Psalm 69

1 Dem Musikmeister, nach “Lilien”. Von David. Hilf mir, o Gott, denn das Wasser geht mir bis an die Seele!

Přednímu z kantorů na šošannim, žalm Davidův. Vysvoboď mne, ó Bože, neboť jsou dosáhly vody až k duši mé.

2 Ich versinke im tiefen Schlamme, wo kein Grund ist; in Wassertiefen bin ich geraten, und die Flut hat mich überströmt.

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

3 Ich habe mich müde geschrieen, meine Kehle ist ausgedörrt; meine Augen verschmachten vom Harren auf meinen Gott.

Ustal jsem, volaje, vyschlo hrdlo mé, zemdlely oči mé od ohlídání se na tě Boha svého.

4 Derer, die mich ohne Ursach hassen, sind mehr, als der Haare auf meinem Haupte; zahlreicher als meine Gebeine sind, die mich grundlos befeinden. Was ich nicht geraubt habe, soll ich erstatten.

Více jest těch, kteříž mne nenávidí bez příčiny, než vlasů hlavy mé; zmocnili se ti, kteříž mne vyhladiti usilují, a jsou nepřátelé moji bez mého provinění; to, čehož jsem nevydřel, nahražovati jsem musil.

5 Gott, du kennst meine Thorheit, und meine Verschuldungen sind dir nicht verborgen.

Bože, ty znáš sám nemoudrost mou, a výstupkové moji nejsou skryti před tebou.

6 Laß in mir nicht zu Schanden werden, die auf dich harren, o Herr, Jahwe der Heerscharen; laß in mir nicht beschämt werden, die dich suchen, Gott Israels!

Nechť nebývají zahanbeni příčinou mou ti, kteříž na tě očekávají, Pane, Hospodine zástupů; nechť nepřicházejí skrze mne k hanbě ti, kteříž tě hledají, ó Bože Izraelský.

7 Denn um deinetwillen trage ich Schmach, bedeckt Schande mein Angesicht.

Neboť pro tebe snáším pohanění, a stud přikryl tvář mou.

8 Ich bin meinen Brüdern fremd geworden und unbekannt den Söhnen meiner Mutter.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

9 Denn der Eifer um dein Haus hat mich gefressen, und die Schmähungen derer, die dich schmähen, sind auf mich gefallen.

Proto že horlivost domu tvého snědla mne, a hanění hanějících tě na mne připadla.

10 Ich kasteite durch Fasten meine Seele, und das ward mir zur Schmach.

Když jsem plakal, postem trápiv duši svou, bylo mi to ku potupě obráceno.

11 Ich machte ein härenes Gewand zu meinem Kleid und ward ihnen zum Gespött.

Když jsem bral na se pytel místo roucha, tehdy jsem jim byl za přísloví.

12 Es reden über mich, die im Thore sitzen, und das Saitenspiel der Würzweinzecher.

Pomlouvali mne, sedíce v bráně, a písničkou byl jsem těm, kteříž pili víno.

13 Ich aber bete zu dir, Jahwe, zur wohlgefälligen Zeit; o Gott, nach deiner großen Gnade erhöre mich mit deiner treuen Hilfe!

Já pak modlitbu svou k tobě odsílám, Hospodine, časť jest dobré líbeznosti tvé. Ó Bože, vedlé množství milosrdenství svého vyslyš mne, pro pravdu svou spasitelnou.

14 Errette mich aus dem Schlamme, daß ich nicht versinke; laß mich errettet werden von denen, die mich hassen, und aus Wassertiefen!

Vytrhni mne z bláta, abych nebyl pohřížen; nechť jsem vytržen od těch, kteříž mne nenávidí, jako z hlubokostí vod,

15 Laß die Wasserflut mich nicht überströmen und die Tiefe mich nicht verschlingen, noch den Brunnen seinen Mund über mir schließen.

Aby mne nezachvátili proudové vod, a nesehltila hlubina, ani se nade mnou zavřela prohlubně.

16 Erhöre mich, Jahwe, denn deine Gnade ist köstlich; wende dich zu mir nach deiner großen Barmherzigkeit.

Vyslyšiž mne, Hospodine, neboť jest dobré milosrdenství tvé; vedlé množství slitování svých vzhlédniž na mne.

