Salmi 90

1 Signore, tu sei stato per noi un rifugio di generazione in generazione. Preghiera. Di Mosè, uomo di Dio.

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

2 Prima che nascessero i monti e la terra e il mondo fossero generati, da sempre e per sempre tu sei, Dio.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

3 Tu fai ritornare l'uomo in polvere e dici: «Ritornate, figli dell'uomo».

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

4 Ai tuoi occhi, mille anni sono come il giorno di ieri che è passato, come un turno di veglia nella notte.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

5 Li annienti: li sommergi nel sonno; sono come l'erba che germoglia al mattino:

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

6 al mattino fiorisce, germoglia, alla sera è falciata e dissecca.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

7 Perché siamo distrutti dalla tua ira, siamo atterritti dal tuo furore.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prochlivostí tvou jsme zděšeni.

8 Davanti a te poni le nostre colpe, i nostri peccati occulti alla luce del tuo volto.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

9 Tutti i nostri giorni svaniscono per la tua ira, finiamo i nostri anni come un soffio.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

10 Gli anni della nostra vita sono settanta, ottanta per i più robusti, ma quasi tutti sono fatica, dolore; passano presto e noi ci dileguiamo.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

11 Chi conosce l'impeto della tua ira, tuo sdegno, con il timore a te dovuto?

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

12 Insegnaci a contare i nostri giorni e giungeremo alla sapienza del cuore.

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

13 Volgiti, Signore; fino a quando? Muoviti a pietà dei tuoi servi.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

14 Saziaci al mattino con la tua grazia: esulteremo e gioiremo per tutti i nostri giorni.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

15 Rendici la gioia per i giorni di afflizione, per gli anni in cui abbiamo visto la sventura.

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

16 Si manifesti ai tuoi servi la tua opera e la tua gloria ai loro figli.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

17 Sia su di noi la bontà del Signore, nostro Dio: rafforza per noi l'opera delle nostre mani, l'opera delle nostre mani rafforza.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.