Psalm 106

1 Halleluja! Danket dem HERRN; denn er ist freundlich, und seine Güte währet ewiglich.

Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.

2 Wer kann die großen Taten des HERRN ausreden und alle seine löblichen Werke preisen?

Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?

3 Wohl denen, die das Gebot halten und tun immerdar recht!

Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.

4 HERR, gedenke mein nach der Gnade, die du dem Volk verheißen hast; beweise uns deine Hilfe,

Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

5 daß wir sehen mögen die Wohlfahrt deiner Auserwählten und uns freuen, daß es deinem Volk wohl geht, und uns rühmen mit deinem Erbteil.

Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.

6 Wir haben gesündigt samt unsern Vätern; wir haben mißgehandelt und sind gottlos gewesen.

Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.

7 Unsre Väter in Ägypten wollten deine Wunder nicht verstehen; sie gedachten nicht an deine große Güte und waren ungehorsam am Meer, am Schilfmeer.

Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.

8 Er half ihnen aber um seines Namens willen, daß er seine Macht bewiese.

A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.

9 Und er schalt das Schilfmeer: da ward's trocken, und führte sie durch die Tiefen wie in einer Wüste

Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

10 und half ihnen von der Hand des, der sie haßte, und erlöste sie von der Hand des Feindes;

A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.

11 und die Wasser ersäuften ihre Widersacher, daß nicht einer übrig blieb.

V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.

12 Da glaubten sie an seine Worte und sangen sein Lob.

A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

13 Aber sie vergaßen bald seiner Werke; sie warteten nicht auf seinen Rat.

Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;

14 Und sie wurden lüstern in der Wüste und versuchten Gott in der Einöde.

Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.

15 Er aber gab ihnen ihre Bitte und sandte ihnen genug, bis ihnen davor ekelte.

I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

16 Und sie empörten sich wider Mose im Lager, wider Aaron, den Heiligen des HERRN.

Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,

17 Die Erde tat sich auf und verschlang Dathan und deckte zu die Rotte Abirams,

Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.

18 und Feuer ward unter ihrer Rotte angezündet, die Flamme verbrannte die Gottlosen.

A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.

19 Sie machten ein Kalb am Horeb und beteten an das gegossene Bild

Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.

20 und verwandelten ihre Ehre in ein Gleichnis eines Ochsen, der Gras frißt.

A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,

21 Sie vergaßen Gottes, ihres Heilands, der so große Dinge in Ägypten getan hatte,

Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.

22 Wunder im Lande Hams und schreckliche Werke am Schilfmeer.

A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.

23 Und er sprach, er wolle sie vertilgen, wo nicht Mose, sein Auserwählter, in den Riß getreten wäre vor ihm, seinen Grimm abzuwenden, auf daß er sie nicht gar verderbte.

Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.

24 und sie verachteten das liebe Land, sie glaubten seinem Wort nicht

Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.

25 und murrten in ihren Hütten; sie gehorchten der Stimme des HERRN nicht.

A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.

26 Und er hob auf seine Hand wider sie, daß er sie niederschlüge in der Wüste

A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

27 und würfe ihren Samen unter die Heiden und zerstreute sie in die Länder.

A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.

28 Und sie hingen sich an den Baal-Peor und aßen von den Opfern der toten Götzen

Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.

29 und erzürnten ihn mit ihrem Tun; da brach auch die Plage unter sie.

A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,

30 Da trat Pinehas herzu und schlichtete die Sache; da ward der Plage gesteuert.

Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.

31 Das ward ihm gerechnet zur Gerechtigkeit für und für ewiglich.

Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.

32 Und sie erzürnten ihn am Haderwasser, und Mose ging es übel um ihretwillen.

Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.

33 Denn sie betrübten ihm sein Herz, daß ihm etliche Worte entfuhren.

Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.

34 Auch vertilgten sie die Völker nicht, wie sie doch der HERR geheißen hatte;

K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,

35 sondern sie mengten sich unter die Heiden und lernten derselben Werke

Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,

36 und dienten ihren Götzen; die wurden ihnen zum Fallstrick.

A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.

37 Und sie opferten ihre Söhne und ihre Töchter den Teufeln

Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.

38 und vergossen unschuldig Blut, das Blut ihrer Söhne und ihrer Töchter, die sie opferten den Götzen Kanaans, daß das Land mit Blutschulden befleckt ward;

A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.

39 und verunreinigten sich mit ihren Werken und wurden abgöttisch mit ihrem Tun.

I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.

40 Da ergrimmte der Zorn des HERRN über sein Volk, und er gewann einen Greuel an seinem Erbe

Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.

41 und gab sie in die Hände der Heiden, daß über sie herrschten, die ihnen gram waren.

A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,

42 Und ihre Feinde ängsteten sie; und sie wurden gedemütigt unter ihre Hände.

A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.

43 Er errettete sie oftmals; aber sie erzürnten ihn mit ihrem Vornehmen und wurden wenig um ihrer Missetat willen.

Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.

44 Und er sah ihre Not an, da er ihre Klage hörte,

A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.

45 und gedachte an seinen Bund, den er mit ihnen gemacht hatte; und es reute ihn nach seiner großen Güte,

Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

46 und er ließ sie zur Barmherzigkeit kommen vor allen, die sie gefangen hatten.

Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.

47 Hilf uns, HERR, unser Gott, und bringe uns zusammen aus den Heiden, daß wir danken deinem heiligen Namen und rühmen dein Lob.

Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.

48 Gelobet sei der HERR, der Gott Israels, von Ewigkeit zu Ewigkeit, und alles Volk spreche: Amen, halleluja!

Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.