< Ιωαννου Α΄ 2 >

1 Τεκνία μου, ταῦτα γράφω ὑμῖν ἵνα μὴ ἁμάρτητε. καὶ ἐάν τις ἁμάρτῃ, παράκλητον ἔχομεν πρὸς τὸν πατέρα, Ἰησοῦν Χριστὸν δίκαιον·
‌ʻA ʻeku fānau ʻofeina, ʻoku ou tohi ʻae ngaahi meʻa ni kiate kimoutolu, ke ʻoua naʻa mou angahala. Pea kapau ʻe angahala ha taha, ʻoku ai hotau fakalelei ki he Tamai, ko Sisu Kalaisi ko e māʻoniʻoni
2 καὶ αὐτὸς ἱλασμός ἐστιν περὶ τῶν ἁμαρτιῶν ἡμῶν, οὐ περὶ τῶν ἡμετέρων δὲ μόνον ἀλλὰ καὶ περὶ ὅλου τοῦ κόσμου.
Pea ko e feilaulau totongi ia ʻi heʻetau ngaahi angahala: pea ʻikai ʻatautolu pe, ka koeʻuhi ko māmani kotoa pē.
3 καὶ ἐν τούτῳ γινώσκομεν ὅτι ἐγνώκαμεν αὐτόν, ἐὰν τὰς ἐντολὰς αὐτοῦ τηρῶμεν.
Pea ko eni ʻoku tau ʻilo ai ʻoku tau ʻilo ia, ʻo kapau ʻoku tau fai ʻene ngaahi fekau.
4 ὁ λέγων ὅτι ἔγνωκα αὐτόν, καὶ τὰς ἐντολὰς αὐτοῦ μὴ τηρῶν, ψεύστης ἐστίν, καὶ ἐν τούτῳ ἡ ἀλήθεια οὐκ ἔστιν·
Ko ia ʻoku ne pehē, ʻOku ou ʻilo ia, ka ʻoku ʻikai fai ʻene ngaahi fekau, ko e loi ia, pea ʻoku ʻikai ʻiate ia ʻae moʻoni.
5 ὃς δ’ ἂν τηρῇ αὐτοῦ τὸν λόγον, ἀληθῶς ἐν τούτῳ ἡ ἀγάπη τοῦ θεοῦ τετελείωται. ἐν τούτῳ γινώσκομεν ὅτι ἐν αὐτῷ ἐσμεν·
Ka ko ia ʻoku ne fai ki heʻene folofola, kuo fakahaohaoa moʻoni ʻiate ia ʻae ʻofa ʻae ʻOtua: ko eni ia ʻoku tau ʻilo ai ʻoku tau ʻiate ia.
6 ὁ λέγων ἐν αὐτῷ μένειν ὀφείλει καθὼς ἐκεῖνος περιεπάτησεν καὶ αὐτὸς οὕτως περιπατεῖν.
Ko ia ia ʻoku ne pehē, ʻoku nofo ia kiate ia, ʻoku totonu ke ne ʻeveʻeva foki ʻo hangē ko ʻene ʻeveʻeva ʻaʻana.
7 Ἀγαπητοί, οὐκ ἐντολὴν καινὴν γράφω ὑμῖν, ἀλλ’ ἐντολὴν παλαιὰν ἣν εἴχετε ἀπ’ ἀρχῆς· ἡ ἐντολὴ ἡ παλαιά ἐστιν ὁ λόγος ὃν ἠκούσατε.
‌ʻE kāinga, ʻoku ʻikai te u tohi ha fekau foʻou kiate kimoutolu, ka ko e fekau motuʻa, naʻa mou maʻu mei he kamataʻanga. Ko e fekau motuʻa ko e folofola ia, ʻaia kuo mou ongoʻi mei he kamataʻanga.
8 πάλιν ἐντολὴν καινὴν γράφω ὑμῖν, ὅ ἐστιν ἀληθὲς ἐν αὐτῷ καὶ ἐν ὑμῖν, ὅτι ἡ σκοτία παράγεται καὶ τὸ φῶς τὸ ἀληθινὸν ἤδη φαίνει.
Ko eni foki, ʻoku ou tohi ʻae fekau foʻou kiate kimoutolu, ʻae meʻa ko ia ʻoku moʻoni kiate ia mo kimoutolu: he kuo mole atu ʻae fakapoʻuli, pea ʻoku ulo ni ʻae maama moʻoni.
