Proverbi 5
1 Figliuol mio, attendi alla mia sapienza, Inchina il tuo orecchio al mio intendimento;
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
2 Acciocchè tu osservi gli avvedimenti, E che le tue labbra conservino la scienza.
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
3 Perciocchè le labbra della [donna] straniera stillano favi di miele. E il suo palato [è] più dolce che olio;
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
4 Ma il fine di essa [è] amaro come assenzio, Acuto come una spada a due tagli.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol h7585)
6 I suoi sentieri sono vaganti, senza che essa sappia ove va, Perchè non considera attentamente la via della vita.
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
7 Ora dunque, figliuoli, ascoltatemi, E non vi dipartite da' detti della mia bocca.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
8 Allontana la tua via da essa, E non accostarti all'uscio della sua casa;
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 Che talora tu non dia il tuo onore agli stranieri, E gli anni tuoi al crudele;
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 Che talora i forestieri non si sazino delle tue facoltà; E che le tue fatiche [non vadano] nella casa dello strano;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
11 [E che tu non] gema alla fine, Quando la tua carne ed il tuo corpo saranno consumati;
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
12 E non dica: Come ebbi io in odio l'ammaestramento? E come rigettò il mio cuore la correzione?
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 E [come] non ascoltai la voce di quelli che mi ammaestravano, E non inchinai il mio orecchio a quelli che m'insegnavano?
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
14 Quasi che sono stato in ogni male, In mezzo della raunanza e della congregazione.
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
15 Bevi delle acque della tua cisterna, E de' ruscelli di mezzo della tua fonte.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 Spandansi le tue fonti fuori, Ed i ruscelli delle [tue] acque per le piazze.
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
17 Sieno [quelle acque] a te solo, E a niuno strano teco.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
18 Sia la tua fonte benedetta; E rallegrati della moglie della tua giovanezza.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 [Siati ella] una cerva amorosa, ed una cavriuola graziosa; Inebbrinti le sue mammelle in ogni tempo; Sii del continuo invaghito del suo amore.
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
20 E perchè, figliuol mio, t'invaghiresti della straniera, Ed abbracceresti il seno della forestiera?
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 Conciossiachè le vie dell'uomo [sieno] davanti agli occhi del Signore, E ch'egli consideri tutti i suoi sentieri.
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 Le iniquità dell'empio lo prenderanno, Ed egli sarà ritenuto con le funi del suo peccato.
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 Egli morrà per mancamento di correzione; E andrà errando per la molta sua pazzia.
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
