Salmi 132

1 Cantico di Maalot RICORDATI, Signore, di Davide, E di tutte le sue afflizioni.

Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

2 Come egli giurò al Signore, [E] fece voto al Possente di Giacobbe, [dicendo: ]

Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

3 Se io entro nel tabernacolo della mia casa, Se salgo sopra la lettiera del mio letto;

Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

4 Se do alcun sonno agli occhi miei, [O] alcun sonnecchiare alle mie palpebre;

Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,

5 Infino a tanto che io abbia trovato un luogo al Signore, Degli abitacoli al Possente di Giacobbe.

Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

6 Ecco, noi abbiamo udito [che l'Arca era stata] nella [contrada] Efratea; [Poi] la trovammo ne' campi di Iaar.

Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.

7 Entriamo negli abitacoli del Signore; Adoriamo allo scannello de' suoi piedi.

Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

8 Levati, Signore; Tu, e l'Arca della tua forza, [per entrar] nel tuo riposo.

Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

9 I tuoi sacerdoti sieno rivestiti di giustizia, E giubilino i tuoi santi.

Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

10 Per amor di Davide, tuo servitore, Non negare al tuo unto la sua richiesta.

Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

11 Il Signore giurò verità a Davide, E non [la] rivocherà, [dicendo]: Io metterò sopra il tuo trono del frutto del tuo ventre.

Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

12 Se i tuoi figliuoli osservano il mio patto, E la mia testimonianza, che io insegnerò loro; [Essi], e i lor figliuoli in perpetuo, Sederanno sopra il tuo trono.

Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

13 Perciocchè il Signore ha eletta Sion; Egli l'ha gradita per sua stanza, dicendo:

Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

14 Questo [è] il mio riposo in perpetuo, Qui abiterò; perciocchè [questo è il luogo che] io ho desiderato.

Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

15 Io benedirò largamente la sua vittuaglia; Io sazierò di pane i suoi poveri.

Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

16 E vestirò i suoi sacerdoti [di vesti] di liberazione; E i suoi santi giubileranno in gran letizia.

A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

17 Quivi farò germogliare un corno a Davide; E terrò accesa una lampana al mio unto.

Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

18 Io vestirò i suoi nemici di vergogna; E la sua benda reale fiorirà sopra lui.

Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.