9 ὁ λέγων ἐν τῷ φωτὶ εἶναι καὶ τὸν ἀδελφὸν αὐτοῦ μισῶν ἐν τῇ σκοτίᾳ ἐστὶν ἕως ἄρτι.
Ko ia ʻoku ne pehē, ʻoku ʻi he maama ia, ka ʻoku fehiʻa ki hono tokoua, ʻoku kei ʻi he poʻuli ia.
10 ὁ ἀγαπῶν τὸν ἀδελφὸν αὐτοῦ ἐν τῷ φωτὶ μένει, καὶ σκάνδαλον οὐκ ἔστιν ἐν αὐτῷ·
Ko ia ʻoku ʻofa ki hono tokoua, ʻoku nofo ia ʻi he maama, pea ʻoku ʻikai ʻiate ia ha tūkiaʻanga.
11 ὁ δὲ μισῶν τὸν ἀδελφὸν αὐτοῦ ἐν τῇ σκοτίᾳ ἐστὶν καὶ ἐν τῇ σκοτίᾳ περιπατεῖ, καὶ οὐκ οἶδεν ποῦ ὑπάγει, ὅτι ἡ σκοτία ἐτύφλωσεν τοὺς ὀφθαλμοὺς αὐτοῦ.
Ka ko ia ʻoku fehiʻa ki hono tokoua, ʻoku ʻi he poʻuli ia, pea ʻoku ʻeveʻeva ʻi he poʻuli, ʻo ʻikai ʻilo pe ʻoku ne ʻalu ki fē, he kuo fakakui hono mata ʻe he poʻuli.
12 Γράφω ὑμῖν, τεκνία, ὅτι ἀφέωνται ὑμῖν αἱ ἁμαρτίαι διὰ τὸ ὄνομα αὐτοῦ.
‌ʻOku ou tohi kiate kimoutolu, ʻae fānau ʻofeina, koeʻuhi kuo fakamolemolea hoʻomou angahala koeʻuhi ko hono huafa.
13 γράφω ὑμῖν, πατέρες, ὅτι ἐγνώκατε τὸν ἀπ’ ἀρχῆς. γράφω ὑμῖν, νεανίσκοι, ὅτι νενικήκατε τὸν πονηρόν. ἔγραψα ὑμῖν, παιδία, ὅτι ἐγνώκατε τὸν πατέρα.
‌ʻOku ou tohi kiate kimoutolu, ʻae ngaahi tamai, koeʻuhi kuo mou ʻiloʻi ia ʻoku mei he kamataʻanga. ʻOku ou tohi kiate kimoutolu, ʻae kau talavou, koeʻuhi kuo mou ikuna ʻae tokotaha angakovi. ʻOku ou tohi kiate kimoutolu, ʻae fānau siʻi, koeʻuhi kuo mou ʻiloʻi ʻae Tamai.
14 ἔγραψα ὑμῖν, πατέρες, ὅτι ἐγνώκατε τὸν ἀπ’ ἀρχῆς. ἔγραψα ὑμῖν, νεανίσκοι, ὅτι ἰσχυροί ἐστε καὶ ὁ λόγος τοῦ θεοῦ ἐν ὑμῖν μένει καὶ νενικήκατε τὸν πονηρόν.
Kuo u tohi kiate kimoutolu, ʻae ngaahi tamai, koeʻuhi kuo mou ʻiloʻi ia ʻoku mei he kamataʻanga. Kuo u tohi kiate kimoutolu, ʻae kau talavou, koeʻuhi ʻoku mou mālohi, pea ʻoku nofoʻia ʻakimoutolu ʻe he folofola ʻae ʻOtua, pea kuo mou ikuʻi ʻae tokotaha angakovi.
15 μὴ ἀγαπᾶτε τὸν κόσμον μηδὲ τὰ ἐν τῷ κόσμῳ. ἐάν τις ἀγαπᾷ τὸν κόσμον, οὐκ ἔστιν ἡ ἀγάπη τοῦ πατρὸς ἐν αὐτῷ·
‌ʻOua naʻa ʻofa ki māmani, pe ki he ngaahi meʻa ʻi he māmani. Kapau ʻoku ʻofa ha taha ki māmani, ʻoku ʻikai ʻiate ia ʻae ʻofa ʻae Tamai.
