< Sòm 126 >

1 Se yon chante pou yo chante lè y'ap moute lavil Jerizalèm. Lè Seyè a te fè moun Siyon yo te depòte yo tounen lakay yo, se tankou si nou te nan rèv: Nou pa t' vle kwè se te vre!
Пісня сходження. Коли повертав Господь полон Сіону, ми були ніби уві сні.
2 Ala ri nou te ri! Ala chante nou te chante tèlman nou te kontan! Lè sa a, lòt nasyon yo t'ap di: -Seyè a fè anpil bèl bagay pou yo!
Тоді наповнилися вуста наші сміхом і язик наш – вигуками радості. Тоді говорили серед народів: «Великі діяння звершив Господь для них!»
3 Wi, li tè fè anpil bèl bagay pou nou, sa te fè kè nou kontan anpil.
«Великі діяння звершив Господь для нас!» – раділи ми.
4 Seyè, tanpri, fè moun yo te fè prizonye yo tounen nan peyi yo, menm jan lapli ou fè larivyè ki te sèk la koule ankò.
Поверни ж, Господи, наших бранців, як потоки в Неґеві.
5 Moun ki simen ak dlo nan je ap rekòlte ak kè kontan.
Ті, що зі сльозами сіють, з радісними піснями будуть жати.
6 Moun ki t'ap kriye lè yo t'aprale avèk grenn pou yo simen nan jaden yo, y'ap tounen ak bèl chante nan bouch yo sitèlman yo kontan lè y'ap pote rekòt la lakay yo.
Хто ходить і плачучи несе торбину з насінням, неодмінно повернеться з радісним співом, несучи свої снопи.

< Sòm 126 >