< Δευτερονόμιον 32 >

1 πρόσεχε οὐρανέ καὶ λαλήσω καὶ ἀκουέτω γῆ ῥήματα ἐκ στόματός μου
“ʻAe ngaahi langi, mou tokanga, pea te u lea; pea ke fanongo, ʻE māmani, ki he ngaahi lea ʻa hoku ngutu.
2 προσδοκάσθω ὡς ὑετὸς τὸ ἀπόφθεγμά μου καὶ καταβήτω ὡς δρόσος τὰ ῥήματά μου ὡσεὶ ὄμβρος ἐπ’ ἄγρωστιν καὶ ὡσεὶ νιφετὸς ἐπὶ χόρτον
‌ʻE tō ʻeku akonaki ʻo hangē ko e ʻuha, ʻe ʻalu hifo ʻeku ngaahi lea ʻo hangē ko e hahau, ʻo hangē ko e taumosi ki he ʻakau vaivai, ʻo hangē ko e ʻuha tuʻu mo tō ki he mohuku:
3 ὅτι ὄνομα κυρίου ἐκάλεσα δότε μεγαλωσύνην τῷ θεῷ ἡμῶν
Ko e meʻa ʻi heʻeku fakaongo atu ʻae huafa ʻo Sihova: mou tuku ʻae māfimafi ki hotau ʻOtua.
4 θεός ἀληθινὰ τὰ ἔργα αὐτοῦ καὶ πᾶσαι αἱ ὁδοὶ αὐτοῦ κρίσεις θεὸς πιστός καὶ οὐκ ἔστιν ἀδικία δίκαιος καὶ ὅσιος κύριος
“Ko ia ko e Maka! ʻOku haohaoa ʻa ʻene ngāue: he ko ʻene ʻulungāanga kotoa pē ʻoku angatonu: ko e ʻOtua ʻoe moʻoni, mo taʻehalaia, ʻoku angatonu mo māʻoniʻoni ia.
5 ἡμάρτοσαν οὐκ αὐτῷ τέκνα μωμητά γενεὰ σκολιὰ καὶ διεστραμμένη
Kuo nau fakahalaʻi ʻakinautolu, ko honau ʻila ʻoku ʻikai ko e fakaʻilonga ʻo ʻene fānau: ko e toʻutangata mioʻi mo pikopiko ʻakinautolu.
6 ταῦτα κυρίῳ ἀνταποδίδοτε οὕτω λαὸς μωρὸς καὶ οὐχὶ σοφός οὐκ αὐτὸς οὗτός σου πατὴρ ἐκτήσατό σε καὶ ἐποίησέν σε καὶ ἔκτισέν σε
He ʻoku pehē hoʻomou totongi kia Sihova, ʻae kakai vale mo taʻepoto? ʻIkai ko hoʻo tamai ia naʻa ne fakatau koe? ʻIkai naʻa ne ngaohi koe, mo fokotuʻumaʻu koe?
7 μνήσθητε ἡμέρας αἰῶνος σύνετε ἔτη γενεᾶς γενεῶν ἐπερώτησον τὸν πατέρα σου καὶ ἀναγγελεῖ σοι τοὺς πρεσβυτέρους σου καὶ ἐροῦσίν σοι
“Manatu ki he ngaahi ʻaho ʻi muʻa, tokanga ki he ngaahi taʻu ʻoe toʻutangata lahi: fehuʻi ki hoʻo tamai, pea te ne fakahā ia kiate koe; ki hoʻo kau mātuʻa, pea tenau tala kiate koe.
8 ὅτε διεμέριζεν ὁ ὕψιστος ἔθνη ὡς διέσπειρεν υἱοὺς Αδαμ ἔστησεν ὅρια ἐθνῶν κατὰ ἀριθμὸν ἀγγέλων θεοῦ
‌ʻI he vahe atu ʻe he Fungani Māʻolunga ki he ngaahi puleʻanga ʻa honau tofiʻa, ʻi heʻene fakamovetevete ʻae ngaahi foha ʻo ʻAtaina, naʻa ne ʻai ʻae fakangataʻanga ki he kakai ʻo fakatatau ki hono lau ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
9 καὶ ἐγενήθη μερὶς κυρίου λαὸς αὐτοῦ Ιακωβ σχοίνισμα κληρονομίας αὐτοῦ Ισραηλ
He ko e tofiʻa ʻo Sihova ʻa hono kakai ko e afo ʻo hono tofiʻa ʻa Sēkope.
