Salmi 14

1 Lo stolto pensa: «Non c'è Dio». Sono corrotti, fanno cose abominevoli: nessuno più agisce bene. Al maestro del coro. Di Davide.

Přednímu zpěváku, píseň Davidova. Říká blázen v srdci svém: Není Boha. Porušeni jsou, a ohavní v snažnostech; není, kdo by činil dobré.

2 Il Signore dal cielo si china sugli uomini per vedere se esista un saggio: se c'è uno che cerchi Dio.

Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

3 Tutti hanno traviato, sono tutti corrotti; più nessuno fa il bene, neppure uno.

Všickni se odvrátili, napořád neužiteční učiněni jsou; není, kdo by činil dobré, není ani jednoho.

4 Non comprendono nulla tutti i malvagi, che divorano il mio popolo come il pane?

Zdaliž nevědí všickni činitelé nepravosti, že zžírají lid můj, jako by chléb jedli? Hospodina pak nevzývají.

5 Non invocano Dio: tremeranno di spavento, perché Dio è con la stirpe del giusto.

Tehdáž se náramně strašiti budou; nebo Bůh jest v rodině spravedlivého.

6 Volete confondere le speranze del misero, ma il Signore è il suo rifugio.

Radu chudého potupujete, ale Hospodin jest naděje jeho.

7 Venga da Sion la salvezza d'Israele! Quando il Signore ricondurrà il suo popolo, esulterà Giacobbe e gioirà Israele.

Ó by z Siona dáno bylo spasení Izraelovi. Když Hospodin zase přivede zajaté lidu svého, plésati bude Jákob, a veseliti se Izrael.