< Ἔξοδος 14 >

1 καὶ ἐλάλησεν κύριος πρὸς Μωυσῆν λέγων
Amalalu, Hina Gode da Mousesema amane sia: i,
2 λάλησον τοῖς υἱοῖς Ισραηλ καὶ ἀποστρέψαντες στρατοπεδευσάτωσαν ἀπέναντι τῆς ἐπαύλεως ἀνὰ μέσον Μαγδώλου καὶ ἀνὰ μέσον τῆς θαλάσσης ἐξ ἐναντίας Βεελσεπφων ἐνώπιον αὐτῶν στρατοπεδεύσεις ἐπὶ τῆς θαλάσσης
“Isala: ili dunuma sinidigima: ne sia: ma. Ilia da Baihahailode sogebi (amo da Migidole amola Maga: me Hano Wayabo amoga dogoa sogebi amola Ba: ilisifone gadenene galu) amoga ouesaloma: mu.
3 καὶ ἐρεῖ Φαραω τῷ λαῷ αὐτοῦ οἱ υἱοὶ Ισραηλ πλανῶνται οὗτοι ἐν τῇ γῇ συγκέκλεικεν γὰρ αὐτοὺς ἡ ἔρημος
Felou da Isala: ili dunu da udigili sogega lalebe amola wadela: i hafoga: i soge ilia logo ga: i dagoi, amo e da dawa: mu.
4 ἐγὼ δὲ σκληρυνῶ τὴν καρδίαν Φαραω καὶ καταδιώξεται ὀπίσω αὐτῶν καὶ ἐνδοξασθήσομαι ἐν Φαραω καὶ ἐν πάσῃ τῇ στρατιᾷ αὐτοῦ καὶ γνώσονται πάντες οἱ Αἰγύπτιοι ὅτι ἐγώ εἰμι κύριος καὶ ἐποίησαν οὕτως
Na da Felou ea odagi bu igi agoane hamomu. E da dilima doagala: le, se bobogemu. Be Na da Felou amola ea dadi gagui dunu hasalasimu. Amo ba: sea, Idibidi dunu da Na da Hinadafa amo dawa: mu.” Isala: ili dunu da Ea hamoma: ne sia: i defele hamoi.
5 καὶ ἀνηγγέλη τῷ βασιλεῖ τῶν Αἰγυπτίων ὅτι πέφευγεν ὁ λαός καὶ μετεστράφη ἡ καρδία Φαραω καὶ τῶν θεραπόντων αὐτοῦ ἐπὶ τὸν λαόν καὶ εἶπαν τί τοῦτο ἐποιήσαμεν τοῦ ἐξαποστεῖλαι τοὺς υἱοὺς Ισραηλ τοῦ μὴ δουλεύειν ἡμῖν
Idibidi dunu da Felouma, Isala: ili dunu huluane da hobea: i dagoi olelei. Amalalu, e amola ea eagene ouligisu dunu da ilia asigi dawa: su sinidigili, amane sia: i, “Ninia da abuliba: le Isala: ili fi fisidigibala: ? Ninia bidi mae lale udigili hawa: hamosu dunu fisi dagoi.”
6 ἔζευξεν οὖν Φαραω τὰ ἅρματα αὐτοῦ καὶ πάντα τὸν λαὸν αὐτοῦ συναπήγαγεν μεθ’ ἑαυτοῦ
Amaiba: le, Felou da ea gegesu sa: liode, ea dadi gagui dunu amola gegesu liligi huluane momagele,
7 καὶ λαβὼν ἑξακόσια ἅρματα ἐκλεκτὰ καὶ πᾶσαν τὴν ἵππον τῶν Αἰγυπτίων καὶ τριστάτας ἐπὶ πάντων
e amola sa: liode da: iya fila heda: i noga: i dadi gagui dunu 600 agoane amola ilia ouligisu dunu, Isala: ili dunuma fa: no bobogei.