10 αὐτάρκησεν αὐτὸν ἐν γῇ ἐρήμῳ ἐν δίψει καύματος ἐν ἀνύδρῳ ἐκύκλωσεν αὐτὸν καὶ ἐπαίδευσεν αὐτὸν καὶ διεφύλαξεν αὐτὸν ὡς κόραν ὀφθαλμοῦ
“Naʻa ne ʻilo ia ʻi he fonua lala, pea ʻi he toafa liʻaki mo ngungulu; naʻa ne tataki fano ia, ʻo ne akonakiʻi ia, naʻa ne tauhi ia ʻo hangē ko e tama ʻo hono mata.
11 ὡς ἀετὸς σκεπάσαι νοσσιὰν αὐτοῦ καὶ ἐπὶ τοῖς νεοσσοῖς αὐτοῦ ἐπεπόθησεν διεὶς τὰς πτέρυγας αὐτοῦ ἐδέξατο αὐτοὺς καὶ ἀνέλαβεν αὐτοὺς ἐπὶ τῶν μεταφρένων αὐτοῦ
Hangē ko e ueʻi ʻe he ʻikale hono pununga, ʻo ʻōʻōfaki ki hono ʻuhiki, ʻo mafola atu hono kapakau, ʻo ne toʻo hake ʻakinautolu, ʻo fua ʻakinautolu ʻi hono kapakau:
12 κύριος μόνος ἦγεν αὐτούς καὶ οὐκ ἦν μετ’ αὐτῶν θεὸς ἀλλότριος
“Naʻe pehē hono tataki ia tokotaha pe ʻe Sihova, pea naʻe ʻikai ha ʻotua kehe mo ia.
13 ἀνεβίβασεν αὐτοὺς ἐπὶ τὴν ἰσχὺν τῆς γῆς ἐψώμισεν αὐτοὺς γενήματα ἀγρῶν ἐθήλασαν μέλι ἐκ πέτρας καὶ ἔλαιον ἐκ στερεᾶς πέτρας
Naʻa ne fakaheka ia ke heka ki he ngaahi potu māʻolunga ʻo māmani, koeʻuhi ke ne kai ʻae tupu ʻoe ngoue; pea naʻa ne ngaohi ia ke ne mimisi ʻae hone mei he maka, mo e lolo mei he makaafi;
14 βούτυρον βοῶν καὶ γάλα προβάτων μετὰ στέατος ἀρνῶν καὶ κριῶν υἱῶν ταύρων καὶ τράγων μετὰ στέατος νεφρῶν πυροῦ καὶ αἷμα σταφυλῆς ἔπιον οἶνον
Ko e pota mei he fanga pulu fefine, mo e huʻahuhu ʻoe sipi, mo e ngako ʻoe fanga lami, mo e fanga sipitangata ʻi he faʻahinga mei Pesani, mo e fanga kosi mo hono ngako ʻoe ngaahi tengaʻi uite; pea naʻa ke inu ʻae toto totonu ʻoe kālepi.
15 καὶ ἔφαγεν Ιακωβ καὶ ἐνεπλήσθη καὶ ἀπελάκτισεν ὁ ἠγαπημένος ἐλιπάνθη ἐπαχύνθη ἐπλατύνθη καὶ ἐγκατέλιπεν θεὸν τὸν ποιήσαντα αὐτὸν καὶ ἀπέστη ἀπὸ θεοῦ σωτῆρος αὐτοῦ
“Ka naʻe fakaʻaʻau ʻo sino ʻa Sesuluni, pea ʻakafisi: kuo ke hoko ʻo sino, kuo ke hoko ʻo matolu, kuo ʻufiʻufi koe [ʻe he sino]; pea naʻa ne toki liʻaki ʻae ʻOtua ʻaia naʻa ne ngaohi ia, pea naʻa ne taʻefakaʻapaʻapa ki he Maka ʻo hono fakamoʻui.
