< לוּקָס 10 >

ואחרי כן הבדיל האדון עוד שבעים אחרים וישלחם לפניו שנים שנים אל כל עיר ומקום אשר בקש לבוא שמה׃ 1
Dă pă ešće stvarur Domnu u odredilit sedamdeset doj učenikur šă lju mănat ăm nenći, doj pă doj la tot varušu šă lok la kari jăl isto aščipta să mergă.
ויאמר להם הן הקציר רב והפעלים מעטים לכן התחננו אל אדון הקציר וישלח פעלים לקצירו׃ 2
Isus u zăs alor: “Žetva ăj mari ali pucănj ăs lukroj, dăm ala rănd arogăči la stăpănu dă žetva să măji maj mulc lukroj ăm polja aluj.
לכו נא הנני שלח אתכם ככבשים בין הזאבים׃ 3
Aku dući ali punji ureći. Ju vă măj pă voj ka pă birkă mikă ăntri lup!
אל תשאו כיס ולא תרמיל ולא נעלים ואל תשאלו לשלום איש בדרך׃ 4
Nu loc ku voj đibularuš ili taškă ili cipiliš, šă nu sta dă lungat ăm svat ku ominji pă kalji să nu zgubec vreme.
ולכל בית אשר תבאו שם אמרו בראשונה שלום לבית הזה׃ 5
Elši stvar šje trăbă să zăšjec kănd vinjec la kasa ăj: ‘Putuljală fijă la kasasta!’
והיה כי יהיה שם בן שלום ונח עליו שלומכם ואם לא אליכם ישוב׃ 6
Dakă om kari gănđešči putuljală kustă ăm kase putuljala u fi ku jăl, ali dakă nu, putuljala u vinji ăm napoj la voj.
ובבית ההוא תשבו ותאכלו ותשתו משלהם כי שוה הפועל בשכרו אל תסעו מבית לבית׃ 7
Rămănji ăm aje ista kasa, mănănkă šă be šje ari jej, kă lukroju ăj vredan dă šje u lukrat. Nu vă selilec dăm una kasa ăm alta.
וכל עיר אשר תבאו בה וקבלו אתכם אכלו שם את אשר ישימו לפניכם׃ 8
Dakă măržjec ăm bilo kari varuš šă jej vă apukă ăm benji voj mănkăc šje vă punji dădănenći
ורפאו את החולים אשר בקרבה ואמרו להם קרבה אליכם מלכות האלהים׃ 9
šă ozdravalecă pă bičež kari ar fi akulo, šă spunjecălji kă Kraljevstva alu Dimizov ăj apropi.
וכל עיר אשר תבאו בה ולא יקבלו אתכם צאו לכם אל רחובותיה ואמרו׃ 10
Ali dăkă vinjec ăm varuš hunđi nu vă apukă, atunšje dušjecăvă pă ulicur šă zăšjec:
אף את עפר עירכם הנדבק ברגלינו ננערהו לכם אך ידע תדעו כי קרבה אליכם מלכות האלהים׃ 11
Čak šă prašina dăm varušu avostru kari su apukat pă pišjorilje anoštri, brisălec dă pă noj, protiv dă voj! Ali šă voj ac trăbuji să šćijec kă kraljevstva alu Dimizov ăj apropi.
אני אמר אלכים כי לסדום יקל ביום ההוא מן העיר ההיא׃ 12
Ju vă zăk kă pă zuve dă sudulală u fi maj ušuri lu varušu Sodoma dă kită dă varušula.”
אוי לך כורזין אוי לך בית צידה כי הגבורות אשר נעשו בקרבכן אלו נעשו בצור ובצידון הלא כבר ישבו בשק ואפר ושבו׃ 13
Isus u zăs: “Jao avovă ominjilor dăm Korazine! Jao avovă ominjilor dăm Betsaido! Kă să vi fost dastafel čudo ăm varuš Tira šă am Sidon ka kum su dogodulit la voj ăm varušu avostru, jej dă kănva sar vi ănkăjit, šăzut ăm colji dă kecă, šă ăm šjinušă znak dă ănkăjală.
אכן לצור וצידון יקל בדין מכם׃ 14
Anume ăm zuve dă sudulală Tira šă Sidonija maj benji ur trešji dă tu!