8 καὶ ἐσκλήρυνεν κύριος τὴν καρδίαν Φαραω βασιλέως Αἰγύπτου καὶ τῶν θεραπόντων αὐτοῦ καὶ κατεδίωξεν ὀπίσω τῶν υἱῶν Ισραηλ οἱ δὲ υἱοὶ Ισραηλ ἐξεπορεύοντο ἐν χειρὶ ὑψηλῇ
Isala: ili dunu da hahawane ahoanu. Be Hina Gode da Felou ea dogo ga: nasi hamoi amola e da Isala: ili dunuma se bobogei.
9 καὶ κατεδίωξαν οἱ Αἰγύπτιοι ὀπίσω αὐτῶν καὶ εὕροσαν αὐτοὺς παρεμβεβληκότας παρὰ τὴν θάλασσαν καὶ πᾶσα ἡ ἵππος καὶ τὰ ἅρματα Φαραω καὶ οἱ ἱππεῖς καὶ ἡ στρατιὰ αὐτοῦ ἀπέναντι τῆς ἐπαύλεως ἐξ ἐναντίας Βεελσεπφων
Idibidi dadi gagui wa: i, hosi, sa: liode amola sa: liode ouligisu dunu da Isala: ili dunuma se bobogei. Isala: ili dunu da Maga: me Hano Wayabo bega: Baihahailode amola Ba: ilisifone amo gadenene abula diasu gaguli ouesalu. Amogai, Idibidi dunu da ilima doagala: musa: doaga: i.
10 καὶ Φαραω προσῆγεν καὶ ἀναβλέψαντες οἱ υἱοὶ Ισραηλ τοῖς ὀφθαλμοῖς ὁρῶσιν καὶ οἱ Αἰγύπτιοι ἐστρατοπέδευσαν ὀπίσω αὐτῶν καὶ ἐφοβήθησαν σφόδρα ἀνεβόησαν δὲ οἱ υἱοὶ Ισραηλ πρὸς κύριον
Isala: ili dunu da Felou amola ea dadi gagui dunu ilima doagala: musa: manebe ba: loba, ili beda: i bagade ba: i. Ilia da Hina Godema ili fidima: ne bagade wele sia: su.
11 καὶ εἶπεν πρὸς Μωυσῆν παρὰ τὸ μὴ ὑπάρχειν μνήματα ἐν γῇ Αἰγύπτῳ ἐξήγαγες ἡμᾶς θανατῶσαι ἐν τῇ ἐρήμῳ τί τοῦτο ἐποίησας ἡμῖν ἐξαγαγὼν ἐξ Αἰγύπτου
Ilia da Mousesema amane sia: i, “Bogoi uli dogomu da Idibidi sogega hame galula: ? Di da abuliba: le nini bogomusa: , amo wadela: i sogega oule misibala: ? Di da nini Idibidi sogega fisili masa: ne asunasiba: le, nini gugunufinisi dagoi.
12 οὐ τοῦτο ἦν τὸ ῥῆμα ὃ ἐλαλήσαμεν πρὸς σὲ ἐν Αἰγύπτῳ λέγοντες πάρες ἡμᾶς ὅπως δουλεύσωμεν τοῖς Αἰγυπτίοις κρεῖσσον γὰρ ἡμᾶς δουλεύειν τοῖς Αἰγυπτίοις ἢ ἀποθανεῖν ἐν τῇ ἐρήμῳ ταύτῃ
Ninia da mae gadili asi amo esoga ninima misunu hou dima olelei dagoi. Ninia da di nini bu Idibidi dunu udigili hawa: hamomusa: yolesima, amo dima sia: i dagoi. Ninia da udigili hawa: hamone amola wadela: i hafoga: i soge amo ganodini hame bogomu da defea galu.”