16 παρώξυνάν με ἐπ’ ἀλλοτρίοις ἐν βδελύγμασιν αὐτῶν ἐξεπίκρανάν με
Naʻa nau langaʻi ʻaki hono fuaʻa ʻae ngaahi ʻotua kehe, naʻa nau fakatupu hono houhau ʻaki ʻenau ngaahi angakovi.
17 ἔθυσαν δαιμονίοις καὶ οὐ θεῷ θεοῖς οἷς οὐκ ᾔδεισαν καινοὶ πρόσφατοι ἥκασιν οὓς οὐκ ᾔδεισαν οἱ πατέρες αὐτῶν
Naʻa nau feilaulau ki he ngaahi tēvolo, kae ʻikai ki he ʻOtua; ki he ngaahi ʻotua naʻe ʻikai tenau ʻilo, ko e foʻou naʻe toki tupu foʻou hake, ʻaia naʻe ʻikai manavahē hoʻomou tamai ki ai.
18 θεὸν τὸν γεννήσαντά σε ἐγκατέλιπες καὶ ἐπελάθου θεοῦ τοῦ τρέφοντός σε
‌ʻOku ke taʻetokanga ki he Maka naʻa ke tupu ai, pea kuo ke fakangaloʻi ʻae ʻOtua ʻaia naʻa ne fakafuofua koe.
19 καὶ εἶδεν κύριος καὶ ἐζήλωσεν καὶ παρωξύνθη δῑ ὀργὴν υἱῶν αὐτοῦ καὶ θυγατέρων
“Pea ʻi he ʻafio ʻa Sihova, naʻa ne fehiʻa [kiate kinautolu], ko e meʻa ʻi he fakatupu ʻene houhau ʻe hono ngaahi foha, mo hono ngaahi ʻofefine.
20 καὶ εἶπεν ἀποστρέψω τὸ πρόσωπόν μου ἀπ’ αὐτῶν καὶ δείξω τί ἔσται αὐτοῖς ἐπ’ ἐσχάτων ὅτι γενεὰ ἐξεστραμμένη ἐστίν υἱοί οἷς οὐκ ἔστιν πίστις ἐν αὐτοῖς
Pea naʻe pehē ʻe ia, ‘Te u fufū hoku fofonga meiate kinautolu, te u vakai, pe ko e hā honau ngataʻanga: he ko e toʻutangata angatuʻu ʻaupito ʻakinautolu, ko e fānau ʻoku ʻikai ʻiate kinautolu ʻae tui.
21 αὐτοὶ παρεζήλωσάν με ἐπ’ οὐ θεῷ παρώργισάν με ἐν τοῖς εἰδώλοις αὐτῶν κἀγὼ παραζηλώσω αὐτοὺς ἐπ’ οὐκ ἔθνει ἐπ’ ἔθνει ἀσυνέτῳ παροργιῶ αὐτούς
Kuo nau langaʻi ʻaki ʻeku fuaʻa ʻaia ʻoku ʻikai ko e ʻotua; kuo nau fakatupu ʻaki ʻeku houhau ʻenau ngaahi meʻa vaʻinga: pea te u ueʻi ʻaki ʻenau fuaʻa ʻekinautolu ʻoku ʻikai ko e kakai; te u fakatupu ʻenau ʻita ʻaki ʻae kakai vale.
22 ὅτι πῦρ ἐκκέκαυται ἐκ τοῦ θυμοῦ μου καυθήσεται ἕως ᾅδου κάτω καταφάγεται γῆν καὶ τὰ γενήματα αὐτῆς φλέξει θεμέλια ὀρέων (Sheol h7585)
He kuo tutu ʻae afi ʻi heʻeku houhau, pea ʻe vela ia ʻo aʻu ki loto heli, pea ʻe fakaʻauha ai ʻa māmani mo hono tupu, pea ʻe tutu ai ʻae ngaahi tuʻunga ʻoe ngaahi moʻunga. (Sheol h7585)
23 συνάξω εἰς αὐτοὺς κακὰ καὶ τὰ βέλη μου συντελέσω εἰς αὐτούς
“‘Te u fokotuʻutuʻu ʻae ngaahi kovi kiate kinautolu; te u fakaʻosi ʻa ʻeku ngaahi ngahau kiate kinautolu.
