< Προς Θεσσαλονικεις Α΄ 5 >

1 Περὶ δὲ τῶν χρόνων καὶ τῶν καιρῶν, ἀδελφοί, οὐ χρείαν ἔχετε ὑμῖν γράφεσθαι·
Ka ko e meʻa ʻi he ngaahi kuonga mo e ngaahi faʻahitaʻu, ʻoku ʻikai ʻaonga, ʻe kāinga, ke u tohi kiate kimoutolu.
2 αὐτοὶ γὰρ ἀκριβῶς οἴδατε ὅτι ἡμέρα κυρίου ὡς κλέπτης ἐν νυκτὶ οὕτως ἔρχεται·
He ʻoku mou ʻilo fakapapau, ko e ʻaho ʻoe ʻEiki ʻoku haʻu ʻo hangē ko e kaihaʻa ʻi he poʻuli.
3 ὅταν λέγωσιν, Εἰρήνη καὶ ἀσφάλεια, τότε αἰφνίδιος αὐτοῖς ἐπίσταται ὄλεθρος, ὥσπερ ἡ ὠδὶν τῇ ἐν γαστρὶ ἐχούσῃ, καὶ οὐ μὴ ἐκφύγωσιν.
He ʻoka nau ka pehē, “Fiemālie mo lelei pe;” ʻe hoko fakafokifā ʻae fakaʻauha kiate kinautolu, ʻo hangē ko e langā ki ha fefine feitama; pea ʻe ʻikai te nau hao.
4 ὑμεῖς δέ, ἀδελφοί, οὐκ ἐστὲ ἐν σκότει, ἵνα ἡ ἡμέρα ὑμᾶς ὡς κλέπτης καταλάβῃ·
Ka ko kimoutolu, ʻe kāinga, ʻoku ʻikai te mou ʻi he poʻuli, koeʻuhi ke moʻua ʻakimoutolu ʻe he ʻaho ko ia ʻo hangē ha kaihaʻa.
5 Πάντες γὰρ ὑμεῖς υἱοὶ φωτός ἐστε καὶ υἱοὶ ἡμέρας· οὐκ ἐσμὲν νυκτὸς οὐδὲ σκότους.
Ko e fānau ʻae maama ʻakimoutolu kotoa pē, mo e fānau ʻae ʻaho: ʻoku ʻikai ʻoe pō ʻakitautolu, pe ʻoe poʻuli.
6 ἄρα οὖν μὴ καθεύδωμεν ὡς οἱ λοιποί, ἀλλὰ γρηγορῶμεν καὶ νήφωμεν.
Ko ia ke ʻoua naʻa mohe ʻakitautolu, ʻo hangē ko e niʻihi; ka tau leʻo pea tau fakapotopoto.
7 οἱ γὰρ καθεύδοντες νυκτὸς καθεύδουσιν· καὶ οἱ μεθυσκόμενοι νυκτὸς μεθύουσιν·
He ko kinautolu ʻoku mohe, ʻoku mohe ʻi he pō; pea ko kinautolu ʻoku kona, ʻoku kona ʻi he pō.
8 ἡμεῖς δὲ ἡμέρας ὄντες, νήφωμεν, ἐνδυσάμενοι θώρακα πίστεως καὶ ἀγάπης, καὶ περικεφαλαίαν ἐλπίδα σωτηρίας·
Ka ke fakapotopoto ʻakitautolu ʻoku ʻoe ʻaho, ʻo ʻai ki he fatafata ʻae sifa ko e tui mo e ʻofa; pea tau tatā ʻaki ʻae ʻamanaki lelei ki he fakamoʻui.
9 ὅτι οὐκ ἔθετο ἡμᾶς ὁ θεὸς εἰς ὀργήν, ἀλλὰ εἰς περιποίησιν σωτηρίας διὰ τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ,
He naʻe ʻikai tuʻutuʻuni ʻakitautolu ʻe he ʻOtua ki he houhau, ka ke tau maʻu ʻae fakamoʻui ʻi hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi.
10 τοῦ ἀποθανόντος περὶ ἡμῶν, ἵνα εἴτε γρηγορῶμεν, εἴτε καθεύδωμεν, ἅμα σὺν αὐτῷ ζήσωμεν.
‌ʻAia naʻe pekia koeʻuhi ko kitautolu, koeʻuhi, ka tau ka ʻā pe mohe, ke tau moʻui fakataha mo ia.
11 διὸ παρακαλεῖτε ἀλλήλους, καὶ οἰκοδομεῖτε εἷς τὸν ἕνα, καθὼς καὶ ποιεῖτε.
Ko ia ke mou fefakafiemālieʻaki ʻakimoutolu, ʻo felangaʻaki hake ʻakimoutolu, ʻo hangē foki ko ia ʻoku mou fai.
12 Ἐρωτῶμεν δὲ ὑμᾶς, ἀδελφοί, εἰδέναι τοὺς κοπιῶντας ἐν ὑμῖν, καὶ προϊσταμένους ὑμῶν ἐν κυρίῳ, καὶ νουθετοῦντας ὑμᾶς,
Pea ʻoku mau kole kiate kimoutolu, ʻe kāinga, ke mou ʻilo ʻakinautolu ʻoku ngaue ʻiate kimoutolu, pea ʻoku nau puleʻi ʻakimoutolu ʻi he ʻEiki, pea valokiʻi ʻakimoutolu;
13 καὶ ἡγεῖσθαι αὐτοὺς ὑπερεκπερισσῶς ἐν ἀγάπῃ διὰ τὸ ἔργον αὐτῶν. εἰρηνεύετε ἐν αὐτοῖς.
