< Προς Εβραιους 8 >

1 Κεφάλαιον δὲ ἐπὶ τοῖς λεγομένοις, τοιοῦτον ἔχομεν ἀρχιερέα, ὃς ἐκάθισεν ἐν δεξιᾷ τοῦ θρόνου τῆς μεγαλωσύνης ἐν τοῖς οὐρανοῖς,
Pea ko hono meʻa lahi [eni ]ʻi he ngaahi lea ni: ʻOku tau maʻu ʻae fungani taulaʻeiki pehē, pea kuo nofo ia ʻi he nima toʻomataʻu ʻoe ʻafioʻanga ʻoe Fungani Māʻolunga ʻi he ngaahi langi;
2 τῶν ἁγίων λειτουργὸς καὶ τῆς σκηνῆς τῆς ἀληθινῆς, ἣν ἔπηξεν ὁ κύριος, οὐκ ἄνθρωπος.
Ko e tauhi ʻoe potu tapu, mo e fale fehikitaki moʻoni, ʻaia naʻe fokotuʻu ʻe he ʻOtua, kae ʻikai ko e tangata.
3 πᾶς γὰρ ἀρχιερεὺς εἰς τὸ προσφέρειν δῶρά τε καὶ θυσίας καθίσταται· ὅθεν ἀναγκαῖον ἔχειν τι καὶ τοῦτον ὃ προσενέγκῃ.
He ko e taulaʻeiki lahi kotoa pē, kuo fakanofo ke ne ʻohake ʻae ngaahi meʻa foaki mo e ngaahi feilaulau: ko ia naʻe totonu mei ai ki he tangata ni ke ʻohake foki ʻe ia ha meʻa.
4 εἰ μὲν οὖν ἦν ἐπὶ γῆς, οὐδ᾽ ἂν ἦν ἱερεύς, ὄντων τῶν προσφερόντων κατὰ νόμον τὰ δῶρα,
He ka ne ʻi māmani ia, ʻe ʻikai taulaʻeiki ia, koeʻuhi ʻoku ai ʻae kau taulaʻeiki ʻoku nau ʻohake ʻae ngaahi meʻa foaki ʻo fakatatau mo e fono:
5 οἵτινες ὑποδείγματι καὶ σκιᾷ λατρεύουσιν τῶν ἐπουρανίων, καθὼς κεχρημάτισται Μωυσῆς μέλλων ἐπιτελεῖν τὴν σκηνήν, Ὅρα, γάρ φησιν, ποιήσεις πάντα κατὰ τὸν τύπον τὸν δειχθέντα σοι ἐν τῷ ὄρει·
‌ʻAkinautolu ʻoku tauhi ʻo fakatatau mo e ata ʻoe ngaahi meʻa ʻoe langi, ʻo hangē ko e valokiʻi ʻe he ʻOtua ʻa Mōsese ʻi heʻene teu ke langa ʻae fale fehikitaki: he naʻe pehē mai ʻe ia, “Vakai ke ke ngaohi ʻae meʻa kotoa pē ʻo fakatatau ki hono fakatātā naʻe fakahā kiate koe ʻi he moʻunga.”
6 νυνὶ δὲ διαφορωτέρας τέτευχεν λειτουργίας, ὅσῳ καὶ κρείττονός ἐστιν διαθήκης μεσίτης, ἥτις ἐπὶ κρείττοσιν ἐπαγγελίαις νενομοθέτηται.
Ka ko eni, kuo maʻu ʻe ia ʻae ngaue ʻoku lelei lahi, ʻo hangē ko hono lelei lahi ʻoe fuakava ʻoku fakalaloa ai ia, ʻaia ʻoku fokotuʻu ʻi he ngaahi talaʻofa lelei lahi.
7 εἰ γὰρ ἡ πρώτη ἐκείνη ἦν ἄμεμπτος, οὐκ ἂν δευτέρας ἐζητεῖτο τόπος.
He ka ne haohaoa ʻae ʻuluaki [fuakava ]ko ia, pehē, ne ʻikai kumi ha potu mo hono ua.