24 τηκόμενοι λιμῷ καὶ βρώσει ὀρνέων καὶ ὀπισθότονος ἀνίατος ὀδόντας θηρίων ἀποστελῶ εἰς αὐτοὺς μετὰ θυμοῦ συρόντων ἐπὶ γῆς
‌ʻE vela ʻakinautolu ʻaki ʻae honge, pea ʻe fakaʻosi ʻakinautolu ʻaki ʻae malalaʻi afi, pea ʻi he fakaʻauha fakamamahi: te u fekau ʻae kau nifo, ʻoe fanga manu kaivao kiate kinautolu, mo e kona ʻoe fanga ngata ʻoe efu.
25 ἔξωθεν ἀτεκνώσει αὐτοὺς μάχαιρα καὶ ἐκ τῶν ταμιείων φόβος νεανίσκος σὺν παρθένῳ θηλάζων μετὰ καθεστηκότος πρεσβύτου
‌ʻE fakaʻauha ʻaki ʻae heletā ʻituʻa, mo e ilifia ʻi loto, ʻae talavou mo e tāupoʻou fakatouʻosi, ʻae tama huhu foki mo e tangata ʻuluhinā.
26 εἶπα διασπερῶ αὐτούς παύσω δὴ ἐξ ἀνθρώπων τὸ μνημόσυνον αὐτῶν
Ne u pehē, Te u fakahēʻi ʻakinautolu ki he ngaahi tuliki, te u fakaʻosi ʻae fakamanatu kiate kinautolu mei he lotolotonga ʻoe kakai:
27 εἰ μὴ δῑ ὀργὴν ἐχθρῶν ἵνα μὴ μακροχρονίσωσιν καὶ ἵνα μὴ συνεπιθῶνται οἱ ὑπεναντίοι μὴ εἴπωσιν ἡ χεὶρ ἡμῶν ἡ ὑψηλὴ καὶ οὐχὶ κύριος ἐποίησεν ταῦτα πάντα
Ka ne taʻeʻoua ʻeku manavahē ki he ʻita ʻae fili, telia naʻa fai fakafielahi ʻe honau ngaahi fili, pea telia naʻa nau lea ʻo pehē, Ko hotau nima māʻolunga, ka ʻoku ʻikai ko Sihova kuo ne fai ʻae meʻa ni kotoa pē.’
28 ὅτι ἔθνος ἀπολωλεκὸς βουλήν ἐστιν καὶ οὐκ ἔστιν ἐν αὐτοῖς ἐπιστήμη
He ko e puleʻanga masiva fakakaukau poto ʻakinautolu, pea ʻoku ʻikai ha loto faʻa ʻilo foki ʻiate kinautolu.
29 οὐκ ἐφρόνησαν συνιέναι ταῦτα καταδεξάσθωσαν εἰς τὸν ἐπιόντα χρόνον
Taumaiā kuo nau poto, koeʻuhi kenau ʻilo ʻae meʻa ni, koeʻuhi kenau tokanga ki honau ikuʻanga!
30 πῶς διώξεται εἷς χιλίους καὶ δύο μετακινήσουσιν μυριάδας εἰ μὴ ὁ θεὸς ἀπέδοτο αὐτοὺς καὶ κύριος παρέδωκεν αὐτούς
He ʻe fēfeeʻi ha tulia ʻe he tokotaha ʻae toko afe, pea ʻe he toko ua ʻae toko mano, ʻo ka ne ʻikai fakatau ʻakinautolu ʻe honau Maka, pea tāpuni ʻakinautolu ʻe Sihova?
31 ὅτι οὐκ ἔστιν ὡς ὁ θεὸς ἡμῶν οἱ θεοὶ αὐτῶν οἱ δὲ ἐχθροὶ ἡμῶν ἀνόητοι
He ko honau maka ʻoku ʻikai hangē ko hotau Maka, ʻio, naʻa mo hotau ngaahi fili, ʻoku nau fakamoʻoni ki ai.
