< Κατα Λουκαν 18 >

1 ελεγεν δε και παραβολην αυτοις προς το δειν παντοτε προσευχεσθαι και μη εκκακειν
O Isus vaćarda pe sikadenđe paramič te sikavol len sar trubul te molin pe thaj te ačhen ane gova.
2 λεγων κριτης τις ην εν τινι πολει τον θεον μη φοβουμενος και ανθρωπον μη εντρεπομενος
Vaćarda: “Ane jekh foro sasa jekh sudija savo ni darajlo e Devlestar thaj ni marisada e manušenđe.
3 χηρα δε ην εν τη πολει εκεινη και ηρχετο προς αυτον λεγουσα εκδικησον με απο του αντιδικου μου
Ane gova foro sasa i jekh romni savako rom mulo. Voj stalno avola leste thaj molisada le: ‘De man pravda angle kova savo tužil man!’
4 και ουκ ηθελεν επι χρονον μετα δε ταυτα ειπεν εν εαυτω ει και τον θεον ου φοβουμαι και ανθρωπον ουκ εντρεπομαι
Vov jekh vreme ni manglja te pomožil laće, al kana nakhlo nesavo vreme vaćarda korkoro pese: ‘Iako ni darav taro Dol thaj ni mariv e manušenđe,
5 δια γε το παρεχειν μοι κοπον την χηραν ταυτην εκδικησω αυτην ινα μη εις τελος ερχομενη υπωπιαζη με
ka dav pravda kala udovica golese so avol but droma ke mande, te ma avol te dosadil man!’”
6 ειπεν δε ο κυριος ακουσατε τι ο κριτης της αδικιας λεγει
Tegani vaćarda o Gospod o Isus: “Šunen so vaćarda kova bičačutno sudija!
7 ο δε θεος ου μη ποιηση την εκδικησιν των εκλεκτων αυτου των βοωντων προς αυτον ημερας και νυκτος και μακροθυμων επ αυτοις
Ni li ka dol pravda o Dol pe birime manušen save ano rojipe molin pe lese rat thaj đive? Vov li ka ačhavol len te ađućaren?
8 λεγω υμιν οτι ποιησει την εκδικησιν αυτων εν ταχει πλην ο υιος του ανθρωπου ελθων αρα ευρησει την πιστιν επι της γης
Vaćarav tumenđe, kaj sigate ka dol len pravda. Al me, o Čhavo e manušeso, kana ka avav ki phuv, ka arakhav li maškare manuša gasavo pačajipe?”
9 ειπεν δε προς τινας τους πεποιθοτας εφ εαυτοις οτι εισιν δικαιοι και εξουθενουντας τους λοιπους την παραβολην ταυτην
Tegani o Isus vaćarda jekh paramič kolenđe save dije gođi pese kaj si čačutne thaj korkore pes dikhlje pobaren averendar:
10 ανθρωποι δυο ανεβησαν εις το ιερον προσευξασθαι ο εις φαρισαιος και ο ετερος τελωνης
“Duj manuša đele ano Hram te molin pe e Devlese: Jekh sasa farisejo, a dujto carinco.
11 ο φαρισαιος σταθεις προς εαυτον ταυτα προσηυχετο ο θεος ευχαριστω σοι οτι ουκ ειμι ωσπερ οι λοιποι των ανθρωπων αρπαγες αδικοι μοιχοι η και ως ουτος ο τελωνης
O farisejo ačhilo thaj molisada ane peste: ‘Devla! Hvaliv tut kaj naj sem sar kala avera manuša: čora, bičačutne, preljubnikura il sar kava o carinco.
12 νηστευω δις του σαββατου αποδεκατω παντα οσα κτωμαι
Postiv duj droma ko kurko, dav tut dešto kotor tare sa so zaradiv.’
13 και ο τελωνης μακροθεν εστως ουκ ηθελεν ουδε τους οφθαλμους εις τον ουρανον επαραι αλλ ετυπτεν εις το στηθος αυτου λεγων ο θεος ιλασθητι μοι τω αμαρτωλω
Al o carinco ačhilo odural. Ni manglja ni pe jakha te vazdol ko nebo, nego čalada pe ano kolin te sikavol kobor lese pharo thaj vaćarda: ‘Devla, av milostivno manđe, e grešnikose!’