8 μεμφόμενος γὰρ αὐτοῖς λέγει, Ἰδού, ἡμέραι ἔρχονται, λέγει κύριος, καὶ συν τελέσω ἐπὶ τὸν οἶκον Ἰσραὴλ καὶ ἐπὶ τὸν οἶκον Ἰούδα διαθήκην καινήν,
Koeʻuhi ʻi heʻene taʻefiemālie, naʻe pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Vakai, ʻoku pehē ʻe Sihova, ʻe hoko mai ʻae ngaahi ʻaho te u fai ai ʻae fuakava foʻou mo e fale ʻo ʻIsileli mo e fale ʻo Siuta:
9 οὐ κατὰ τὴν διαθήκην ἣν ἐποίησα τοῖς πατράσιν αὐτῶν ἐν ἡμέρᾳ ἐπιλαβομένου μου τῆς χειρὸς αὐτῶν, ἐξαγαγεῖν αὐτοὺς ἐκ γῆς Αἰγύπτου, ὅτι αὐτοὶ οὐκ ἐνέμειναν ἐν τῇ διαθήκῃ μου, κἀγὼ ἠμέλησα αὐτῶν, λέγει κύριος.
‌ʻO ʻikai tatau mo e fuakava ʻaia ne u fai mo ʻenau ngaahi tamai, ʻi he ʻaho ne u puke ai honau nima ke tataki ʻakinautolu mei he fonua ko ʻIsipite; ʻoku pehē ʻe Sihova, koeʻuhi naʻe ʻikai ke nau tuʻumaʻu ʻi heʻeku fuakava, pea ne u taʻetokangaʻi ʻakinautolu.
10 ὅτι αὕτη ἡ διαθήκη ἣν διαθήσομαι τῷ οἴκῳ Ἰσραὴλ μετὰ τὰς ἡμέρας ἐκείνας, λέγει κύριος, διδοὺς νόμους μου εἰς τὴν διάνοιαν αὐτῶν, καὶ ἐπὶ καρδίας αὐτῶν ἐπιγράψω αὐτούς· καὶ ἔσομαι αὐτοῖς εἰς θεόν, καὶ αὐτοὶ ἔσονταί μοι εἰς λαόν.
He ko eni ʻae fuakava ʻaia te u fai mo e fale ʻo ʻIsileli ʻoka hili ange ʻae ngaahi ʻaho ko ia, ʻoku pehē ʻe Sihova; Teu ʻai ʻeku ngaahi fekau ki honau loto, pea tohi ia ʻi honau laumālie: pea teu hoko ko honau ʻOtua, pea ʻe hoko ʻakinautolu ko hoku kakai:
11 καὶ οὐ μὴ διδάξωσιν ἕκαστος τὸν πολίτην αὐτοῦ, καὶ ἕκαστος τὸν ἀδελφὸν αὐτοῦ, λέγων, Γνῶθι τὸν κύριον, ὅτι πάντες εἰδήσουσίν με, ἀπὸ μικροῦ ἕως μεγάλου αὐτῶν·
Pea ʻe ʻikai te nau taki taha ako ki hono kaungāʻapi, mo taki taha ki hono kāinga, ʻo pehē, ‘Ke ʻilo ʻa Sihova:’ he koeʻuhi ʻe ʻiloʻi au kotoa pē, mei he iiki ʻo aʻu ki he lalahi.
12 ὅτι ἵλεως ἔσομαι ταῖς ἀδικίαις αὐτῶν, καὶ τῶν ἁμαρτιῶν αὐτῶν οὐ μὴ μνησθῶ ἔτι.
He te u ʻaloʻofa ki heʻenau taʻemāʻoniʻoni, pea ko ʻenau ngaahi angahala mo ʻenau hia, ʻe ʻikai te u kei manatuʻi.”
13 ἐν τῷ λέγειν, Καινήν, πεπαλαίωκεν τὴν πρώτην· τὸ δὲ παλαιούμενον καὶ γηράσκον, ἐγγὺς ἀφανισμοῦ.
Pea ʻi heʻene pehē, Ko e [fuakava ]foʻou, kuo hā ai kuo motuʻa ʻae ʻuluaki. Pea ko ia kuo motuʻa mo vaivai, kuo tei mole ia.

< Προς Εβραιους 8 >