32 ἐκ γὰρ ἀμπέλου Σοδομων ἡ ἄμπελος αὐτῶν καὶ ἡ κληματὶς αὐτῶν ἐκ Γομορρας ἡ σταφυλὴ αὐτῶν σταφυλὴ χολῆς βότρυς πικρίας αὐτοῖς
He ko ʻenau vaine ʻoku mei he vaine ʻo Sotoma, pea ʻoku mei he ngoue ʻo Komola: ko honau ngaahi kālepi, ko e kālepi ʻoe ʻahu, ʻoku kona honau ngaahi fuhi:
33 θυμὸς δρακόντων ὁ οἶνος αὐτῶν καὶ θυμὸς ἀσπίδων ἀνίατος
Ko ʻenau uaine ko e kona ʻoe fanga ngata lalahi, mo e kona mālohi ʻoe fanga ngata kovi ʻaupito.
34 οὐκ ἰδοὺ ταῦτα συνῆκται παρ’ ἐμοὶ καὶ ἐσφράγισται ἐν τοῖς θησαυροῖς μου
‌ʻIkai kuo fokotuʻu ʻae meʻa ni ʻiate au ʻo talifaki pe, pea pulusi maʻu ia fakataha mo ʻeku ngaahi koloa?
35 ἐν ἡμέρᾳ ἐκδικήσεως ἀνταποδώσω ἐν καιρῷ ὅταν σφαλῇ ὁ ποὺς αὐτῶν ὅτι ἐγγὺς ἡμέρα ἀπωλείας αὐτῶν καὶ πάρεστιν ἕτοιμα ὑμῖν
‌ʻOku ʻaʻaku ʻae tautea mo e totongi; ʻe hekea honau vaʻe ʻi hono kuonga: he ʻoku ofi ʻae ʻaho ʻo ʻenau tuʻutāmaki, pea ko e ngaahi meʻa ʻe tō kiate kinautolu ʻoku fakatoʻotoʻo.
36 ὅτι κρινεῖ κύριος τὸν λαὸν αὐτοῦ καὶ ἐπὶ τοῖς δούλοις αὐτοῦ παρακληθήσεται εἶδεν γὰρ παραλελυμένους αὐτοὺς καὶ ἐκλελοιπότας ἐν ἐπαγωγῇ καὶ παρειμένους
Koeʻuhi ʻe fakamaau ʻe Sihova ʻa hono kakai, pea ʻe lolou ia koeʻuhi ko ʻene kau tamaioʻeiki, ʻi heʻene ʻafioʻi kuo ʻosi honau mālohi, pea ʻoku ʻikai ha niʻihi kuo tāpuni, pe toe.
37 καὶ εἶπεν κύριος ποῦ εἰσιν οἱ θεοὶ αὐτῶν ἐφ’ οἷς ἐπεποίθεισαν ἐπ’ αὐτοῖς
Pea ʻe pehē ʻe ia, ‘Kofaʻā koā honau ngaahi ʻotua, ko honau maka naʻa nau falala ki ai,
38 ὧν τὸ στέαρ τῶν θυσιῶν αὐτῶν ἠσθίετε καὶ ἐπίνετε τὸν οἶνον τῶν σπονδῶν αὐτῶν ἀναστήτωσαν καὶ βοηθησάτωσαν ὑμῖν καὶ γενηθήτωσαν ὑμῖν σκεπασταί
‌ʻAia naʻe kai ʻae ngako ʻo ʻenau ngaahi feilaulau, pea inu ʻae uaine ʻo ʻenau ngaahi feilaulau inu? Tuku kenau tuʻu hake ʻo tokoni ʻakimoutolu, pea hoko ko homou kalofanga!
39 ἴδετε ἴδετε ὅτι ἐγώ εἰμι καὶ οὐκ ἔστιν θεὸς πλὴν ἐμοῦ ἐγὼ ἀποκτενῶ καὶ ζῆν ποιήσω πατάξω κἀγὼ ἰάσομαι καὶ οὐκ ἔστιν ὃς ἐξελεῖται ἐκ τῶν χειρῶν μου
“‘Mou vakai ni Ko Au, ʻio Ko Au ia, pea ʻoku ʻikai ha ʻotua mo Au: ʻoku ou tāmateʻi, pea ʻoku ou fakamoʻui; ʻoku ou taaʻi, pea ʻoku ou fakamoʻui: pea ʻoku ʻikai ha tokotaha ʻoku faʻa fakamoʻui mei hoku nima.