Pea ke mou tokanga lahi ʻaupito kiate kinautolu ʻi he ʻofa koeʻuhi ko ʻenau ngaue. Pea ke mou nonofo feʻofoʻofani pe.
14 παρακαλοῦμεν δὲ ὑμᾶς, ἀδελφοί, νουθετεῖτε τοὺς ἀτάκτους, παραμυθεῖσθε τοὺς ὀλιγοψύχους, ἀντέχεσθε τῶν ἀσθενῶν, μακροθυμεῖτε πρὸς πάντας.
Pea ko eni, ʻoku mau enginaki kiate kimoutolu, ʻe kāinga, valokiʻi ʻakinautolu ʻoku fakamaveuveu, fakafiemālie ki he kau loto foʻi, poupou ʻae vaivai, ke mou faʻa kātakiʻi kotoa pē.
15 ὁρᾶτε μή τις κακὸν ἀντὶ κακοῦ τινι ἀποδῷ, ἀλλὰ πάντοτε τὸ ἀγαθὸν διώκετε εἰς ἀλλήλους καὶ εἰς πάντας.
Vakai ke ʻoua naʻa ai ha taha ʻoku totongi ʻae kovi ʻaki ʻae kovi ki ha taha; ka mou tulituli maʻuaipē ki he meʻa ʻoku lelei, ʻiate kimoutolu, pea ki he kakai kotoa pē.
16 πάντοτε χαίρετε·
Fiefia maʻuaipē.
17 ἀδιαλείπτως προσεύχεσθε·
Lotu taʻetuku.
18 ἐν παντὶ εὐχαριστεῖτε· τοῦ το γὰρ θέλημα θεοῦ ἐν χριστῷ Ἰησοῦ εἰς ὑμᾶς.
Fakafetaʻi ʻi he meʻa kotoa pē: he ko e finangalo ia ʻoe ʻOtua ʻia Kalaisi Sisu kiate kimoutolu.
19 τὸ πνεῦμα μὴ σβέννυτε·
‌ʻOua naʻa fuifui ʻae Laumālie.
20 προφητείας μὴ ἐξουθενεῖτε·
‌ʻOua naʻa taʻetokanga ki he ngaahi malanga.
21 πάντα δὲ δοκιμάζετε· τὸ καλὸν κατέχετε·
‌ʻAhiʻahiʻi ʻae ngaahi meʻa kotoa pē puke ke maʻu ʻaia ʻoku lelei.
22 ἀπὸ παντὸς εἴδους πονηροῦ ἀπέχεσθε.
Taʻofi ʻakimoutolu mei he matamata kovi kotoa pē.
23 αὐτὸς δὲ ὁ θεὸς τῆς εἰρήνης ἁγιάσαι ὑμᾶς ὁλοτελεῖς, καὶ ὁλόκληρον ὑμῶν τὸ πνεῦμα καὶ ἡ ψυχὴ καὶ τὸ σῶμα ἀμέμπτως ἐν τῇ παρουσίᾳ τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ τηρηθείη.
Pea ʻofa ke fakamāʻoniʻoni haohaoa ʻakimoutolu ʻe he ʻOtua ʻoe melino: pea ʻofa ke fakatolonga taʻehalaia ʻakimoutolu ʻa homou laumālie kotoa, mo homou loto, mo homou sino, ʻo aʻu ki he hāʻele mai ʻa hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi.
24 πιστὸς ὁ καλῶν ὑμᾶς, ὃς καὶ ποιήσει.
‌ʻOku moʻoni ʻaia ʻoku ne uiuiʻi ʻakimoutolu; pea te ne mafai foki ia.
25 Ἀδελφοί, προσεύχεσθε περὶ ἡμῶν.
E kāinga, hūfia ʻakimautolu.
26 ἀσπάσασθε τοὺς ἀδελφοὺς πάντας ἐν φιλήματι ἁγίῳ.
‌ʻOfa atu ki he kāinga kotoa pē ʻaki ʻae ʻuma māʻoniʻoni.
27 ἐνορκίζω ὑμᾶς τὸν κύριον, ἀναγνωσθῆναι τὴν ἐπιστολὴν πᾶσιν τοῖς ἀδελφοῖς.
‌ʻOku ou fekau fakapapau kiate kimoutolu ʻi he ʻEiki, ke lau atu ʻae tohi ni ki he kāinga māʻoniʻoni kotoa pē.
28 Ἡ χάρις τοῦ κυρίου ἡμῶν Ἰησοῦ χριστοῦ μεθ᾽ ὑμῶν. ΠΡΟΣ ΘΕΣΣΑΛΟΝΙΚΕΙΣ Αʹ.
Ke ʻiate kimoutolu ʻae ʻaloʻofa ʻa hotau ʻEiki ko Sisu Kalaisi. ʻEmeni.

< Προς Θεσσαλονικεις Α΄ 5 >