ואת כפר נחום אשר עד השמים התרוממת אל שאול תורדי׃ (Hadēs g86) 15
Šă voj ominji dăm Kafarnaum! Pănăm nor voj vic răđika? Ăm podzemlje vic fi arunkac. (Hadēs g86)
השומע אליכם אלי הוא שומע והבוזה אתכם אותי הוא בוזה והבוזה אותי הוא בוזה את אשר שלחני׃ 16
Šinji gođe auđi pă voj, mă auđi pă minji, a šjinji odbacalešči pă voj, pă minji odbacalešči, šă šjinji gođe odbacalešči pă minji, odbacalešči pă Dimizov kari mu mănat!”
וישובו השבעים בשמחה ויאמרו אדנינו גם השדים נכנעים לנו בשמך׃ 17
Sedamdeset doj učenikur su ăntors ku fălušăjă. Jej ur zăs: “O Domnje, čak šă drašji nji punji ureći ăm numilje atov.”
ויאמר אליהם ראיתי את השטן נפל כברק מן השמים׃ 18
Jăl lju zăs alor: “Ju mă ujtam la Sotona kum kađi ka munje dăm nor.
הנה השלטתי אתכם לדרך על נחשים ועקרבים ועל כל גבורת האיב וכל דבר לא יזיק לכם׃ 19
Aku punjec ureći! Ju vam dat autoritet să kălkăc pă šarpi šă pă škorpionur šă ku kutotu pučere pă săla dă dužmanj, šă njimik nu vic păcă rov.
אך בזאת אל תשמחו כי נכנעים לכם הרוחות כי אם שמחו על אשר נכתבו שמותיכם בשמים׃ 20
Tot daje nac trăbuji să vă ănfălušăc kă duhovur vă punji ureći. Fijec făloš la aje kă numilje avoštri ăs skrišă ăm nor.”
בשעה ההיא עלץ ישוע ברוח ויאמר אודך האב אדון השמים והארץ כי הסתרת את אלה מן החכמים והנבונים וגליתם לעללים הן אבי כי כן היה רצון מלפניך׃ 21
Ăm ala šas Isus su ănfălušăt ăm Duhu svănt šă u zăs: “Tata, Domnu pă pămănt šă pă nor, ju dov hvală cijă daje kă tu aj askuns ešće dă la mărđoj šă dă la păršjipuc, šă aj arătat alu hej ‘mišj’ pă pămănt. Da, Tata, cijă asta că să veđi.”
הכל נמסר לי מאת אבי ואין יודע מי הוא הבן בלתי האב ומי הוא האב בלתי הבן ואשר יחפץ הבן לגלותו לו׃ 22
Šă Isus u zăs: “Kutotu mu fost dat ăm povjerenje dă la Tata amnjov. Njime nu kunošći pă Fišjoru šă njime nu kunošći pă Tata, numa Fišjoru kunošći, šă alu heje kari Fišjoru gănđešći u kunošći pă Tata.”
ויפן אל תלמידיו לבדם ויאמר אשרי העינים הראות את אשר אתם ראים׃ 23
Atunšje kănd are jej săngur, Isus su ăntors la učenici aluj šă u zăs: “Blago avovă kă oči avoštri asta veđi!
כי אני אמר לכם נביאים ומלכים רבים חפצו לראות את אשר אתם ראים ולא ראו ולשמע את אשר אתם שמעים ולא שמעו׃ 24
Sigurno mulc proroš šă kraljur dă kănva gănđe să vadă stvarurlje kari voj viđec, ali jej no putut să vadă, šă să audă šje voj ac auzăt, ali nor auzăt.”
והנה אחד מבעלי התורה קם לנסותו ויאמר מורה מה אעשה ואירש חיי עולם׃ (aiōnios g166) 25
Šjeva ka učitelju dă zakonu alu Mojsije su skulat, să ăl iskušulaskă pă Isus šă lu ăntribat: “Učitelju šje trăbă să fakă să kapăt kust dă erikeš? Kum ăl pot kăpăta?” (aiōnios g166)
ויאמר אליו מה כתוב בתורה ואיך אתה קורא׃ 26
“Šje zăšji zakonu alu Mojsije? Kum prišjep aje?”
ויען ויאמר ואהבת את יהוה אלהיך בכל לבבך ובכל נפשך ובכל מאדך ובכל מדעך ואת רעך כמוך׃ 27
U ăntors vorba: “Plaši pă Domnu Dimizovu ku tot sufljitu atov, ku duša ata, ku pučere, šă ku kutotu găndu atov, pă susjedu atov kă pă činji săngur!”
ויאמר אליו כן השיבות עשה זאת וחיה׃ 28
Isus u zăs aluj: “Benji aj zăs, aša fă šă vi kusta.”