13 εἶπεν δὲ Μωυσῆς πρὸς τὸν λαόν θαρσεῖτε στῆτε καὶ ὁρᾶτε τὴν σωτηρίαν τὴν παρὰ τοῦ θεοῦ ἣν ποιήσει ἡμῖν σήμερον ὃν τρόπον γὰρ ἑωράκατε τοὺς Αἰγυπτίους σήμερον οὐ προσθήσεσθε ἔτι ἰδεῖν αὐτοὺς εἰς τὸν αἰῶνα χρόνον
Mousese da bu adole i, “Mae beda: ma! Leloma! Amasea, dilia da wali eso Hina Gode Ea gasa bagade Gaga: su hou ba: mu. Dilia da amo Idibidi dunu bu hamedafa ba: mu.
14 κύριος πολεμήσει περὶ ὑμῶν καὶ ὑμεῖς σιγήσετε
Hina Gode Hi da dilia gegesu hamomu. Dilia hame! Dilia leloma!”
15 εἶπεν δὲ κύριος πρὸς Μωυσῆν τί βοᾷς πρός με λάλησον τοῖς υἱοῖς Ισραηλ καὶ ἀναζευξάτωσαν
Hina Gode da Mousesema amane sia: i, “Di da abuliba: le Na fidisu lama: ne, adole ba: musa: dinanala: ? Isala: ili dunuma ilia gaba: i masa: ne sia: ma!
16 καὶ σὺ ἔπαρον τῇ ῥάβδῳ σου καὶ ἔκτεινον τὴν χεῖρά σου ἐπὶ τὴν θάλασσαν καὶ ῥῆξον αὐτήν καὶ εἰσελθάτωσαν οἱ υἱοὶ Ισραηλ εἰς μέσον τῆς θαλάσσης κατὰ τὸ ξηρόν
Dia dagulu amo hano da: iya ligiagama. Hano da dogoa damuna asili osobo logo hamoi, hano hamedei dialebe ba: mu. Amasea, Isala: ili dunu da amo hafoga: i osobo logo amoga Maga: me Hano Wayabo degele masunu.
17 καὶ ἰδοὺ ἐγὼ σκληρυνῶ τὴν καρδίαν Φαραω καὶ τῶν Αἰγυπτίων πάντων καὶ εἰσελεύσονται ὀπίσω αὐτῶν καὶ ἐνδοξασθήσομαι ἐν Φαραω καὶ ἐν πάσῃ τῇ στρατιᾷ αὐτοῦ καὶ ἐν τοῖς ἅρμασιν καὶ ἐν τοῖς ἵπποις αὐτοῦ
Be Na da Felou ea dogo ga: nasi hamobeba: le, e da Isala: ili dunu amo hano logo hamoi ganodini ilima se bobogemu. Amasea Na da Felou, ea dadi gagui dunu, ea sa: liode amola ea sa: liode ouligisu dunu ili hasalasimu.
18 καὶ γνώσονται πάντες οἱ Αἰγύπτιοι ὅτι ἐγώ εἰμι κύριος ἐνδοξαζομένου μου ἐν Φαραω καὶ ἐν τοῖς ἅρμασιν καὶ ἵπποις αὐτοῦ
Amasea, Na da Idibidi dunu hasanasisia, ilia da Na da Hina Godedafa amo dawa: mu.”
19 ἐξῆρεν δὲ ὁ ἄγγελος τοῦ θεοῦ ὁ προπορευόμενος τῆς παρεμβολῆς τῶν υἱῶν Ισραηλ καὶ ἐπορεύθη ἐκ τῶν ὄπισθεν ἐξῆρεν δὲ καὶ ὁ στῦλος τῆς νεφέλης ἀπὸ προσώπου αὐτῶν καὶ ἔστη ἐκ τῶν ὀπίσω αὐτῶν
Amalalu, Gode Ea a: igele dunu Isala: ili gilisisu amoga bisili ahoasu amo fisili, asili Isala: ili dunu ilia baligiduga asi. Mumobi mogomogoi da asili,
20 καὶ εἰσῆλθεν ἀνὰ μέσον τῆς παρεμβολῆς τῶν Αἰγυπτίων καὶ ἀνὰ μέσον τῆς παρεμβολῆς Ισραηλ καὶ ἔστη καὶ ἐγένετο σκότος καὶ γνόφος καὶ διῆλθεν ἡ νύξ καὶ οὐ συνέμιξαν ἀλλήλοις ὅλην τὴν νύκτα
Isala: ili gilisisu baligiduga asili, Idibidi amola Isala: ili afafane gaga: su agoane hamoi. Mumobi dedeboiba: le, Idibidi dunu da gasi dunasi fawane ba: i. Be la: didili Isala: ili dunu da hadigi ba: i. Amoga afafaiba: le, Idibidi dadi gagui da Isala: ili dadi gagui amoga doagala: musa: misunu hamedei ba: i.