14 λεγω υμιν κατεβη ουτος δεδικαιωμενος εις τον οικον αυτου η γαρ εκεινος οτι πας ο υψων εαυτον ταπεινωθησεται ο δε ταπεινων εαυτον υψωθησεται
Vaćarav tumenđe: o carinco đelo čhere opravdimo anglo Dol, a na kava o farisejo. Golese so dži jekh, ko pes vazdol, ka avol ponizimo, thaj ko pes ponizil, ka avol vazdimo.”
15 προσεφερον δε αυτω και τα βρεφη ινα αυτων απτηται ιδοντες δε οι μαθηται επετιμησαν αυτοις
Ande anglo Isus i e cikne čhavoren te čhuvol pe vasta pe lende thaj te blagoslovil len. Kana gova dikhlje e sikade, vaćarde lenđe te ni ćeren gova.
16 ο δε ιησους προσκαλεσαμενος αυτα ειπεν αφετε τα παιδια ερχεσθαι προς με και μη κωλυετε αυτα των γαρ τοιουτων εστιν η βασιλεια του θεου
Al o Isus dija len vika thaj phenda: “Mučhen e čhavoren te aven ke mande thaj ma ačhaven len, golese so gasavenđe preperol o Carstvo e Devleso!
17 αμην λεγω υμιν ος εαν μη δεξηται την βασιλειαν του θεου ως παιδιον ου μη εισελθη εις αυτην
Čače vaćarav tumenđe, ko ni primil o Carstvo e Devleso sar čhavoro, ni ka dol ane leste!”
18 και επηρωτησεν τις αυτον αρχων λεγων διδασκαλε αγαθε τι ποιησας ζωην αιωνιον κληρονομησω (aiōnios g166)
Jekh šorutno pučlja e Isuse: “Učitelju šukareja, so te ćerav te avol man džuvdipe bizo meripe?” (aiōnios g166)
19 ειπεν δε αυτω ο ιησους τι με λεγεις αγαθον ουδεις αγαθος ει μη εις ο θεος
O Isus phenda lese: “Sose akhare man šukareja? Khoni naj šukar, samo o Dol.
20 τας εντολας οιδας μη μοιχευσης μη φονευσης μη κλεψης μη ψευδομαρτυρησης τιμα τον πατερα σου και την μητερα σου
E Devlese zapovestura džane: ‘Ma čher preljuba’, ‘Ma mudar’, ‘Ma čor’, ‘Ma svedoči xoxavne’, ‘Poštuji će dade thaj će da!’”
21 ο δε ειπεν ταυτα παντα εφυλαξαμην εκ νεοτητος μου
O šorutno vaćarda: “Sa kava ćerdem tare mingro ternipe.”
22 ακουσας δε ταυτα ο ιησους ειπεν αυτω ετι εν σοι λειπει παντα οσα εχεις πωλησον και διαδος πτωχοις και εξεις θησαυρον εν ουρανω και δευρο ακολουθει μοι
Kana kava o Isus šunda, vaćarda lese: “Vadži jekh trubul tut: bićin sa so isi tut, thaj e pare de e čororenđe thaj ka avol tu barvalipe ko nebo. Pale gova av thaj dža pale mande!”
23 ο δε ακουσας ταυτα περιλυπος εγενετο ην γαρ πλουσιος σφοδρα
Kana gova šunda o barvalo, sasa but bibaxtalo, golese kaj sasa le but barvalipe savo ni manglja te bićinol.
24 ιδων δε αυτον ο ιησους περιλυπον γενομενον ειπεν πως δυσκολως οι τα χρηματα εχοντες εισελευσονται εις την βασιλειαν του θεου
Kana dikhlja o Isus kaj sasa bibaxtalo, vaćarda: “Kobor si pharo e barvalenđe te den ano Carstvo e Devleso!
25 ευκοπωτερον γαρ εστιν καμηλον δια τρυμαλιας ραφιδος εισελθειν η πλουσιον εις την βασιλειαν του θεου εισελθειν
Poločhe si e kamilaće te načhol maškare kana e suvaće, nego o barvalo te dol ano Carstvo e Devleso!”
26 ειπον δε οι ακουσαντες και τις δυναται σωθηναι
E manuša save šunde le, pučlje: “Onda ko šaj te avol spasimo?”
27 ο δε ειπεν τα αδυνατα παρα ανθρωποις δυνατα εστιν παρα τω θεω
O Isus phenda: “So si nemoguće e manušenđe, e Devlese si moguće.”
28 ειπεν δε πετρος ιδου ημεις αφηκαμεν παντα και ηκολουθησαμεν σοι
Tegani o Petar phenda: “Ak, amen ačhadam sa so sasa amen, te dža pale tute.”
