< Προς Κορινθιους Β΄ 8 >

1 Γνωρίζομεν δὲ ὑμῖν, ἀδελφοί, τὴν χάριν τοῦ θεοῦ τὴν δεδομένην ἐν ταῖς ἐκκλησίαις τῆς Μακεδονίας,
Pea ko eni, ʻe kāinga, ʻoku mau fakaʻilo atu kiate kimoutolu ʻae ʻofa ʻae ʻOtua kuo foaki ki he ngaahi siasi ʻo Masitōnia;
2 ὅτι ἐν πολλῇ δοκιμῇ θλίψεως ἡ περισσεία τῆς χαρᾶς αὐτῶν καὶ ἡ κατὰ βάθους πτωχεία αὐτῶν ἐπε ρίσσευσεν εἰς τὸ πλοῦτος τῆς ἁπλότητος αὐτῶν,
Koeʻuhi naʻe tupulekina ʻenau fiefia ʻi he ʻahiʻahi lahi ʻi he meʻa mamahi, pea tupulekina ʻo lahi ʻenau foaki kae lolotonga ʻenau masiva lahi.
3 ὅτι κατὰ δύναμιν, μαρτυρῶ, καὶ παρὰ δύναμιν αὐθαίρετοι,
He ʻoku ou fakamoʻoni ki heʻenau mafai mei honau loto, ʻio, ʻo lahi hake ʻi heʻenau faʻa fai;
4 μετὰ πολλῆς παρακλήσεως δεόμενοι ἡμῶν, τὴν χάριν καὶ τὴν κοινωνίαν τῆς διακονίας τῆς εἰς τοὺς ἁγίους,
Mo nau kole fakamātoato kiate kimautolu ke mau maʻu ʻae foaki, pea mau kau ki hono tauhi mā ʻae kakai māʻoniʻoni.
5 καὶ οὐ καθὼς ἠλπίσαμεν, ἀλλὰ ἑαυτοὺς ἔδωκαν πρῶτον τῷ κυρίῳ καὶ ἡμῖν διὰ θελήματος θεοῦ·
Pea ʻikai ke hangē ko ʻemau ʻamanaki, ka naʻa nau fuofua foaki ʻakinautolu ki he ʻEiki, pea kiate kimautolu foki ʻi he finangalo ʻoe ʻOtua.
6 εἰς τὸ παρακαλέσαι ἡμᾶς Τίτον, ἵνα καθὼς προενήρξατο, οὕτως καὶ ἐπιτελέσῃ εἰς ὑμᾶς καὶ τὴν χάριν ταύτην.
Ko ia naʻa mau pehē ai kia Taitusi, ko e meʻa ʻi heʻene kamata fai, ke ne fakaʻosi ʻae ngāue ko ia ʻiate kimoutolu foki.
7 ἀλλ᾽ ὥσπερ ἐν παντὶ περισσεύετε, πίστει καὶ λόγῳ καὶ γνώσει καὶ πάσῃ σπουδῇ, καὶ τῇ ἐξ ὑμῶν ἐν ἡμῖν ἀγάπῃ, ἵνα καὶ ἐν ταύτῃ τῇ χάριτι περισσεύητε.
Ko ia, pea ʻi hoʻomou tupulekina ʻi he meʻa kotoa pē, ʻi he tui, mo e lea, mo e ʻilo, mo e faʻa fai kotoa pē, pea mo hoʻomou ʻofa kiate kimautolu, ke mou tupulekina ʻi he lelei ni foki.
8 οὐ κατ᾽ ἐπιταγὴν λέγω, ἀλλὰ διὰ τῆς ἑτέρων σπουδῆς καὶ τὸ τῆς ὑμετέρας ἀγάπης γνήσιον δοκιμάζων·
‌ʻOku ʻikai teu tala eni ko e fekau, ka ko e meʻa ʻi he fiefie fai ʻoe niʻihi, pea ke, fakamoʻoni ʻaki ʻae moʻoni ʻo hoʻomou ʻofa.
