< 出エジプト記 35 >

1 モーセはイスラエルの人々の全会衆を集めて言った、「これは主が行えと命じられた言葉である。
Natonto’ i Mosè i valobohò’ Israele iabiy vaho nanoa’e ty hoe, Hoe ty tsara linili’ Iehovà hanoe’ areo.
2 六日の間は仕事をしなさい。七日目はあなたがたの聖日で、主の全き休みの安息日であるから、この日に仕事をする者はだれでも殺されなければならない。
Eneñ’ andro ty fitoloñan-draha, fe andro havahe’ areo ty andro fahafito, i Sabatam-pitofà am’ Iehovày. Hakoromake ze ondaty mifanehak’ ama’e.
3 安息日にはあなたがたのすまいのどこでも火をたいてはならない」。
Ko mamiañe afo ndra aia’aia amo kivoho’ areoo ami’ty andro Sabotse.
4 モーセはイスラエルの人々の全会衆に言った、「これは主が命じられたことである。
Le nisaontsie’ i Mosè i hene valobohò’ Israeley: Inao ty nandilia’ Iehovà:
5 あなたがたの持ち物のうちから、主にささげる物を取りなさい。すべて、心から喜んでする者は、主にささげる物を持ってきなさい。すなわち金、銀、青銅。
Aneseo boak’ ama’ areo ao, le ibanabanao am’ Iehovà; ze mirearea an-troke ro hañenga am’ Iehovà: ty volamena naho volafoty vaho torisìke;
6 青糸、紫糸、緋糸、亜麻糸、やぎの毛糸。
naho manga naho malòmavo naho mena mañabarà naho leny marerarera vaho volon’ ose;
7 あかね染めの雄羊の皮、じゅごんの皮、アカシヤ材、
le holi’ añondrilahy linoko mena naho holin-trozofisoitse naho mendorave;
8 ともし油、注ぎ油と香ばしい薫香とのための香料、
naho solike ho ami’ty hazavañe naho hafiriañe ho ami’ty menake fañorizañe naho ho ami’ ty emboke mandrifondrifoñe;
9 縞めのう、エポデと胸当とにはめる宝石。
naho vato sohàme naho vatosoa ho reketeñe amy kitam­bey naho amy takon’ arañañey.
10 すべてあなたがたのうち、心に知恵ある者はきて、主の命じられたものをみな造りなさい。
Le homb’etoañ’ iaby ze mahihi-tro hi­tsene o raha linili’ Iehovà iabio:
11 すなわち幕屋、その天幕と、そのおおい、その鉤と、その枠、その横木、その柱と、その座、
i kivohoy, i kibohotsey naho i rako’ey, o vitra’eo naho o varambañeo, o saka’eo, o ana-kòre’eo naho o vave’eo;
12 箱と、そのさお、贖罪所、隔ての垂幕、
i vatam-pañinay naho o bao-pitakona’eo, i toem-pijebañañey naho i lamba fañefetsey;
13 机と、そのさお、およびそのもろもろの器、供えのパン、
i rairaiy naho o bao’eo naho o harao’eo naho o mofo-miatrekeo;
14 また、ともしびのための燭台と、その器、ともしび皿と、ともし油、
le i fitàn-jiroy ho amy hazavàñey naho o harao’eo naho o jiro’eo naho ty mena’ i hazavàñey;
15 香の祭壇と、そのさお、注ぎ油、香ばしい薫香、幕屋の入口のとばり、
naho i kitrelim-pañembohañey naho o bao’eo naho i mena-pañorizañey naho i menake mañitsey naho i lamba fañefe’ i lala-pizilihañe amy kivohoiy;
16 燔祭の祭壇およびその青銅の網、そのさおと、そのもろもろの器、洗盤と、その台、
ty kitrely fisoroñañe rekets’ i tsingarakara’e torisìkey, o bao’eo naho o hene fanakeo, i fanasàñey rekets’ i foto’ey;
17 庭のあげばり、その柱とその座、庭の門のとばり、
o firadoradoañe an-kiririsao, o anakòre’eo naho o vave’eo naho ty lamba fañefe’ i lalambein-kiririsay;
18 幕屋の釘、庭の釘およびそのひも、
o tsato’ i kivohoio naho o tsato’ i kiririsaio vaho o tali’ iareoo;
19 聖所における務のための編物の服、すなわち祭司の務をなすための祭司アロンの聖なる服およびその子たちの服」。
o fisiky hitoloñañe amy toe-miavakeio: o saro-miava’ i Aharone mpisoroñeo; ty fisaro’ o ana’eo hitoloña’ iareo ho mpisoroñeo.
20 イスラエルの人々の全会衆はモーセの前を去り、
Aa le nienga boak’ aolo’ i Mosè o ana’ Israele iabio.
21 すべて心に感じた者、すべて心から喜んでする者は、会見の幕屋の作業と、そのもろもろの奉仕と、聖なる服とのために、主にささげる物を携えてきた。
Le nimb’eo ze hene niroroten-troke naho ze nampirea­rean-arofo, nanese banabana am’ Iehovà ho ami’ty fitoloñañe i kibo­hom-pamantañañey naho ho amy ze hene fitoroñañe ama’e vaho amo saro-miavakeo.
