Luuqaasa 16
1 Yesuusi ba tamaaretakko, “Issi dure uraas iyappe garssara issi shuumay de7ees. He shuumay ba godaa shaluwa toochchees yaagiya worey keethaawa gakkis.
Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
2 Keethaaway shuumaa xeegisidi, ‘Taani woygiyabaa si7adinaa? Hizappe neeni ta keethas shuuma gidada oothanaw dandda7onna gisho ta shaluwa taw sheedhdha’ yaagis.
I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
3 “He shuumaykka ba wozanan hayssada yaagidi qoppis. ‘Ta goday tana shuumatethaafe wothana hanees, goya aqanaw wolqqi baawa, woossa maanaw yeellayees; yaatin ta waano?
I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
4 Shuumatethaafe ta wodhdhiya wode asay tana mokkana mela oothanabaa ta erays’ yaagis.
Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
5 “Hessa gisho, iya godaa acoy de7iya asaa issuwa issuwa xeegi ehidi koyro uraakko, ‘Ne bolla ta godaa acoy ay meli de7ii?’ yaagidi oychchis.
I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
6 “I, ‘Laatamu barmeele zayte acoy de7ees’ yaagis. “Shuumay, ‘Wule warqattiya he7e, ellesada, tammu barmeele zayte acoy de7ees gada xaafa’ yaagis.
A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
7 “Hessafe kaallidi nam77anthuwako, ‘New aappuni de7ii?’ yaagis. “I, ‘370 kunttaale gistte acoy de7ees’ yaagis. “Shuumay, “Ne wule warqattiya he7e, ellesada, 296 kunttaale yaagada xaafa’ yaagis.
Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
8 Keethaaway ammanettiboonna shuumaa iya bilaamatethaas nashshis. Ha alamiya nayti ase oythan poo7o naytappe aadhdhida wozanaamata. (aiōn g165)
I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
9 “Hessa gisho, ta hinttew odays; ha alamiya miishey wuriya wode merinaa keethan mokettana mela ha miishiyara hinttew laggeta shammite. (aiōnios g166)
I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
10 Ubbaafe guuthaban ammanettiday daroban ammanettidayssa gidees. Qassi ubbaafe guuthaban ammanettonnayssi daroban ammanettenna.
Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
11 Hiza, ha alamiya miishen hintte ammanettonna ixxiko tuma miishe hinttew ooni hadara immanee?
Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
12 Hintte hara asa miishen ammanettonna ixxiko, hintte buzo miishe hinttew ooni immanee?”
A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
13 “Issi aylley nam77u godatas haarettanaw dandda7enna. Issuwa ixxiko hankkuwa dosees woykko issuwako shiiqikko hankkuwa kadhees. Hessadakka, hintte Xoossasinne miishes haarettanaw dandda7ekketa.
Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
14 “Miishe dosiya Farisaaweti hessa si7ida wode Yesuusa qelqisidosona.
Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
15 I, hinttee hinttena asa sinthan xilliseeta, shin Xoossay hintte wozanaa erees. Asa sinthan bonchchettidayssi Xoossaa sinthan borettidayssa.
I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
16 “Muse higgeynne nabeta kiitay Yohaannisa gakkanaw hinttew odettishe gam77is. Hessafe guye, Xoossaa kawotethaa Wonggelaa odettishe gam77is. Asi ubbay yaa gelanaw dafettees.
Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
17 Gidoshin, higgiyafe issi laafa pidaaley attanaappe saloynne sa7ay aadhdheyssi kawuyees.
Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
18 “Ba machchiw yeddidi haraa ekkiya ubbay laammees. Ba azinaappe anjjettidaaro ekkeysika laammees” yaagis.
Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
19 “Al77onne alleeqo afila ma77iya, sa7i injjetin gallas gallas ufayssan de7iya issi dure asi de7ees.
Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
20 Hari qassi asatethay kumethi madunxida issi Alaazara geetettiya manqoy he dure uraa karen yegeti attidayssi de7ees.
A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
21 Koshappe denddoyssan dure uraa gaytappe wodhdhiya tiifiya maanaw amottishe de7ees. Hari attoshin, kanati yidi iya madunthaa laaccosona.
Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
22 “He manqoyka hayqqis; kiitanchchoti iya Abrahaame ki7uwa efidosona. Qassi dure uraykka hayqqidi moogettis.
I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
23 Si7oolen un77ettidi de7ishe dhoqqu gidi haahon Abrahamenne iya ki7on de7iya Alaazara be7is. (Hadēs g86)
Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
24 I, ‘Aawaw Abrahaame, taw qadhettarkii; ha laco taman un77ettada de7iya gisho Alaazari ba biradhdhiya haathan yeddidi ta inxarssa laakothana mela hayyana iya yeddarkki’ yaagidi waassis.
I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
25 “Shin Abrahamey iyaakko, ‘Ta na7aw, ne sa7an de7iya wode lo77obaata ekkidayssa, qassi Alaazari iitabata ekkidayssa akeeka. Shin ha77i I hayssan ufayttees, qassi neeni waayettashe de7aasa’ yaagis.
I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
26 Ha ubbaafe aadhdhidi, ‘Haappe hintteko, hinippe haa nuukko aadhdhanaw koyeyssati pinnonna mela nuusinne hinttes giddon gita aafoy de7ees’ yaagis.
A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
27 “Dure uray, ‘Aawaw, yaakko Alaazara ta aawa soo kiittana mela ta nena woossays.
I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
28 Taw ichchashu ishati de7idosona, enttika ha waaye bessaa yoonna mela enttaw bidi markkatto’ yaagis.
Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
29 “Shin Abrahamey, ‘Enttaw Museranne nabetara de7oosona; entti odiyabaa si7onna’ yaagis.
I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
30 “Dure uray, ‘Aawaw Abrahaame, hessatho gidenna; issi asi hayqoppe denddidi biikko entti maarotan gelana’ yaagis.
A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
31 “Abrahamey, ‘Musenne nabeta si7onna ixxiko, hari attoshin hayqoppe issi asi denddi odikkoka ammanokkona’ yaagis.”
I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
