< Psalm 122 >

1 Ein Lied Davids im höhern Chor. Ich freute mich über die, so mir sagten: Laßt uns ins Haus des HERRN gehen!
Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
2 Unsre Füße stehen in deinen Toren, Jerusalem.
A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
3 Jerusalem ist gebaut, daß es eine Stadt sei, da man zusammenkommen soll,
Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
4 da die Stämme hinaufgehen, die Stämme des HERRN, wie geboten ist dem Volk Israel, zu danken dem Namen des Herrn.
Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
5 Denn daselbst sind Stühle zum Gericht, die Stühle des Hauses David.
Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
6 Wünschet Jerusalem Glück! Es möge wohl gehen denen, die dich lieben!
Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
7 Es möge Friede sein in deinen Mauern und Glück in deinen Palästen!
Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
8 Um meiner Brüder und Freunde willen will ich dir Frieden wünschen.
Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
9 Um des Hauses willen des HERRN, unsers Gottes, will ich dein Bestes suchen.
Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

< Psalm 122 >