Psalm 94

1 Gott der Rache, Jahwe, Gott der Rache, strahle auf!

Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.

2 Erhebe dich, Richter der Erde, vergilt den Übermütigen, was sie andern angethan.

Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.

3 Wie lange sollen die Gottlosen, Jahwe, wie lange sollen die Gottlosen frohlocken?

Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,

4 Sie geifern, führen vermessene Reden; es überheben sich alle Übelthäter.

Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?

5 Dein Volk, Jahwe, zermalmen sie und dein Besitztum bedrücken sie.

Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?

6 Witwen und Fremdlinge würgen sie und die Waisen morden sie

Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,

7 und wähnen: “Jah sieht es nicht und der Gott Jakobs merkt es nicht.”

Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?

8 Merkt doch auf, ihr Unvernünftigen im Volke! und ihr Thoren - wann wollt ihr klug werden?

Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?

9 Der das Ohr gepflanzt hat, sollte der nicht hören? der das Auge gebildet, sollte der nicht sehen?

Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?

10 Der Völker in Zucht hält, sollte der nicht strafen - er, der die Menschen Erkenntnis lehrt?

Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?

11 Jahwe kennt die Gedanken der Menschen, denn sie sind ein bloßer Hauch.

Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.

12 Wohl dem Manne, den du zurechtweisest, Jah, und aus deinem Gesetze belehrst,

Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.

13 ihm Ruhe zu schaffen vor Unglückstagen, bis dem Gottlosen die Grube gegraben wird.

Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.

14 Denn Jahwe wird sein Volk nicht verstoßen, noch sein Besitztum preisgeben.

Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,

15 Denn auf Gerechtigkeit wird der Rechtsspruch hinauskommen, und dem werden sich anschließen alle, die redliches Sinnes sind.

Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.

16 Wer wird sich für mich gegen die Bösewichter erheben, wer für mich auftreten gegen die Übelthäter?

Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?

17 Wäre Jahwe nicht meine Hilfe, so läge meine Seele wohl schon in der Todesstille.

Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.

18 Wenn ich dachte: es wankt mein Fuß! so stützte mich deine Gnade, Jahwe.

Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.

19 Wenn der schweren Gedanken in meinem Innern viele waren, erquickten deine Tröstungen meine Seele.

Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.

20 Hat der verderbliche Stuhl mit dir Gemeinschaft, der wider Recht und Gesetz Unheil schafft?

Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,

21 Sie scharen sich zusammen wider das Leben der Frommen und verurteilen unschuldiges Blut.

Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?

22 Aber Jahwe ward mir zur Burg, und mein Gott zu einem Felsen, der mir Zuflucht bot.

Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

23 Und er vergalt ihnen ihren Frevel und vertilgt sie in ihrer Bosheit; es vertilgt sie Jahwe, unser Gott.

Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.