Dagiti Proverbio 28
1 Agtaray dagiti managdakdakes uray no awan ti mangkamkamat kadakuada, ngem dagiti agar-aramid iti umno ket natured a kas iti urbon a leon.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Gapu iti basol ti daga, addaan daytoy kadagiti mangiturturay, ngem babaen iti tao nga addaan iti pannakaawat ken pannakaammo, agpautto daytoy iti atiddug a tiempo.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Ti maysa a napanglaw a tao a mangidaddadanes kadagiti padana a napanglaw ket kas iti bumayakabak a tudo nga awan ibatina a taraon.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Dagiti mangtallikod iti linteg ket dayawenda dagiti nadangkes a tattao, ngem guraen ida dagiti agtultulnog iti linteg.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Saan a maawatan dagiti dakes a tattao ti hustisia, ngem maawatan dagiti mangsapsapul kenni Yahweh dagiti amin a banag.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Nasaysayaat ti napanglaw a tao nga agbibiag iti kinatarnawna, ngem iti nabaknang a tao a dakes dagiti aramidna.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Ti agtungtungpal iti linteg ket maysa nga anak nga addaan iti pannakaawat, ngem ti tao a kadua dagiti narawet ket ibabainna ti amana.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Ti agur-urnong iti kinabaknangna babaen iti nangato a panangporsiyentona iti ipapautangna ket ur-urnongenna ti kinabaknangna a maipaayto iti tao a naasi kadagiti napanglaw a tattao.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 No adda saan a dumdumngeg iti linteg, uray pay ti kararagna ket makarimon.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Ti siasinoman a mangiturong iti nalinteg iti dakes a wagas ket matnag iti bukodna nga abut, ngem maaddaan iti nasayaat a tawid ti awan basolna.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Ti baknang a tao ket mabalin a masirib iti bukodna a panagkita, ngem matakuatanto isuna ti napanglaw a tao nga addaan iti pannakaawat.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Inton adda balligi para kadagidiay agar-aramid iti umno, addanto naindaklan a dayag, ngem inton bumangon dagiti nadangkes, aglemmeng dagiti tattao.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Ti mangilemlemmeng kadagiti basolna ket saan a rumang-ay, ngem ti agbabawi ken tumallikod kadagitoy ket makaassianto.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 Naragsak ti maysa a tao a kanayon nga agbibiag nga addaan iti panagraem, ngem ti siasinoman a mangpatangken iti pusona ket mariribukanto.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Kas iti agngerngernger a leon wenno agdakdakiwas nga oso ti kaiyarigan ti nadangkes a mangiturturay kadagiti napanglaw a tattao.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Maysa a naranggas a mangidadanes ti kaiyarigan ti mangiturturay nga awanan iti pannakaawat, ngem ti manggurgura iti kinaulbod ket pumautto dagiti aldawna.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 No nagbiddut ti maysa a tao gapu ta adda pinagsayasayna ti darana, aglemmengto isuna agingga a matay, ket awanto ti tumulong kenkuana.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Natalgedto ti siasinoman nga agbiag nga addaan iti kinatarnaw, ngem dagus a matnag ti agbibiag iti nakillo a wagas.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Ti tao a mangtrabtrabaho iti dagana ket maaddaanto iti adu a taraon, ngem maaddaanto iti adu a rigat ti siasinoman a mangsurot iti awan serserbina nga aramid.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Ti napudno a tao ket maaddaanto iti adu a bendision, ngem madusanto ti tao a bumaknang iti apagbiit.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Saan a nasayaat a mangipakita iti panangidumduma, ngem agbasol ti tao para iti sangapidaso a tinapay.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Kamkamaten ti naimot a tao ti kinabaknang, ngem saanna ammo nga umayto kenkuana ti kinarigat.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Ti siasinoman a mangtubngar iti maysa a tao ket makasarakto iti ad-adu a pabor manipud kenkuana ngem ti maysa a tao a mangpatpatiray-ok kenkuana babaen iti dilana.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Siasinoman a mangtakaw iti sanikua ti ama wenno inana nga ibagana a, “Saan a basol dayta,” kadua isuna ti manangdadael.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Mangparnuay iti apa ti naagum a tao, ngem rumang-ay ti agtaltalek kenni Yahweh.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Maag ti agtaltalek iti bukodna a bagi, ngem ti siasinoman nga agbibiag iti kinasirib ket maiyadayo manipud iti peggad.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Awan pagkurangan ti mangtultulong kadagiti napanglaw, ngem siasinoman a saan a mangikaskaso kadakuada ket aglak-amto iti adu a lunod.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 No bumileg dagiti nadangkes, aglemmeng dagiti tattao, ngem no mapukaw dagiti nadangkes, umadu dagiti agar-aramid iti umno.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
