě jeho, i pročež pak já jako hříšník bývám souzen?

8 また――我等の罵られて然稱ふと或人々に云はるる如く――善を來さん為に惡を為すべけんや、斯る人々の罪せらるるは宜なり。

A ne raději (jakž o nás zle mluví a jakož někteří praví, že bychom říkali, ): Èiňme zlé věci, aby přišly dobré? Jichžto spravedlivé jest odsouzení.

9 然らば何ぞや、我等は異邦人に先つ者なるか、決して然らず、其は既にユデア人もギリシア人も皆罪の下に在りと證したればなり。

Což tedy? My převyšujeme pohany? Nikoli, nebo jsme již prve dokázali toho, že jsou, i Židé i Řekové, všickni pod hříchem,

10 録して、「誰も義しき者なく、

Jakož psáno jest: Že není spravedlivého ani jednoho.

11 覚る者なく、神を求むる者なし、

Není rozumného, není, kdo by hledal Boha.

12 皆迷ひて相共に空しき者となれり、善を為す者なし、一人だもある事なし。

Všickni se uchýlili, spolu neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

13 彼等の喉は開きたる墓なり、其舌を以て欺き、其唇の下に蝮の毒あり、

Hrob otevřený hrdlo jejich, jazyky svými lstivě mluvili, jed lítých hadů pod rty jejich.

14 其口は詛と苦とに充ち、

Kterýchžto ústa plná jsou zlořečení a hořkosti.

15 其足は血を流す為に疾く、

Nohy jejich rychlé k vylévání krve.

16 破と禍とは、其道途に在り、

Setření a bída na cestách jejich.

17 彼等は平和の道を知らず、

A cesty pokoje nepoznali.

18 其目前に神に對する畏れなし」とあるが如し。

Není bázně Boží před očima jejich.

19 但総て律法の言ふ所は律法の下に在る人々に向ひて言ふこと、我等之を知れり、是凡ての口塞りて、全世界が神に屈服するに至らん為なり。

Víme pak, že cožkoli Zákon mluví, těm, kteříž jsou pod Zákonem, mluví, aby všeliká ústa zacpána byla a aby vinen byl všecken svět Bohu.

20 蓋神の御前には、如何なる人も律法の業に由りて義とせらるる事あらじ、律法に由りて得るは罪の意識なればなり。

Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha.

21 然るに律法と預言者とに證せられて、神の[賜ふ]義は今や律法の外に顕れたり。

Ale nyní bez Zákona spravedlnost Boží zjevena jest, osvědčená Zákonem i Proroky,

22 即ちイエズス、キリストに於る信仰に由て神の「賜ふ」義は信仰する者の凡に及び、凡ての上に在り、蓋し差別ある事なし、

Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící.

23 其は皆罪を犯したる者にして、神の光榮を要すればなり。

Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží.

24 人々の義とせらるるは、功なくして唯神の恩寵に由り、キリスト、イエズスに於る贖に由りてなり。

Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši,

25 即ち神は從前の罪を忍び給ひしに、其赦を以て己が正義を顕さん為に、イエズス、キリストを宥の犠牲に供へ、其御血に於る信仰を有たしめ、

Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů,

26 今は己が正義を證せんとて、自ら其正義を顕し給ひ、イエズス、キリストに於る信仰の人をも義と為し給ひしなり。

V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy.

27 然らば誇る所何處にか在る、其は除かれたり。如何なる法を以て除かれたるか、業を以てなるか、然らず、信仰の法を以てなり。

Kdež jest tedy chlouba tvá? Vyprázdněna jest. Skrze který zákon? Skutků-li? Nikoli, ale skrze zákon víry.

28 蓋我等謂ふに、人の義とせらるるは律法の業に由らずして信仰に由る。

Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.

29 神豈ユデア人のみの神ならんや、異邦人にも亦然るに非ずや、然り異邦人にも神たるなり。

Zdaliž jest toliko Bůh Židů? Zdali také není i pohanů? Ba, jistě i pohanů,

30 其は神は唯一に在して、割禮の人を信仰に由りて義とし、無割禮の人をも信仰に由りて義とし給へばなり。

Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.

31 然らば我等は信仰を以て律法を亡ぼすか、然らず、却て律法を固うするなり。

Což tedy Zákon vyprazdňujeme skrze víru? Nikoli, nýbrž Zákon tvrdíme.