40 ὅτι ἀρῶ εἰς τὸν οὐρανὸν τὴν χεῖρά μου καὶ ὀμοῦμαι τῇ δεξιᾷ μου καὶ ἐρῶ ζῶ ἐγὼ εἰς τὸν αἰῶνα
He ʻoku ou hiki hake hoku nima ki langi, pea u pehē, ‘ʻOku ou moʻui ʻo taʻengata.’
41 ὅτι παροξυνῶ ὡς ἀστραπὴν τὴν μάχαιράν μου καὶ ἀνθέξεται κρίματος ἡ χείρ μου καὶ ἀνταποδώσω δίκην τοῖς ἐχθροῖς καὶ τοῖς μισοῦσίν με ἀνταποδώσω
Kapau te u fakamāsila ʻa ʻeku heletā ngingila, pea puke ʻe hoku nima ʻae fakamaau; te u ʻatu ʻae tautea ki hoku ngaahi fili, pea te u totongi kiate kinautolu ʻoku fehiʻa kiate au.
42 μεθύσω τὰ βέλη μου ἀφ’ αἵματος καὶ ἡ μάχαιρά μου καταφάγεται κρέα ἀφ’ αἵματος τραυματιῶν καὶ αἰχμαλωσίας ἀπὸ κεφαλῆς ἀρχόντων ἐχθρῶν
Te u fakakona ʻeku ngaahi ngahau ʻaki ʻae toto, pea ʻe kai kakano ʻe heʻeku heletā; ʻi he toto ʻoe kakai kuo tāmateʻi, pea ʻi he kau pōpula, mei he kamataʻanga ʻoe ngaahi tautea ki he fili.
43 εὐφράνθητε οὐρανοί ἅμα αὐτῷ καὶ προσκυνησάτωσαν αὐτῷ πάντες υἱοὶ θεοῦ εὐφράνθητε ἔθνη μετὰ τοῦ λαοῦ αὐτοῦ καὶ ἐνισχυσάτωσαν αὐτῷ πάντες ἄγγελοι θεοῦ ὅτι τὸ αἷμα τῶν υἱῶν αὐτοῦ ἐκδικᾶται καὶ ἐκδικήσει καὶ ἀνταποδώσει δίκην τοῖς ἐχθροῖς καὶ τοῖς μισοῦσιν ἀνταποδώσει καὶ ἐκκαθαριεῖ κύριος τὴν γῆν τοῦ λαοῦ αὐτοῦ
‌ʻAe ngaahi puleʻanga, mou fiefia mo hono kakai: koeʻuhi ʻe totongi ʻe ia ʻae toto ʻo ʻene kau tamaioʻeiki, pea te ne ʻatu, ʻae totongi ki hono ngaahi fili, pea ʻe fai ʻaloʻofa ia ki hono fonua, pea mo hono kakai.’”
44 καὶ ἔγραψεν Μωυσῆς τὴν ᾠδὴν ταύτην ἐν ἐκείνῃ τῇ ἡμέρᾳ καὶ ἐδίδαξεν αὐτὴν τοὺς υἱοὺς Ισραηλ καὶ εἰσῆλθεν Μωυσῆς καὶ ἐλάλησεν πάντας τοὺς λόγους τοῦ νόμου τούτου εἰς τὰ ὦτα τοῦ λαοῦ αὐτὸς καὶ Ἰησοῦς ὁ τοῦ Ναυη
Pea naʻe haʻu ʻa Mōsese ʻo ne lea ʻaki kotoa pē ʻae hiva ni ʻi he telinga ʻoe kakai, ʻaia mo Siosiua ko e foha ʻo Nuni.
45 καὶ συνετέλεσεν Μωυσῆς λαλῶν παντὶ Ισραηλ
Pea naʻe fakaʻosi ʻe Mōsese ʻae lea ʻaki ʻae ngaahi lea ni kotoa pē ki ʻIsileli kotoa pē:
46 καὶ εἶπεν πρὸς αὐτούς προσέχετε τῇ καρδίᾳ ἐπὶ πάντας τοὺς λόγους τούτους οὓς ἐγὼ διαμαρτύρομαι ὑμῖν σήμερον ἃ ἐντελεῖσθε τοῖς υἱοῖς ὑμῶν φυλάσσειν καὶ ποιεῖν πάντας τοὺς λόγους τοῦ νόμου τούτου
Pea pehē ʻe ia kiate kinautolu, “Fakatokangaʻi homou loto ki he ngaahi lea kotoa pē ʻaia ʻoku ou fakapapau kiate kimoutolu he ʻaho ni, ʻaia te mou fekau ki hoʻomou fānau kotoa pē ke tokanga pea fai ki he ngaahi lea kotoa pē ʻoe fono ni.