9 (γινώσκετε γὰρ τὴν χάριν τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ, ὅτι δι᾽ ὑμᾶς ἐπτώχευσεν πλούσιος ὤν, ἵνα ὑμεῖς τῇ ἐκείνου πτωχείᾳ πλουτήσητε),
He ʻoku mou ʻilo ʻae ʻulungāanga lelei ʻa hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi, ʻa ʻene mohu koloaʻia, ka naʻe hoko ʻo masiva koeʻuhi ko kimoutolu, koeʻuhi ʻi heʻene masiva ke mou koloaʻia ai.
10 καὶ γνώμην ἐν τούτῳ δίδωμι. τοῦτο γὰρ ὑμῖν συμφέρει, οἵτινες οὐ μόνον τὸ ποιῆσαι, ἀλλὰ καὶ τὸ θέλειν προενήρξασθε ἀπὸ πέρυσι·
Pea ʻi he meʻa ni ʻoku ou enginakiʻi: he ʻoku ʻaonga ia kiate kimoutolu, he kuo mou tomuʻa kamata fai, pea ʻoku ʻikai ko ia pe, ka naʻa mou fie fai talu ʻae taʻu kuo hili.
11 νυνὶ δὲ καὶ τὸ ποιῆσαι ἐπιτελέσατε, ὅπως καθάπερ ἡ προθυμία τοῦ θέλειν, οὕτως καὶ τὸ ἐπιτελέσαι ἐκ τοῦ ἔχειν.
Pea ko eni, fakatoʻotoʻo ʻa hono fai; ke hangē ko e fie loto ki ai, pea ke pehē foki ʻae fie fai mei he meʻa ʻoku mou maʻu.
12 εἰ γὰρ ἡ προθυμία πρόκειται, καθὸ ἐὰν ἔχῃ, εὐπρόσδεκτος, οὐ καθὸ οὐκ ἔχει.
He kapau ʻoku ai ʻae loto lelei ki ai, ʻe lau ia, ʻo fakatatau ki he meʻa ʻoku maʻu ʻe he tangata, ka e ʻikai fakatatau mo ia ʻoku ʻikai te ne maʻu.
13 οὐ γὰρ ἵνα ἄλλοις ἄνεσις, ὑμῖν θλῖψις, ἀλλ᾽ ἐξ ἰσότητος·
‌ʻOku ʻikai [fai eni ]koeʻuhi ke fiemālie ʻae niʻihi, kae māfasia ʻakimoutolu:
14 ἐν τῷ νῦν καιρῷ τὸ ὑμῶν περίσσευμα εἰς τὸ ἐκείνων ὑστέρημα, ἵνα καὶ τὸ ἐκείνων περίσσευμα γένηται εἰς τὸ ὑμῶν ὑστέρημα, ὅπως γένηται ἰσότης,
Ka ʻi he fakatatau ʻi he kuonga ni hoʻomou maʻumeʻa lahi ki heʻenau masiva, ke hoko ai ʻenau maʻumeʻa lahi [ko e tokoni ]ki hoʻomou masiva foki koeʻuhi ke fakatatau pe:
15 καθὼς γέγραπται, Ὁ τὸ πολὺ οὐκ ἐπλεόνασεν, καὶ ὁ τὸ ὀλίγον οὐκ ἠλαττόνησεν.
‌ʻO hangē ko ia kuo tohi, “Ko ia [naʻa ne tānaki ]ʻo lahi, naʻe ʻikai hano toe; pea ko ia [naʻe tānaki ]ʻo siʻi, naʻe ʻikai haʻane masiva.”
16 Χάρις δὲ τῷ θεῷ τῷ διδόντι τὴν αὐτὴν σπουδὴν ὑπὲρ ὑμῶν ἐν τῇ καρδίᾳ Τίτου,
Kae fakafetaʻi ki he ʻOtua, ʻaia naʻe ʻai ki he loto ʻo Taitusi ʻae tokanga lahi ko ia kiate kimoutolu.
17 ὅτι τὴν μὲν παράκλησιν ἐδέξατο, σπουδαιότερος δὲ ὑπάρχων αὐθαίρετος ἐξῆλθεν πρὸς ὑμᾶς.
