Hohelied 1
1 Das Lied der Lieder, von Salomo.
Píseň nejpřednější z písní Šalomounových.
2 Er küsse mich mit seines Mundes Küssen; denn lieblicher als Wein ist deine Liebe.
Ó by mne políbil políbením úst svých; nebo lepší jsou milosti tvé nežli víno.
3 Lieblich duften deine Salben; wie ausgegossenes Öl ist dein Name, darum haben dich Jungfrauen lieb.
Pro vůni masti tvé jsou výborné, mast rozlitá jméno tvé; protož tě mladice milují.
4 Zieh mich dir nach; o, laß uns eilen! - mich führte der König in seine Gemächer - Wir wollen jubeln und uns deiner freuen, deine Liebe preisen mehr als den Wein; mit Recht lieben sie dich!
Táhniž mne, a poběhnem za tebou. Uvedltě mne král do pokojů svých, plésati a veseliti se v tobě budeme, a vychvalovati milosti tvé více než víno; upřímí milují tě.
5 Schwarz bin ich, doch lieblich, ihr Töchter Jerusalems! wie Kedars Gezelte, wie Salomos Zeltdecken.
Jsemť černá, ale milostná, ó dcery Jeruzalémské, tak jako stanové Cedarští, jako opony Šalomounovy.
6 Seht mich nicht an, daß ich so schwärzlich bin, daß die Sonne mich verbrannt hat. Die Söhne meiner Mutter zürnten auf mich; sie bestellten mich zur Weinbergshüterin - meinen eigenen Weinberg habe ich nicht gehütet!
Nehleďte na mne, žeť jsem snědá, nebo jsem obhořela od slunce. Synové matky mé rozpálivše se proti mně, postavili mne, abych ostříhala vinic, a vinice své nehlídala jsem.
7 Thu' mir kund, o du, den meine Seele liebt: Wo weidest du? wo lagerst du am Mittag? Denn warum soll ich wie eine Vermummte sein bei den Herden deiner Genossen?
Oznam mi ty, kteréhož miluje duše má, kde paseš? Kde dáváš odpočinutí o poledni? Nebo proč mám býti tak jako poběhlá při stádích tovaryšů tvých?
8 Wenn du's nicht weißt, o du schönste unter den Frauen, so geh' doch hinaus den Spuren der Herde nach und weide deine Zicklein bei den Hütten der Hirten.
Jestliže nevíš, ó nejkrašší mezi ženami, vyjdi po šlepějích ovcí, a pas kozlátka svá podlé obydlí pastýřů.
9 Den Stuten am Pharaowagen vergleiche ich dich, meine Freundin.
Jízdě v vozích Faraonových připodobňuji tě, ó milostnice má.
10 Lieblich stehn deinen Wangen die Gehänge, deinem Halse die Schnüre.
Líce tvá okrášlena jsou ozdobami, a hrdlo tvé halžemi.
11 Gehänge von Gold wollen wir dir machen mit silbernen Punkten.
Ozdob zlatých naděláme tobě s proměnami stříbrnými.
12 So lange der König auf seinem Ruhepolster weilte, gab meine Narde ihren Duft.
Dotud, dokudž král stolí, nardus můj vydává vůni svou.
13 Mein Geliebter ist mir das Balsambündel, das an meinem Busen ruht.
Svazček mirry jest mi milý můj, na prsech mých odpočívaje.
14 Die Cyprusdolde in Engedis Weinbergen ist mein Geliebter mir.
Milý můj jest mi hrozen cyprový na vinicích v Engadi.
15 Wie schön bist du, meine Freundin; wie schön bist du! Deine Augen sind Taubenaugen.
Aj, jak jsi ty krásná, přítelkyně má, aj, jak jsi krásná! Oči tvé jako holubičí.
16 Wie schön bist du, mein Geliebter, ja holdselig; ja immer grün ist unser Lager.
Aj, jak jsi ty krásný, milý můj, jak utěšený! I to lůže naše zelená se.
17 Die Balken unseres Hauses sind Cedern, unser Getäfel Cypressen.
Trámové domů našich jsou z cedrů, a pavlače naše z boroví.