29 ο δε ειπεν αυτοις αμην λεγω υμιν οτι ουδεις εστιν ος αφηκεν οικιαν η γονεις η αδελφους η γυναικα η τεκνα ενεκεν της βασιλειας του θεου
O Isus vaćarda lenđe: “Čače vaćarav tumenđe: Dži jekh savo ačhada po čher, il e romnja, il e phralen, il e dade thaj deja, il e čhaven pašo Carstvo e Devleso,
30 ος ου μη απολαβη πολλαπλασιονα εν τω καιρω τουτω και εν τω αιωνι τω ερχομενω ζωην αιωνιον (aiōn g165, aiōnios g166)
ka primil akana vadži pobut ke akava sveto kolestar so ačhada, thaj ka primil džuvdipe bizo meripe ko sveto savo ka avol.” (aiōn g165, aiōnios g166)
31 παραλαβων δε τους δωδεκα ειπεν προς αυτους ιδου αναβαινομεν εις ιεροσολυμα και τελεσθησεται παντα τα γεγραμμενα δια των προφητων τω υιω του ανθρωπου
Ćidija o Isus e dešuduje apostoluren thaj vaćarda lenđe: “Ake, dža upre ano Jerusalim. Odori ka ćerdol sa kova so e prorokura pisisade ano Sveto lil mandar, taro Čhavo e manušeso.
32 παραδοθησεται γαρ τοις εθνεσιν και εμπαιχθησεται και υβρισθησεται και εμπτυσθησεται
Ka den man ke manuša save ni džanen e Devlese, thaj ka maren muj mancar. Ka ladžaren man thaj ka čhungaren man.
33 και μαστιγωσαντες αποκτενουσιν αυτον και τη ημερα τη τριτη αναστησεται
Ka šibin man thaj ka mudaren man, al me o trito đive ka uštav tare mule.”
34 και αυτοι ουδεν τουτων συνηκαν και ην το ρημα τουτο κεκρυμμενον απ αυτων και ουκ εγινωσκον τα λεγομενα
E sikade khanči ni haljarde tare gova so vaćarda o Isus. O značenje tare kala lafura sasa lendar garado thaj ni džanglje so sasa lenđe vaćardo.
35 εγενετο δε εν τω εγγιζειν αυτον εις ιεριχω τυφλος τις εκαθητο παρα την οδον προσαιτων
Kana o Isus reslo pašo foro Jerihon, sasa jekh koro manuš savo bešindoj mangljarola ko drom.
36 ακουσας δε οχλου διαπορευομενου επυνθανετο τι ειη τουτο
Kana o koro šunda kaj pherdo manuša načhen, pučlja: “So si gova?”
37 απηγγειλαν δε αυτω οτι ιησους ο ναζωραιος παρερχεται
Vaćarde lese kaj načhol o Isus taro foro Nazaret.
38 και εβοησεν λεγων ιησου υιε δαυιδ ελεησον με
Tegani o koro dija vika: “Isuse, Čhaveja e Davideso, smilui tut pe mande!”
39 και οι προαγοντες επετιμων αυτω ινα σιωπηση αυτος δε πολλω μαλλον εκραζεν υιε δαυιδ ελεησον με
Nesave manuša save đele anglo Isus, phende lese te ma dol vika gaći, al vov vadži pozurale dija vika: “Čhaveja e Davideso, smilui tut pe mande!”
40 σταθεις δε ο ιησους εκελευσεν αυτον αχθηναι προς αυτον εγγισαντος δε αυτου επηρωτησεν αυτον λεγων
O Isus ačhilo thaj vaćarda te anen e kore manuše paše leste. Kana ande le, pučlja le o Isus:
41 τι σοι θελεις ποιησω ο δε ειπεν κυριε ινα αναβλεψω
“So manđe te ćerav tuće?” Vov vaćarda: “Gospode! Mangav te dikhav!”
42 και ο ιησους ειπεν αυτω αναβλεψον η πιστις σου σεσωκεν σε
O Isus phenda lese: “Dikh! Ćiro pačajipe spasisada tut.”
43 και παραχρημα ανεβλεψεν και ηκολουθει αυτω δοξαζων τον θεον και πας ο λαος ιδων εδωκεν αινον τω θεω
Thaj sigate dikhlja, đelo palo Isus thaj hvalisada e Devle. Savore save kava dikhlje, hvalisade e Devle.

< Κατα Λουκαν 18 >