47 ὅτι οὐχὶ λόγος κενὸς οὗτος ὑμῖν ὅτι αὕτη ἡ ζωὴ ὑμῶν καὶ ἕνεκεν τοῦ λόγου τούτου μακροημερεύσετε ἐπὶ τῆς γῆς εἰς ἣν ὑμεῖς διαβαίνετε τὸν Ιορδάνην ἐκεῖ κληρονομῆσαι αὐτήν
He ʻoku ʻikai ko e meʻa vaʻinga ia kiate kimoutolu; ka ko hoʻomou moʻui ia: pea ko e meʻa eni te mou fakatolonga ai homou ngaahi ʻaho ʻi he fonua, ʻaia ʻoku mou ʻalu ai ki he tuʻa Sioatani ke maʻu ia.”
48 καὶ ἐλάλησεν κύριος πρὸς Μωυσῆν ἐν τῇ ἡμέρᾳ ταύτῃ λέγων
Pea naʻe folofola ai ʻa Sihova kia Mōsese ʻi he ʻaho pe ko ia, ʻo pehē,
49 ἀνάβηθι εἰς τὸ ὄρος τὸ Αβαριν τοῦτο ὄρος Ναβαυ ὅ ἐστιν ἐν γῇ Μωαβ κατὰ πρόσωπον Ιεριχω καὶ ἰδὲ τὴν γῆν Χανααν ἣν ἐγὼ δίδωμι τοῖς υἱοῖς Ισραηλ εἰς κατάσχεσιν
“Ke ke ʻalu hake ki he moʻunga ni ko ʻApalimi, ki he moʻunga ko Nipo, ʻaia ʻoku ʻi he fonua ko Moape, ʻaia ʻoku hangatonu atu ki Seliko; pea vakai ki he fonua ko Kēnani, ʻaia ʻoku ou foaki ki he fānau ʻa ʻIsileli ko honau tofiʻa:
50 καὶ τελεύτα ἐν τῷ ὄρει εἰς ὃ ἀναβαίνεις ἐκεῖ καὶ προστέθητι πρὸς τὸν λαόν σου ὃν τρόπον ἀπέθανεν Ααρων ὁ ἀδελφός σου ἐν Ωρ τῷ ὄρει καὶ προσετέθη πρὸς τὸν λαὸν αὐτοῦ
Pea ke mate ʻi he moʻunga ʻaia ʻoku ke ʻalu hake ki ai, pea fakataha koe mo ho kakai; ʻo hangē ko e mate ʻa ho taʻokete, ko ʻElone ʻi he moʻunga ko Hoa, mo e tānaki ia ki hono kakai:
51 διότι ἠπειθήσατε τῷ ῥήματί μου ἐν τοῖς υἱοῖς Ισραηλ ἐπὶ τοῦ ὕδατος ἀντιλογίας Καδης ἐν τῇ ἐρήμῳ Σιν διότι οὐχ ἡγιάσατέ με ἐν τοῖς υἱοῖς Ισραηλ
Ko e meʻa ʻi hoʻomo fai hala kiate au ʻi he lotolotonga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli ʻi he vai ʻi Melipa Ketesi, ʻi he toafa ʻo Sini; ko e meʻa ʻi hoʻomo taʻefakaʻapaʻapa kiate au ʻi he lotolotonga ʻoe fānau ʻa ʻIsileli.
52 ὅτι ἀπέναντι ὄψῃ τὴν γῆν καὶ ἐκεῖ οὐκ εἰσελεύσῃ
Te ke mamata ki he fonua ʻi ho ʻao; ka ʻe ʻikai te ke ʻalu ki ai ki he fonua ʻaia ʻoku ou foaki ki he fānau ʻa ʻIsileli.”

< Δευτερονόμιον 32 >