< ヨブ 記 37 >

1 これがためにわが心もまたわななき、その所からとび離れる。
Takéť se i nad tím děsí srdce mé, až se pohybuje z místa svého.
2 聞け、神の声のとどろきを、またその口から出るささやきを。
Poslouchejte pilně hřmotného hlasu jeho, a zvuku z úst jeho pocházejícího.
3 彼はこれを天が下に放ち、その光を地のすみずみまで至らせられる。
Pode všecka nebesa jej rozprostírá, a světlo své k krajům země.
4 その後、声とどろき、彼はそのいかめしい声をもって鳴り渡られる。その声の聞える時、彼はいなずまを引きとめられない。
Za nímž zvučí hlukem, a hřímá hlasem důstojnosti své, aniž mešká s jinými věcmi, když se slýchá hlas jeho.
5 神はその驚くべき声をもって鳴り渡り、われわれの悟りえない大いなる事を行われる。
Bůh silný hřímá hlasem svým předivně, činí veliké věci, a však nemůžeme rozuměti, jak.
6 彼は雪に向かって『地に降れ』と命じ、夕立ちおよび雨に向かって『強く降れ』と命じられる。
Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.
7 彼はすべての人の手を封じられる。これはすべての人にみわざを知らせるためである。
Zavírá ruku všelikého člověka, aby žádný z lidí nemohl konati díla svého.
8 その時、獣は穴に入り、そのほらにとどまる。
Tehdáž i zvěř vchází do skrýše, a v peleších svých obývá.
9 つむじ風はそのへやから、寒さは北風から来る。
Z skrýše vychází vichřice, a od půlnoční strany zima.
10 神のいぶきによって氷が張り、広々とした水は凍る。
Dchnutím Bůh silný dává mráz, až se široké vody zavírají.
11 彼は濃い雲に水気を負わせ、雲はそのいなずまを散らす。
Také i při svlažování země pohybuje oblakem, a rozhání mračno světlem svým.
12 これは彼の導きによってめぐる。彼の命じるところをことごとく世界のおもてに行うためである。
A tentýž sem i tam obrací se moudrostí jeho, aby činil, což by mu koli přikázal na tváři okršlku zemského.
13 神がこれらをこさせるのは、懲しめのため、あるいはその地のため、あるいはいつくしみのためである。
Buď k trestání, neb pro zemi svou, buď k prokazování dobrotivosti, spraví to, že se postaví.
14 ヨブよ、これを聞け、立って神のくすしきみわざを考えよ。
Pozorujž toho, Jobe, zastav se a podívej se divům Boha silného.
15 あなたは知っているか、神がいかにこれらに命じて、その雲の光を輝かされるかを。
Víš-li, kdy Bůh ukládá co o těch věcech, aneb kdy chce osvěcovati světlem oblaky své?
16 あなたは知っているか、雲のつりあいと、知識の全き者のくすしきみわざを。
Znáš-li, jak se vznášejí oblakové, a jiné divy dokonalého v uměních?
17 南風によって地が穏やかになる時、あなたの着物が熱くなることを。
A že tě roucho tvé zahřívati bude, když Bůh zemi pokojnou činí větry poledními?
18 あなたは鋳た鏡のように堅い大空を、彼のように張ることができるか。
Roztahoval-li jsi s ním nebesa trvánlivá, k zrcadlu slitému podobná?
19 われわれが彼に言うべき事をわれわれに教えよ、われわれは暗くて、言葉をつらねることはできない。
Poukaž nám, co bychom řekli jemu; nebo nemůžeme ani řeči zpořádati pro temnost.
20 わたしは語ることがあると彼に告げることができようか、人は滅ぼされることを望むであろうか。
Zdaž jemu kdo oznámí, co bych já mluvil? Pakli by kdo za mne mluvil, jistě že by byl sehlcen.
21 光が空に輝いているとき、風過ぎて空を清めると、人々はその光を見ることができない。
Ano nyní nemohou patřiti lidé na světlo, když jest jasné na oblacích, když je vítr prochází a vyčišťuje,
22 北から黄金のような輝きがでてくる。神には恐るべき威光がある。
Od půlnoční strany s jasnem jako zlato přicházeje, ale v Bohu hroznější jest sláva.
23 全能者はわれわれはこれを見いだすことができない。彼は力と公義とにすぐれ、正義に満ちて、これを曲げることはない。
Všemohoucí, jehož vystihnouti nemůžeme, ač jest veliký v moci, však soudem a přísnou spravedlností netrápí.
24 それゆえ、人々は彼を恐れる。彼はみずから賢いと思う者を顧みられない」。
Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.

< ヨブ 記 37 >