16 ὅτι πᾶν τὸ ἐν τῷ κόσμῳ, ἡ ἐπιθυμία τῆς σαρκὸς καὶ ἡ ἐπιθυμία τῶν ὀφθαλμῶν καὶ ἡ ἀλαζονία τοῦ βίου, οὐκ ἔστιν ἐκ τοῦ πατρὸς ἀλλ’ ἐκ τοῦ κόσμου ἐστίν.
He ko e meʻa kotoa pē ʻoku ʻi he māmani, ko e holi ʻoe kakano, pea mo e holi ʻoe mata, mo e laukau ʻoe moʻui, ʻoku ʻikai ʻoe Tamai, ka ʻoku ʻoe māmani ia.
17 καὶ ὁ κόσμος παράγεται καὶ ἡ ἐπιθυμία αὐτοῦ, ὁ δὲ ποιῶν τὸ θέλημα τοῦ θεοῦ μένει εἰς τὸν αἰῶνα. (aiōn g165)
Pea ʻoku mole ange ʻa māmani, pea mo e holi ʻo ia: ka ko ia ʻoku ne fai ʻae finangalo ʻoe ʻOtua, ʻoku nofomaʻu ia ʻo taʻengata. (aiōn g165)
18 Παιδία, ἐσχάτη ὥρα ἐστίν, καὶ καθὼς ἠκούσατε ὅτι ἀντίχριστος ἔρχεται, καὶ νῦν ἀντίχριστοι πολλοὶ γεγόνασιν· ὅθεν γινώσκομεν ὅτι ἐσχάτη ὥρα ἐστίν.
‌ʻAe fānau siʻi, ko e kuonga fakamui eni: pea hangē ko hoʻomou fanongo ʻe haʻu ʻae Fili ʻo Kalaisi, ʻoku ai ni ʻae ngaahi fili tokolahi ʻo Kalaisi: ko ia ʻoku tau ʻilo ai ko e kuonga fakamui eni,
19 ἐξ ἡμῶν ἐξῆλθαν, ἀλλ’ οὐκ ἦσαν ἐξ ἡμῶν· εἰ γὰρ ἦσαν ἐξ ἡμῶν, μεμενήκεισαν ἂν μεθ’ ἡμῶν· ἀλλ’ ἵνα φανερωθῶσιν ὅτι οὐκ εἰσὶν πάντες ἐξ ἡμῶν.
Naʻa nau ʻalu atu meiate kitautolu, ka naʻe ʻikai ke nau ʻotautolu; he ka ne ʻotautolu ʻakinautolu, pehē, kuo nau nofomaʻu mo kitautolu: ka ko e meʻa ia, ke hā ai naʻe ʻikai ʻotautolu ʻakinautolu kotoa pē.
20 καὶ ὑμεῖς χρῖσμα ἔχετε ἀπὸ τοῦ ἁγίου, καὶ οἴδατε πάντες.
Ka kuo mou maʻu ʻae pani mei he tokotaha māʻoniʻoni, pea ʻoku mou ʻiloʻi ʻae meʻa kotoa pē.
21 οὐκ ἔγραψα ὑμῖν ὅτι οὐκ οἴδατε τὴν ἀλήθειαν, ἀλλ’ ὅτι οἴδατε αὐτήν, καὶ ὅτι πᾶν ψεῦδος ἐκ τῆς ἀληθείας οὐκ ἔστιν.
Kuo ʻikai te u tohi kiate kimoutolu, koeʻuhi ʻoku ʻikai te mou ʻiloʻi ʻae moʻoni, ka koeʻuhi ʻoku mou ʻiloʻi ia, pea ʻoku ʻikai ha loi ʻe tupu ʻi he moʻoni.
22 τίς ἐστιν ὁ ψεύστης εἰ μὴ ὁ ἀρνούμενος ὅτι Ἰησοῦς οὐκ ἔστιν ὁ Χριστός; οὗτός ἐστιν ὁ ἀντίχριστος, ὁ ἀρνούμενος τὸν πατέρα καὶ τὸν υἱόν.
Ko hai ia ʻoku loi, ka ko ia ʻoku ne fakafisinga ʻoku ʻikai ko e Kalaisi ʻa Sisu? Ko e fili ʻo Kalaisi ia, ʻaia ʻoku ne fakafisinga ʻi he Tamai mo e ʻAlo.
