< Giobbe 22 >

1 Allora Elifaz di Teman rispose e disse:
A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 “Può l’uomo recar qualche vantaggio a Dio? No; il savio non reca vantaggio che a sé stesso.
Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?
3 Se sei giusto, ne vien forse qualche diletto all’Onnipotente? Se sei integro nella tua condotta, ne ritrae egli un guadagno?
Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?
4 E’ forse per la paura che ha di te ch’egli ti castiga o vien teco in giudizio?
Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?
5 La tua malvagità non è essa grande e le tue iniquità non sono esse infinite?
Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.
6 Tu, per un nulla, prendevi pegno da’ tuoi fratelli, spogliavi delle lor vesti i mezzo ignudi.
Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.
7 Allo stanco non davi a bere dell’acqua, all’affamato rifiutavi del pane.
Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.
8 La terra apparteneva al più forte, e l’uomo influente vi piantava la sua dimora.
Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.
9 Rimandavi a vuoto le vedove, e le braccia degli orfani eran spezzate.
Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.
10 Ecco perché sei circondato di lacci, e spaventato da sùbiti terrori.
A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,
11 O non vedi le tenebre che t’avvolgono e la piena d’acque che ti sommerge?
Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.
12 Iddio non è egli lassù ne’ cieli? Guarda lassù le stelle eccelse, come stanno in alto!
Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.
13 E tu dici: “Iddio che sa? Può egli giudicare attraverso il buio?
Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?
14 Fitte nubi lo coprono e nulla vede; egli passeggia sulla vòlta de’ cieli”.
Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.
15 Vuoi tu dunque seguir l’antica via per cui camminarono gli uomini iniqui,
Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?
16 che furon portati via prima del tempo, e il cui fondamento fu come un torrente che scorre?
Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.
17 Essi dicevano a Dio: “Ritirati da noi!” e chiedevano che mai potesse far per loro l’Onnipotente.
Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?
18 Eppure Iddio avea riempito le loro case di beni! Ah lungi da me il consiglio degli empi!
On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).
19 I giusti, vedendo la loro ruina, ne gioiscono e l’innocente si fa beffe di loro:
Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,
20 “Vedete se non son distrutti gli avversari nostri! la loro abbondanza l’ha divorata il fuoco!”
Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.
21 Riconciliati dunque con Dio; avrai pace, e ti sarà resa la prosperità.
Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.
22 Ricevi istruzioni dalla sua bocca, e riponi le sue parole nel tuo cuore.
Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.
23 Se torni all’Onnipotente, se allontani l’iniquità dalle tue tende, sarai ristabilito.
Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,
24 Getta l’oro nella polvere e l’oro d’Ophir tra i ciottoli del fiume
Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.
25 e l’Onnipotente sarà il tuo oro, egli ti sarà come l’argento acquistato con fatica.
Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.
26 Allora farai dell’Onnipotente la tua delizia, e alzerai la faccia verso Dio.
A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,
27 Lo pregherai, egli t’esaudirà, e tu scioglierai i voti che avrai fatto.
Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.
28 Quello che imprenderai, ti riuscirà; sul tuo cammino risplenderà la luce.
Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.
29 Se ti abbassano, tu dirai: “In alto!” e Dio soccorrerà chi ha gli occhi a terra;
Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.
30 libererà anche chi non è innocente, ei sarà salvo per la purità delle tue mani”.
Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.

< Giobbe 22 >