Job 33
1 Höre doch, Hiob, meine Rede und merke auf alle meine Worte!
Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.
2 Siehe, ich tue meinen Mund auf, und meine Zunge redet in meinem Munde.
Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.
3 Mein Herz soll recht reden, und meine Lippen sollen den reinen Verstand sagen.
Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.
4 Der Geist Gottes hat mich gemacht, und der Odem des Allmächtigen hat mir das Leben gegeben.
Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.
5 Kannst du, so antworte mir; rüste dich gegen mich und stelle dich.
Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.
6 Siehe, ich bin Gottes ebensowohl als du, und aus Lehm bin ich auch gemacht.
Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.
7 Siehe, du darfst vor mir nicht erschrecken, und meine Hand soll dir nicht zu schwer sein.
Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.
8 Du hast geredet vor meinen Ohren; die Stimme deiner Reden mußte ich hören:
Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:
9 “Ich bin rein, ohne Missetat, unschuldig und habe keine Sünde;
Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.
10 siehe, er hat eine Sache gegen mich gefunden, er achtet mich für einen Feind;
Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,
11 er hat meinen Fuß in den Stock gelegt und hat acht auf alle meine Wege.”
Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.
12 Siehe, darin hast du nicht recht, muß ich dir antworten; denn Gott ist mehr als ein Mensch.
Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.
13 Warum willst du mit ihm zanken, daß er dir nicht Rechenschaft gibt alles seines Tuns?
Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?
14 Denn in einer Weise redet Gott und wieder in einer anderen, nur achtet man's nicht.
Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.
15 Im Traum, im Nachtgesicht, wenn der Schlaf auf die Leute fällt, wenn sie schlafen auf dem Bette,
Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,
16 da öffnet er das Ohr der Leute und schreckt sie und züchtigt sie,
Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,
17 daß er den Menschen von seinem Vornehmen wende und behüte ihn vor Hoffart
Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,
18 und verschone seine Seele vor dem Verderben und sein Leben, daß es nicht ins Schwert falle.
A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.
19 Auch straft er ihn mit Schmerzen auf seinem Bette und alle seinen Gebeine heftig
Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,
20 und richtet ihm sein Leben so zu, daß ihm vor seiner Speise ekelt, und seine Seele, daß sie nicht Lust zu essen hat.
Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.
21 Sein Fleisch verschwindet, daß man's nimmer sehen kann; und seine Gebeine werden zerschlagen, daß man sie nicht gerne ansieht,
Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.
22 daß seine Seele naht zum Verderben und sein Leben zu den Toten.
A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.
23 So dann für ihn ein Engel als Mittler eintritt, einer aus tausend, zu verkündigen dem Menschen, wie er solle recht tun,
Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:
24 so wird er ihm gnädig sein und sagen: “Erlöse ihn, daß er nicht hinunterfahre ins Verderben; denn ich habe eine Versöhnung gefunden.”
Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.
25 Sein Fleisch wird wieder grünen wie in der Jugend, und er wird wieder jung werden.
I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.
26 Er wird Gott bitten; der wird ihm Gnade erzeigen und wird ihn sein Antlitz sehen lassen mit Freuden und wird dem Menschen nach seiner Gerechtigkeit vergelten.
Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.
27 Er wird vor den Leuten bekennen und sagen: “Ich hatte gesündigt und das Recht verkehrt; aber es ist mir nicht vergolten worden.
Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.
28 Er hat meine Seele erlöst, daß sie nicht führe ins Verderben, sondern mein Leben das Licht sähe.”
Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.
29 Siehe, das alles tut Gott zwei-oder dreimal mit einem jeglichen,
Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,
30 daß er seine Seele zurückhole aus dem Verderben und erleuchte ihn mit dem Licht der Lebendigen.
Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.
31 Merke auf, Hiob, und höre mir zu und schweige, daß ich rede!
Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.
32 Hast du aber was zu sagen, so antworte mir; Sage an! ich wollte dich gerne rechtfertigen.
Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.
33 Hast du aber nichts, so höre mir zu und schweige; ich will dich die Weisheit lehren.
Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.