21 ἐξέτεινεν δὲ Μωυσῆς τὴν χεῖρα ἐπὶ τὴν θάλασσαν καὶ ὑπήγαγεν κύριος τὴν θάλασσαν ἐν ἀνέμῳ νότῳ βιαίῳ ὅλην τὴν νύκτα καὶ ἐποίησεν τὴν θάλασσαν ξηράν καὶ ἐσχίσθη τὸ ὕδωρ
Mousese da ea lobo hano da: iya ligia gadolaloba, Hina Gode da gasa bagade fo gusudili mabe amoga hano sefasi. Fo da gasi mae yolesili fofolalu, osobo logo hafoga: i dagoi ba: i. Hano da la: didili la: didili dogoa damuna asi.
22 καὶ εἰσῆλθον οἱ υἱοὶ Ισραηλ εἰς μέσον τῆς θαλάσσης κατὰ τὸ ξηρόν καὶ τὸ ὕδωρ αὐτοῖς τεῖχος ἐκ δεξιῶν καὶ τεῖχος ἐξ εὐωνύμων
Isala: ili dunu da amo hafoga: i osobo logo amoga asili, Maga: me Hano Wayabo degei. Hano da la: didili amola la: didili dobea sali agoane ba: i.
23 κατεδίωξαν δὲ οἱ Αἰγύπτιοι καὶ εἰσῆλθον ὀπίσω αὐτῶν πᾶσα ἡ ἵππος Φαραω καὶ τὰ ἅρματα καὶ οἱ ἀναβάται εἰς μέσον τῆς θαλάσσης
Idibidi dadi gagui, hosi amola sa: liode huluane da Isala: ili dunuma doagala: musa: ilima se bobogele, hano wayabo bagade golili sa: i.
24 ἐγενήθη δὲ ἐν τῇ φυλακῇ τῇ ἑωθινῇ καὶ ἐπέβλεψεν κύριος ἐπὶ τὴν παρεμβολὴν τῶν Αἰγυπτίων ἐν στύλῳ πυρὸς καὶ νεφέλης καὶ συνετάραξεν τὴν παρεμβολὴν τῶν Αἰγυπτίων
Be eso mabe gadenenoba, Hina Gode mumobi mogomogoi amola lalu amo gadodili esalu da gudu ba: leguduli, Idibidi dadi gagui dunu wa: i ba: i dagoi. Ilia da beda: i bagadeba: le, ededenagia: i.
25 καὶ συνέδησεν τοὺς ἄξονας τῶν ἁρμάτων αὐτῶν καὶ ἤγαγεν αὐτοὺς μετὰ βίας καὶ εἶπαν οἱ Αἰγύπτιοι φύγωμεν ἀπὸ προσώπου Ισραηλ ὁ γὰρ κύριος πολεμεῖ περὶ αὐτῶν τοὺς Αἰγυπτίους
Gode da hamobeba: le, ilia sa: liode emo da bosona sa: ili, bai agoane ba: i. Ilia da bu masunu gogolei. Idibidi dunu da amane sia: i, “Hina Gode da Isala: ili dunumagale ninima gegenana! Hadiga! Ninia hobeamu da defea.”
