< Giobbe 13 >

1 Ecco, tutto questo ha visto il mio occhio, l'ha udito il mio orecchio e l'ha compreso.
Aj, všecko to vidělo oko mé, slyšelo ucho mé, a srozumělo tomu.
2 Quel che sapete voi, lo so anch'io; non sono da meno di voi.
Jakož vy znáte to, znám i já, nejsem zpozdilejší než vy.
3 Ma io all'Onnipotente vorrei parlare, a Dio vorrei fare rimostranze.
Jistě žeť já s Všemohoucím mluviti, a s Bohem silným o svou při jednati budu.
4 Voi siete raffazzonatori di menzogne, siete tutti medici da nulla.
Nebo vy jste skladatelé lži, a lékaři marní všickni vy.
5 Magari taceste del tutto! sarebbe per voi un atto di sapienza!
Ó kdybyste aspoň mlčeli, a bylo by vám to za moudrost.
6 Ascoltate dunque la mia riprensione e alla difesa delle mie labbra fate attenzione.
Slyštež medle odpory mé, a důvodů rtů mých pozorujte.
7 Volete forse in difesa di Dio dire il falso e in suo favore parlare con inganno?
Zdali zastávajíce Boha silného, mluviti máte nepravost? Aneb za něho mluviti máte lest?
8 Vorreste trattarlo con parzialità e farvi difensori di Dio?
Zdaliž osobu jeho přijímati budete, a o Boha silného se zasazovati?
9 Sarebbe bene per voi se egli vi scrutasse? Come s'inganna un uomo, credete di ingannarlo?
Zdaž vám to k dobrému bude, když na průbu vezme vás, že jakož člověk oklamán bývá, oklamati jej chcete?
10 Severamente vi redarguirà, se in segreto gli siete parziali.
V pravdě žeť vám přísně domlouvati bude, budete-li povrchně osoby jeho šetřiti.
11 Forse la sua maestà non vi incute spavento e il terrore di lui non vi assale?
Což ani důstojnost jeho vás nepředěšuje, ani strach jeho nepřikvačuje vás?
12 Sentenze di cenere sono i vostri moniti, difese di argilla le vostre difese.
Všecka vzácnost vaše podobná jest popelu, a hromadám bláta vyvýšení vaše.
13 Tacete, state lontani da me: parlerò io, mi capiti quel che capiti.
Postrptež mne, nechať já mluvím, přiď na mne cokoli.
14 Voglio afferrare la mia carne con i denti e mettere sulle mie mani la mia vita.
Pročež bych trhati měl maso své zuby svými, a duši svou klásti v ruku svou?
15 Mi uccida pure, non me ne dolgo; voglio solo difendere davanti a lui la mia condotta!
By mne i zabil, což bych v něho nedoufal? A však cesty své před oblíčej jeho předložím.
16 Questo mi sarà pegno di vittoria, perché un empio non si presenterebbe davanti a lui.
Onť sám jest spasení mé; nebo před oblíčej jeho pokrytec nepřijde.
17 Ascoltate bene le mie parole e il mio esposto sia nei vostri orecchi.
Poslouchejte pilně řeči mé, a zprávu mou pusťte v uši své.
18 Ecco, tutto ho preparato per il giudizio, son convinto che sarò dichiarato innocente.
Aj, jižť začínám pře své vésti, vím, že zůstanu spravedliv.
19 Chi vuol muover causa contro di me? Perché allora tacerò, pronto a morire.
Kdo jest, ješto by mi odpíral, tak abych nyní umlknouti a umříti musil?
20 Solo, assicurami due cose e allora non mi sottrarrò alla tua presenza;
Toliko té dvoji věci, ó Bože, nečiň mi, a tehdy před tváří tvou nebudu se skrývati:
21 allontana da me la tua mano e il tuo terrore più non mi spaventi;
Ruku svou vzdal ode mne, a hrůza tvá nechť mne neděsí.
22 poi interrogami pure e io risponderò oppure parlerò io e tu mi risponderai.
Zatím povolej mne, a buduť odpovídati; aneb nechať já mluvím, a odpovídej mi.
23 Quante sono le mie colpe e i miei peccati? Fammi conoscere il mio misfatto e il mio peccato.
Jak mnoho jest mých nepravostí a hříchů? Přestoupení mé a hřích můj ukaž mi.
24 Perché mi nascondi la tua faccia e mi consideri come un nemico?
Proč tvář svou skrýváš, a pokládáš mne sobě za nepřítele?
25 Vuoi spaventare una foglia dispersa dal vento e dar la caccia a una paglia secca?
Zdaliž list větrem se zmítající potříti chceš, a stéblo suché stihati budeš?
26 Poiché scrivi contro di me sentenze amare e mi rinfacci i miei errori giovanili;
Že zapisuješ proti mně hořkosti, a dáváš mi v dědictví nepravosti mladosti mé,
27 tu metti i miei piedi in ceppi, spii tutti i miei passi e ti segni le orme dei miei piedi.
A dáváš do klady nohy mé, a šetříš všech stezek mých, na paty noh mých našlapuješ;
28 Intanto io mi disfò come legno tarlato o come un vestito corroso da tignola.
Ješto člověk jako hnis kazí se, a jako roucho, kteréž jí mol.

< Giobbe 13 >