ルカの福音書 17

1 イエス弟子たちに言ひ給ふ『躓物は必ず來らざるを得ず、されど之を來らす者は禍害なるかな。

Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.

2 この小き者の一人を躓かするよりは、寧ろ碾臼の石を頸に懸けられて、海に投げ入れられんかた善きなり。

Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

3 汝 等みづから心せよ。もし汝の兄弟 罪を犯さば、これを戒めよ。もし悔改めなば之をゆるせ。

Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

4 もし一日に七度なんぢに罪を犯し、七たび「悔改む」と言ひて、汝に歸らば之をゆるせ』

A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

5 使徒たち主に言ふ『われらの信仰を増したまへ』

I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

6 主いひ給ふ『もし芥種 一粒ほどの信仰あらば、此の桑の樹に「拔けて海に植れ」と言ふとも汝らに從ふべし。

I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

7 汝 等のうち誰か或は耕し、或は牧する僕を有たんに、その僕 畑より歸りたる時、これに對ひて「直ちに來り食に就け」と言ふ者あらんや。

Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?

8 反つて「わが夕餐の備をなし、我が飮食するあひだ、帶して給仕せよ、然る後に、なんぢ飮食すべし」と言ふにあらずや。

Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?

9 僕、命ぜられし事を爲したればとて、主人これに謝すべきか。

Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.

10 かくのごとく汝らも命ぜられし事をことごとく爲したる時「われらは無 益なる僕なり、爲すべき事を爲したるのみ」と言へ』

Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

11 イエス、エルサレムに往かんとて、サマリヤとガリラヤとの間をとほり、

I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

12 或 村に入り給ふとき、十 人の癩病人これに遇ひて、遙に立ち止り、

A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.

13 聲を揚げて言ふ『君イエスよ、我らを憫みたまへ』

A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

14 イエス之を見て言ひたまふ『なんぢら往きて身を祭司らに見せよ』彼ら往く間に潔められたり。

Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

15 その中の一人、おのが醫されたるを見て、大聲に神を崇めつつ歸りきたり、

Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.

16 イエスの足下に平伏して謝す。これはサマリヤ人なり。

A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

17 イエス答へて言ひたまふ『十 人みな潔められしならずや、九 人は何處に在るか。

I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?

18 この他國人のほかは、神に榮光を歸せんとて歸りきたる者なきか』

Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

19 かくて之に言ひたまふ『起ちて往け、なんぢの信仰なんぢを救へり』

I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.

20 神の國の何時きたるべきかをパリサイ人に問はれし時、イエス答へて言ひたまふ『神の國は見ゆべき状にて來らず。

Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.

21 また「視よ、此處に在り」「彼處に在り」と人々 言はざるべし。視よ、神の國は汝らの中に在るなり』

Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

22 かくて弟子たちに言ひ給ふ『なんぢら人の子の日の一日を見んと思ふ日きたらん、されど見ることを得じ。

I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.

23 そのとき人々なんぢらに「見よ彼處に、見よ此處に」と言はん、されど往くな、從ふな。

A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.

24 それ電光の天の彼方より閃きて、天の此方に輝くごとく、人の子もその日には然あるべし。

Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

25 されど人の子は先づ多くの苦難を受け、かつ今の代に棄てらるべきなり。

Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.

26 ノアの日にありし如く、人の子の日にも然あるべし。

A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

27 ノア方舟に入る日までは、人々 飮み食ひ娶り嫁ぎなど爲たりしが、洪水きたりて彼 等をことごとく滅せり。

Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

28 ロトの日にも斯くのごとく、人々 飮み食ひ、賣り買ひ、植ゑつけ、家 造りなど爲たりしが、

A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

29 ロトのソドムを出でし日に、天より火と硫黄と降りて、彼 等をことごとく滅せり。

Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.

30 人の子の顯るる日にも、その如くなるべし。

Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

31 その日には、人もし屋の上にをりて、器 物 家の内にあらば、之を取らんとて下るな。畑にをる者も同じく歸るな。

V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

32 ロトの妻を憶へ。

Pomněte na Lotovu ženu.

33 おほよそ己が生命を全うせんとする者はこれを失ひ、失ふ者はこれを保つべし。

Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.

34 われ汝らに告ぐ、その夜ふたりの男、一つ寢臺に居らんに、一人は取られ一人は遣されん。

Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

35 二人の女ともに臼ひき居らんに、一人は取られ一人は遣されん』

Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

36 [なし]

Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

37 弟子たち答へて言ふ『主よ、それは何處ぞ』イエス言ひたまふ『屍體のある處には鷲も亦あつまらん』

I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.