23 πᾶς ὁ ἀρνούμενος τὸν υἱὸν οὐδὲ τὸν πατέρα ἔχει· ὁ ὁμολογῶν τὸν υἱὸν καὶ τὸν πατέρα ἔχει.
Ko ia kotoa pē ʻoku ne fakafisinga ʻi he ʻAlo ʻoku ʻikai ʻiate ia ʻae Tamai.
24 ὑμεῖς ὃ ἠκούσατε ἀπ’ ἀρχῆς ἐν ὑμῖν μενέτω· ἐὰν ἐν ὑμῖν μείνῃ ὃ ἀπ’ ἀρχῆς ἠκούσατε, καὶ ὑμεῖς ἐν τῷ υἱῷ καὶ ἐν τῷ πατρὶ μενεῖτε.
Ko ia, tuku ke nofomaʻu ʻiate kimoutolu ʻaia kuo mou fanongo mei he kamataʻanga. Kapau ʻe nofoʻia ʻakimoutolu ʻe he meʻa kuo mou ongoʻi mei he kamataʻanga, pehē ʻe nofomaʻu foki ʻakimoutolu ʻi he ʻAlo, pea mo e Tamai.
25 καὶ αὕτη ἐστὶν ἡ ἐπαγγελία ἣν αὐτὸς ἐπηγγείλατο ἡμῖν, τὴν ζωὴν τὴν αἰώνιον. (aiōnios g166)
Pea ko eni ʻae talaʻofa, ʻaia kuo ne talaʻofa ai kiate kitautolu, ko e moʻui taʻengata. (aiōnios g166)
26 Ταῦτα ἔγραψα ὑμῖν περὶ τῶν πλανώντων ὑμᾶς.
Ko e ngaahi meʻa eni kuo u tohi kiate kimoutolu, koeʻuhi ko kinautolu ʻoku kākaaʻi ʻakimoutolu.
27 καὶ ὑμεῖς τὸ χρῖσμα ὃ ἐλάβετε ἀπ’ αὐτοῦ μένει ἐν ὑμῖν, καὶ οὐ χρείαν ἔχετε ἵνα τις διδάσκῃ ὑμᾶς· ἀλλ’ ὡς τὸ αὐτοῦ χρῖσμα διδάσκει ὑμᾶς περὶ πάντων, καὶ ἀληθές ἐστιν καὶ οὐκ ἔστιν ψεῦδος, καὶ καθὼς ἐδίδαξεν ὑμᾶς, μένετε ἐν αὐτῷ.
Ka ʻoku nofoʻia ʻakimoutolu ʻe he pani ʻoku mou maʻu meiate ia, pea ʻoku ʻikai ʻaonga ke akonakiʻi ʻakimoutolu ʻe ha taha: kae hangē ʻoku akonakiʻi ʻakimoutolu ʻe he pani ko ia ʻi he meʻa kotoa pē, pea ʻoku moʻoni ia, pea ʻoku ʻikai ko e loi, ʻio, ʻo hangē ko ʻene akonekina ʻakimoutolu, ke mou nofo pehē kiate ia.
28 Καὶ νῦν, τεκνία, μένετε ἐν αὐτῷ, ἵνα ἐὰν φανερωθῇ σχῶμεν παρρησίαν καὶ μὴ αἰσχυνθῶμεν ἀπ’ αὐτοῦ ἐν τῇ παρουσίᾳ αὐτοῦ.
Pea ko eni, ʻe fānau ʻofeina, mou nofo pe kiate ia; koeʻuhi, ʻoka hā mai ia, ketau maʻu ai ʻae mālohi, pea ʻikai mā ʻi hono ʻao, ʻi heʻene hāʻele mai.
29 ἐὰν εἰδῆτε ὅτι δίκαιός ἐστιν, γινώσκετε ὅτι καὶ πᾶς ὁ ποιῶν τὴν δικαιοσύνην ἐξ αὐτοῦ γεγέννηται.
Kapau ʻoku mou ʻilo ʻoku māʻoniʻoni ia, ʻoku mou ʻilo foki, ko ia kotoa pē ʻoku ne fai māʻoniʻoni, kuo fanauʻi ia ʻiate ia.

< Ιωαννου Α΄ 2 >