26 εἶπεν δὲ κύριος πρὸς Μωυσῆν ἔκτεινον τὴν χεῖρά σου ἐπὶ τὴν θάλασσαν καὶ ἀποκαταστήτω τὸ ὕδωρ καὶ ἐπικαλυψάτω τοὺς Αἰγυπτίους ἐπί τε τὰ ἅρματα καὶ τοὺς ἀναβάτας
Be Hina Gode da Mousesema amane sia: i, “Dia lobo amo hano da: iya bu ligiagama. Amalalu, hano da bu sinidigili, Idibidi dunu, ilia sa: liode amola genonesisu dunu huluane dedebomu.”
27 ἐξέτεινεν δὲ Μωυσῆς τὴν χεῖρα ἐπὶ τὴν θάλασσαν καὶ ἀπεκατέστη τὸ ὕδωρ πρὸς ἡμέραν ἐπὶ χώρας οἱ δὲ Αἰγύπτιοι ἔφυγον ὑπὸ τὸ ὕδωρ καὶ ἐξετίναξεν κύριος τοὺς Αἰγυπτίους μέσον τῆς θαλάσσης
Amaiba: le, Mousese da ea lobo hano da: iya ligia gadole, amola eso mabe amoga hano da ea musa: defei amoga sinidigi dagoi. Idibidi dunu da hobeamu logo hogoi helei. Be Hina Gode da ili hano bagadega dedeboi.
28 καὶ ἐπαναστραφὲν τὸ ὕδωρ ἐκάλυψεν τὰ ἅρματα καὶ τοὺς ἀναβάτας καὶ πᾶσαν τὴν δύναμιν Φαραω τοὺς εἰσπεπορευμένους ὀπίσω αὐτῶν εἰς τὴν θάλασσαν καὶ οὐ κατελείφθη ἐξ αὐτῶν οὐδὲ εἷς
Hano da sinidigili, sa: liode, sa: liode fila heda: i dunu amola Idibidi dadi gagui ilia Isala: ili dunuma se bobogei, amo huluane dedeboi dagoi. Idibidi dunu afae esalebe hame ba: i.
29 οἱ δὲ υἱοὶ Ισραηλ ἐπορεύθησαν διὰ ξηρᾶς ἐν μέσῳ τῆς θαλάσσης τὸ δὲ ὕδωρ αὐτοῖς τεῖχος ἐκ δεξιῶν καὶ τεῖχος ἐξ εὐωνύμων
Be Isala: ili dunu huluane da hafoga: i logoga emoga asili, hano bagade degei dagoi. Hano da la: didili, la: didili dobea sali agoane ba: i.
30 καὶ ἐρρύσατο κύριος τὸν Ισραηλ ἐν τῇ ἡμέρᾳ ἐκείνῃ ἐκ χειρὸς τῶν Αἰγυπτίων καὶ εἶδεν Ισραηλ τοὺς Αἰγυπτίους τεθνηκότας παρὰ τὸ χεῖλος τῆς θαλάσσης
Amo esoga, Hina Gode da Isala: ili dunu amo Idibidi dunuma gaga: i dagoi, amola Isala: ili dunu da Idibidi dunu ilia bogoi da: i hodo hano bagade bega: dialebe ba: i.
31 εἶδεν δὲ Ισραηλ τὴν χεῖρα τὴν μεγάλην ἃ ἐποίησεν κύριος τοῖς Αἰγυπτίοις ἐφοβήθη δὲ ὁ λαὸς τὸν κύριον καὶ ἐπίστευσαν τῷ θεῷ καὶ Μωυσῇ τῷ θεράποντι αὐτοῦ
Hina Gode da Ea gasa bagade amoga Idibidi dadi gagui hasali dagoi. Isala: ili dunu da amo hou ba: beba: le, Godema beda: i galu. Amola ilia da Hina Gode ea hou dafawaneyale dawa: i. Amola Hina Gode Ea hawa: hamosu dunu Mousese, amo ea hou dafawaneyale dawa: i.

< Ἔξοδος 14 >