He ko e moʻoni naʻa ne tali ʻae enginaki; ka naʻe muʻomuʻa hono loto ki ai, naʻe ʻalu atu ia kiate kimoutolu ko hono loto pe.
18 συνεπέμψαμεν δὲ μετ᾽ αὐτοῦ τὸν ἀδελφόν, οὗ ὁ ἔπαινος ἐν τῷ εὐαγγελίῳ διὰ πασῶν τῶν ἐκκλησιῶν·
Pea kuo mau fekau mo ia ʻae kāinga ʻoku ʻofeina ʻe he ngaahi siasi kotoa pē, koeʻuhi ko e ongoongolelei;
19 (οὐ μόνον δέ, ἀλλὰ καὶ χειροτονηθεὶς ὑπὸ τῶν ἐκκλησιῶν συνέκδημος ἡμῶν ἐν τῇ χάριτι ταύτῃ τῇ διακονουμένῃ ὑφ᾽ ἡμῶν πρὸς τὴν τοῦ κυρίου δόξαν καὶ προθυμίαν ἡμῶν).
Pea ʻoku ʻikai ko ia pe, ka ke ongoongolelei ai ʻae ʻEiki pe ko ia, pea mo homou loto fie fai:
20 στελλόμενοι τοῦτο, μή τις ἡμᾶς μωμήσηται ἐν τῇ ἁδρότητι ταύτῃ τῇ διακονουμένῃ ὑφ᾽ ἡμῶν·
‌ʻO vakai eni, ke ʻoua naʻa lauʻikovi ʻakimautolu ʻe ha tokotaha ʻi he meʻa lahi ni ʻoku mau tauhi:
21 προνοοῦμεν γὰρ καλὰ οὐ μόνον ἐνώπιον κυρίου, ἀλλὰ καὶ ἐνώπιον ἀνθρώπων.
He ʻoku mau tokonaki ʻae ngaahi meʻa matamatalelei, ʻikai ʻi he ʻao ʻoe ʻEiki pe, kae ʻi he ʻao ʻoe kakai foki.
22 συνεπέμψαμεν δὲ αὐτοῖς τὸν ἀδελφὸν ἡμῶν, ὃν ἐδοκιμάσαμεν ἐν πολλοῖς πολλάκις σπουδαῖον ὄντα, νυνὶ δὲ πολὺ σπουδαιότερον πεποι θήσει πολλῇ τῇ εἰς ὑμᾶς.
Pea kuo mau fekau mo kinaua hotau kāinga, ʻaia kuo liunga lahi ʻemau ʻilo ʻene faʻa fai ʻi he ngaahi meʻa lahi, ka ko eni, ʻoku ʻāsili ʻene faʻa fai, ʻi heʻene faʻaki mālohi atu kiate kimoutolu.
23 εἴτε ὑπὲρ Τίτου, κοινωνὸς ἐμὸς καὶ εἰς ὑμᾶς συνεργός· εἴτε ἀδελφοὶ ἡμῶν, ἀπόστολοι ἐκκλησιῶν, δόξα χριστοῦ.
Pea ko Taitusi, ko hoku tokoua ia mo e kaunga ngāue kiate kimoutolu: pea ko homau kāinga, ko e kau faifekau ʻae ngaahi siasi mo e nāunau ʻa Kalaisi ʻakinautolu.
24 τὴν οὖν ἔνδειξιν τῆς ἀγάπης ὑμῶν καὶ ἡμῶν καυχήσεως ὑπὲρ ὑμῶν εἰς αὐτοὺς ἐνδεικνύμενοι, εἰς πρόσωπον τῶν ἐκκλησιῶν.
Ko ia mou fakahā kiate kinautolu, ʻi he ʻao ʻoe ngaahi Siasi, ha fakamoʻoni ʻo hoʻomou ʻofa, pea mo e mau vikiviki koeʻuhi ko kimoutolu.

< Προς Κορινθιους Β΄ 8 >