22 すなわち、すべて心から喜んでする男女は、鼻輪、耳輪、指輪、首飾り、およびすべての金の飾りを携えてきた。すべて金のささげ物を主にささげる者はそのようにした。
Songa nimb’eo an-joton-troke ty lahilahy naho ampela, ninday ravake naho kiviron-oroñe naho kiviron-tsofy, bange fitomboke naho hareañe, ze bijim-bolamena iaby; vaho ze nanokañe engam-bolamena am’ Iehovà.
23 すべて青糸、紫糸、緋糸、亜麻糸、やぎの毛糸、あかね染めの雄羊の皮、じゅごんの皮を持っている者は、それを携えてきた。
Ze ondaty amam-pole manga ndra malòmavo ndra mena mañabarà ndra fole leny matify ndra volon’ ose ndra holin’ añondrilahy linoko mena ndra holin-trozofisoitse, le sambe ninday.
24 すべて銀、青銅のささげ物をささげることのできる者は、それを主にささげる物として携えてきた。また、すべて組立ての工事に用いるアカシヤ材を持っている者は、それを携えてきた。
Ze ondaty nañenga volafoty ndra torisìke songa nibanabana aze am’ Iehovà; naho ze nahatendrehañe mendoraveñe ho amy fitoloñañe i asaiy, sindre ninday.
25 また、すべて心に知恵ある女たちは、その手をもって紡ぎ、その紡いだ青糸、紫糸、緋糸、亜麻糸を携えてきた。
Nandrorotse fole am-pità’e ze rakemba nahihi-tro, le nendese’e i nirorote’ey, ty manga naho ty malòmavo naho ty mena mañabarà vaho ty leny matify.
26 すべて知恵があって、心に感じた女たちは、やぎの毛を紡いだ。
Le nandrorotse volon-ose ze rakemba nonjone’ ty tro’e an-kihitse.
27 また、かしらたちは縞めのう、およびエポデと胸当にはめる宝石を携えてきた。
O mpifeheo ninday vato sohàme naho vato soa harekets’ amy kitam­bey naho amy kalan’ arañañey;
28 また、ともしびと、注ぎ油と、香ばしい薫香のための香料と、油とを携えてきた。
ty emboke; naho ty menake ho amy hazavàñey, ho amy mena-pañorizañey vaho ho amy emboke mañitsey.
29 このようにイスラエルの人々は自発のささげ物を主に携えてきた。すなわち主がモーセによって、なせと命じられたすべての工作のために、物を携えてこようと、心から喜んでする男女はみな、そのようにした。
Nibanabana enga an-tsatrin’ arofo am’ Iehovà ze hene ana’ Israele ndra lahi­lahy ndra rakemba nihavàtse añ’ arofo, hanolora’e amo tolon-draha linili’ Iehovà hanoeñe am-pità’ i Mosèo.
30 モーセはイスラエルの人々に言った、「見よ、主はユダの部族に属するホルの子なるウリの子ベザレルを名ざして召し、
Le hoe t’i Mosè amo ana’ Israeleo: Ingo te kinanji’ Iehovà ami’ty tahina’e t’i Betsalale, ana’i Orý, ana’ i Kore, fifokoa’ Iehodà;
31 彼に神の霊を満たして、知恵と悟りと知識と諸種の工作に長ぜしめ、
naho nilifore’e ami’ty Arofon’ Añahare an-kihitse naho faharendrehañe, an-kilala naho amy ze satam-pitoloñañe iaby,
32 工夫を凝らして金、銀、青銅の細工をさせ、
hisafiry naho hamoroñe, hitoloñe am-bolamena naho volafoty vaho torisìke
33 また宝石を切りはめ、木を彫刻するなど、諸種の工作をさせ、
naho hampisilake vatosoa ho reketeñe naho hanokitse an-katae vaho hitoloñe amy ze hene karaza satam-pitàñe.
34 また人を教えうる力を、彼の心に授けられた。彼とダンの部族に属するアヒサマクの子アホリアブとが、それである。
Le napo’e añ’arofo’e ao ty hañòke, ie naho i Oholiabe ana’ i Ahisamake, fifokoa’ i Dane.
35 主は彼らに知恵の心を満たして、諸種の工作をさせられた。すなわち彫刻、浮き織および青糸、紫糸、緋糸、亜麻糸の縫取り、また機織など諸種の工作をさせ、工夫を凝らして巧みなわざをさせられた。
Ie songa lilifore’e hihitse añ’arofo hanoa’e ze satam-panokitse naho mpamoroñe, le hamahotse am-pole manga naho malò mavo naho mena mañabarà naho leny matify hitoloñe am-panenoñañe; hitoloñe amy ze hene tolon-draha vaho hamoroñe o nisafirieñeo.

< 出エジプト記 35 >