< マタイの福音書 22 >

1 イエスはまた、譬で彼らに語って言われた、
I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
2 「天国は、ひとりの王がその王子のために、婚宴を催すようなものである。
Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
3 王はその僕たちをつかわして、この婚宴に招かれていた人たちを呼ばせたが、その人たちはこようとはしなかった。
I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu, ale nechtěli přijíti.
4 そこでまた、ほかの僕たちをつかわして言った、『招かれた人たちに言いなさい。食事の用意ができました。牛も肥えた獣もほふられて、すべての用意ができました。さあ、婚宴においでください』。
Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd svůj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Poďtež na svadbu.
5 しかし、彼らは知らぬ顔をして、ひとりは自分の畑に、ひとりは自分の商売に出て行き、
Ale oni nedbavše, odešli, jiný do vsi své, a jiný po kupectví svém.
6 またほかの人々は、この僕たちをつかまえて侮辱を加えた上、殺してしまった。
Jiní pak zjímavše služebníky jeho, a posměch jim učinivše, zmordovali.
7 そこで王は立腹し、軍隊を送ってそれらの人殺しどもを滅ぼし、その町を焼き払った。
A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedlníky ty, a město jejich zapálil.
8 それから僕たちに言った、『婚宴の用意はできているが、招かれていたのは、ふさわしくない人々であった。
Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
9 だから、町の大通りに出て行って、出会った人はだれでも婚宴に連れてきなさい』。
Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
10 そこで、僕たちは道に出て行って、出会う人は、悪人でも善人でもみな集めてきたので、婚宴の席は客でいっぱいになった。
I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
11 王は客を迎えようとしてはいってきたが、そこに礼服をつけていないひとりの人を見て、
Tehdy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
12 彼に言った、『友よ、どうしてあなたは礼服をつけないで、ここにはいってきたのですか』。しかし、彼は黙っていた。
I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
13 そこで、王はそばの者たちに言った、『この者の手足をしばって、外の暗やみにほうり出せ。そこで泣き叫んだり、歯がみをしたりするであろう』。
Tedy řekl král služebníkům: Svížíce nohy jeho i ruce, vezměte ho, a uvrztež jej do temností těch zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
14 招かれる者は多いが、選ばれる者は少ない」。
Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
15 そのときパリサイ人たちがきて、どうかしてイエスを言葉のわなにかけようと、相談をした。
Tehdy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
16 そして、彼らの弟子を、ヘロデ党の者たちと共に、イエスのもとにつかわして言わせた、「先生、わたしたちはあなたが真実なかたであって、真理に基いて神の道を教え、また、人に分け隔てをしないで、だれをもはばかられないことを知っています。
I poslali k němu učedlníky své s Herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
17 それで、あなたはどう思われますか、答えてください。カイザルに税金を納めてよいでしょうか、いけないでしょうか」。
Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
18 イエスは彼らの悪意を知って言われた、「偽善者たちよ、なぜわたしをためそうとするのか。
Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
19 税に納める貨幣を見せなさい」。彼らはデナリ一つを持ってきた。
Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
20 そこでイエスは言われた、「これは、だれの肖像、だれの記号か」。
I řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis?
21 彼らは「カイザルのです」と答えた。するとイエスは言われた、「それでは、カイザルのものはカイザルに、神のものは神に返しなさい」。
Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.
22 彼らはこれを聞いて驚嘆し、イエスを残して立ち去った。
To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
23 復活ということはないと主張していたサドカイ人たちが、その日、イエスのもとにきて質問した、
V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
24 「先生、モーセはこう言っています、『もし、ある人が子がなくて死んだなら、その弟は兄の妻をめとって、兄のために子をもうけねばならない』。
Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho, a vzbudil símě bratru svému.
25 さて、わたしたちのところに七人の兄弟がありました。長男は妻をめとったが死んでしまい、そして子がなかったので、その妻を弟に残しました。
I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
26 次男も三男も、ついに七人とも同じことになりました。
Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
27 最後に、その女も死にました。
Nejposléze pak po všech umřela i žena.
28 すると復活の時には、この女は、七人のうちだれの妻なのでしょうか。みんながこの女を妻にしたのですが」。
Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
29 イエスは答えて言われた、「あなたがたは聖書も神の力も知らないから、思い違いをしている。
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží.
30 復活の時には、彼らはめとったり、とついだりすることはない。彼らは天にいる御使のようなものである。
Však při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
31 また、死人の復活については、神があなたがたに言われた言葉を読んだことがないのか。
O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž dí:
32 『わたしはアブラハムの神、イサクの神、ヤコブの神である』と書いてある。神は死んだ者の神ではなく、生きている者の神である」。
Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův? Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
33 群衆はこれを聞いて、イエスの教に驚いた。
A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
34 さて、パリサイ人たちは、イエスがサドカイ人たちを言いこめられたと聞いて、一緒に集まった。
Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
35 そして彼らの中のひとりの律法学者が、イエスをためそうとして質問した、
I otázal se jeden z nich zákonník, pokoušeje ho, a řka:
36 「先生、律法の中で、どのいましめがいちばん大切なのですか」。
Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?
37 イエスは言われた、「『心をつくし、精神をつくし、思いをつくして、主なるあなたの神を愛せよ』。
I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
38 これがいちばん大切な、第一のいましめである。
To jest přední a veliké přikázaní.
39 第二もこれと同様である、『自分を愛するようにあなたの隣り人を愛せよ』。
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
40 これらの二つのいましめに、律法全体と預言者とが、かかっている」。
Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.
41 パリサイ人たちが集まっていたとき、イエスは彼らにお尋ねになった、
A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
42 「あなたがたはキリストをどう思うか。だれの子なのか」。彼らは「ダビデの子です」と答えた。
Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
43 イエスは言われた、「それではどうして、ダビデが御霊に感じてキリストを主と呼んでいるのか。
Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
44 すなわち『主はわが主に仰せになった、あなたの敵をあなたの足もとに置くときまでは、わたしの右に座していなさい』。
Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
45 このように、ダビデ自身がキリストを主と呼んでいるなら、キリストはどうしてダビデの子であろうか」。
Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
46 イエスにひと言でも答えうる者は、なかったし、その日からもはや、進んでイエスに質問する者も、いなくなった。
A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.

< マタイの福音書 22 >