והוא חפץ להצטדק ויאמר אל ישוע ומי הוא רעי׃ 29
Ali kum gănđe să areči kă ăj pravedan, lu ăntribat pă Isus: “Ali šinji ăj susjedu amnjov?”
ויען ישוע ויאמר איש אחד ירד מירושלים ליריחו ונפל בידי שדדים והם הפשיטהו וגם פצעהו ויעזבו אותו בין חיים למות וילכו להם׃ 30
Isus u zăs: “Are om kari are pă kalji dă Jeruzalem, are sus ăm varuš Jerihon kari are žjos u fost pljačkalit šă lăpădat, bătut pă morči dă la pljačkaš šă lăsat pă drik.
ויקר המקרה כי ירד כהן אחד בדרך ההוא וירא אתו ויעבר מעליו׃ 31
Popa dă židov slučajno măržje pă kalje šă kănd lu văzut, u fužjit pă lăngă jăl numa pă alta parći.
וכן גם איש לוי פגע במקום ויגש וירא אתו ויעבר מעליו׃ 32
Isto aša Levit, pomočniku alu popa u vinjit isto pă kalje haje. Kănd u vinjit pă lokula šă lu văzut, isto u mers pă alta parći dă kalji.
ואיש שמרוני הלך בדרך ויבא עליו וירא אתו ויהמו רחמיו׃ 33
Napokon Samaritanac kum măržje pă kalji u vinjit pă lăngă jăl šă kănd lu văzut lu apukat mila dă jăl.
ויגש אליו ויחבש את פצעיו ויסוכם בשמן ויין ויעלהו על בהמתו ויוליכהו אל המלון ויכלכלהו׃ 34
Jăl u mers la jăl u vărsat uloj šă vin, šă ju ănvălit ranurlje. Atunšje lu pus pă magar šă lu dus ăm fugadov aša su brinulit dă jăl.
ולמחרת בנסעו הוציא שני דינרים ויתנם לבעל המלון ויאמר כלכל אותו ואת אשר תוסיף עוד להוציא עליו אני בשובי אשלמנו לך׃ 35
Odma hajelantă điminjacă kum fužje ju dat lu gazda dă kasa šjeva ka banji šă u zăs: ‘Je sama dă jăl, šă dakă asta nu u fi dăstul banj, dă kutotu šje u čilti, ju cuj plăći razlika kănd mă ăntorkă ăm napoj.’
ועתה מי מאלה השלשה היה בעיניך הרע לנפל בידי השדדים׃ 36
Dă pă ganđala ata šje gănđešć kari dăm ešće tri su arătat ka susjedu alu omusta kari u fost pljačkalit šjinji maj benji u ažutat?”
ויאמר העשה עמו את החסד ויאמר אליו ישוע לך ועשה כן גם אתה׃ 37
Jăl u ăntors vorba: “Ala pă kari lu apukat mila dă jăl.” Atunšje Isus ju zăs aluj: “Dući šă fă šă tu isto ka jăl.”
ויהי בנסעם ויבא אל כפר אחד ואשה אחת ושמה מרתא אספה אותו אל ביתה׃ 38
Kum ur mers maj menkulo, Isus u vinjit ăm unu sat hunđi are mujeri šje să čima Marta kari lu apukat pă jăl ăm kasa alji.
ולה היתה אחות ושמה מרים אשר ישבה לרגלי ישוע לשמע אל דברו׃ 39
Marta ave soră šje să čima Marija kari u šăzut la pišjorilje alu Domnu šă punje ureći la kutotu šje jăl svite.
ומרתא יגעה ברב שרותה ותגש ותאמר הלא תשים על לבך אדני אשר אחותי עזבתני לשרת לבדי אמר נא אליה ותעזר לי׃ 40
Ali Marta are ăm brigur dă kutotu šje trăbă să fakă. Aša u vinjit la Isus šă ju zăs: “Nu či dori Domnu, kă sora ame mu lăsat pă minji săngur kutotu să poslužulesk? Šjeva zăj să vijă să ăm ažući.”
ויען ישוע ויאמר לה מרתא מרתא את דאגת ומבהלת על הרבה׃ 41
Domnu ju zăs: “Marta, Marta, tu či brinulešč šă či uznemirilešč dă mulći stvarur.
אבל אחת היא מן הצרך ומרים בחרה לה החלק הטוב אשר לא יקח ממנה׃ 42
U biti numa una stvar trăbujă, šă Marija maj benji u akuljes, šă aje no fi lotă dă la je.”

< לוּקָס 10 >