17 Und verbirg dein Antlitz nicht vor deinem Knechte; denn mir ist angst: eilend erhöre mich!

A neskrývej tváři své od služebníka svého, neboť mám úzkost; rychle vyslyš mne.

18 Nahe dich meiner Seele, erlöse sie; um meiner Feinde willen befreie mich!

Přibliž se k duši mé, a vyprosť ji; pro nepřátely mé vykup mne.

19 Du kennst meine Schmach und Schande und Beschimpfung; alle meine Dränger sind dir bewußt.

Ty znáš pohanění mé, a zahanbení mé, i potupu mou, před tebouť jsou všickni nepřátelé moji.

20 Die Schmach bricht mir das Herz, so daß ich verzweifle; ich wartete auf Mitleid, aber da war keines, und auf Tröster, aber ich fand sie nicht.

Pohanění potřelo srdce mé, pročež jsem byl v žalosti. Očekával jsem, zdali by mne kdo politoval, ale žádného nebylo, zdali by kdo potěšiti chtěli, ale nedočkal jsem.

21 Sie gaben mir Galle zur Speise, und als mich dürstete, tränkten sie mich mit Essig.

Nýbrž místo pokrmu poskytli mi žluči, a v žízni mé napájeli mne octem.

22 Möge ihr Tisch vor ihnen zur Schlinge und den Sicheren zum Fallstricke werden.

Budiž jim stůl jejich před nimi za osídlo, a pokojný způsob jejich místo síti.

23 Mögen ihre Augen sich verfinstern, daß sie nicht sehen, und ihre Hüften laß beständig wanken.

Ať se zatmí oči jejich, aby viděti nemohli, a bedra jejich k stálému přiveď zemdlení.

24 Gieße deinen Grimm über sie aus, und die Glut deines Zorns erreiche sie.

Vylí na ně rozhněvání své, a prchlivost hněvu tvého ať je zachvátí.

25 Möge ihr Lager wüste werden, und kein Bewohner in ihren Zelten sein.

Budiž příbytek jejich pustý, v staních jejich kdo by obýval, ať není žádného.

26 Denn, den du selbst geschlagen hast, verfolgen sie und erzählen von dem Schmerze deiner Verwundeten.

Nebo se tomu, jehož jsi ty zbil, protiví, a o bolesti zraněných tvých rozmlouvají.

27 Füge Verschuldung zu ihrer Verschuldung und laß sie nicht zu Gerechtigkeit vor dir gelangen.

Přilož nepravost k nepravosti jejich, a ať nepřicházejí k spravedlnosti tvé.

28 Sie müssen ausgelöscht werden aus dem Buche der Lebendigen und dürfen nicht aufgeschrieben werden mit den Frommen.

Nechť jsou vymazáni z knihy živých, a s spravedlivými ať nejsou zapsáni.

29 Ich aber bin elend und voller Schmerzen; deine Hilfe, o Gott, wird mich erhöhen.

Já pak ztrápený jsem, a bolestí sevřený, ale spasení tvé, ó Bože, na místě bezpečném postaví mne.

30 Ich will den Namen Gottes durch Lieder preisen und ihn verherrlichen mit Lobgesang.

I buduť chváliti jméno Boží s prozpěvováním, a velebiti je s děkováním.

31 Das wird Jahwe besser gefallen als ein Stier, ein Farre mit Hörnern und Klauen.

A bude to příjemnější Hospodinu nežli vůl, neb volek rohatý s rozdělenými kopyty.

32 Die Gebeugten sehen's, freuen sich; die ihr Gott sucht, euer Herz lebe auf!

To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

33 Denn Jahwe hört auf die Armen und verachtet seine Gefangenen nicht.

Neboť vyslýchá chudé Hospodin, a vězni svými nezhrzí.

34 Himmel und Erde müssen ihn preisen, das Meer und alles, was sich darin tummelt.

Chvaltež ho nebesa a země, moře i všeliký hmyz jejich.

35 Denn Gott wird Zion helfen und die Städte Judas aufbauen, und man wird sich daselbst niederlassen und sie in Besitz nehmen.

Bůhť zajisté zachová Sion, a vzdělá města Judská, i budou tu bydliti, a zemi tu dědičně obdrží.

36 Und die Nachkommen seiner Knechte werden sie zum Erbe erhalten, und die seinen Namen lieben, werden darin wohnen.

Tolikéž i símě služebníků jeho dědičně jí vládnouti budou, a milující jméno jeho v ní přebývati.