Psalm 65

1 Dem Musikmeister. Ein Psalm Davids. Ein Lied. Dir gebührt Lobpreis, o Gott, auf Zion, und dir bezahle man Gelübde!

Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň. Na tobě přestávati sluší, ó Bože, tebe na Sionu chváliti, a tu tobě slib vyplňovati.

2 Der du Gebete hörst, zu dir kommt alles Fleisch.

Tu k tobě modlitbu vyslýchajícímu všeliké tělo přicházeti bude.

3 Meine Verschuldungen hatten mich überwältigt, aber du deckst unsere Vergehungen zu.

Mnohé nepravosti, kteréž se zmocnily nás, a přestoupení naše ty očistíš.

4 Wohl dem, den du erwählst und nahen lässest, daß er in deinen Vorhöfen wohne, damit wir uns ersättigen an den Gütern deines Hauses, deines heiligen Tempels.

Blahoslavený, kohož vyvoluješ, a přivodíš, aby obýval v síňcích tvých. Tuť nasyceni budeme dobrým domu tvého, v svatyni chrámu tvého.

5 Mit furchtbaren Thaten antwortest du uns nach deiner Gerechtigkeit, du Gott, der du unser Heil bist, du Zuversicht aller der fernen Enden der Erde und des Meers,

Předivné věci podlé spravedlnosti nám mluvíš, Bože spasení našeho, naděje všech končin země i moře dalekého,

6 der durch seine Kraft die Berge feststellt, mit Stärke gegürtet ist,

Kterýž upevňuješ hory mocí svou, silou jsa přepásán,

7 der das Brausen des Meeres stillt, das Brausen seiner Wellen und das Toben der Völker,

Kterýž skrocuješ zvuk moře, ječení vlnobití jeho, i bouření se národů,

8 so daß sich die Bewohner der äußersten Enden vor deinem Zeichen fürchten: die Länder gegen Morgen und gegen Abend versetzest du in Jubel.

Tak že se báti musejí obyvatelé končin zázraků tvých, kteréž nastáváním jitra a večera k plésání přivodíš.

9 Du hast das Land heimgesucht und hast es getränkt, hast es gar reich gemacht mit einem Gottesbache voll Wasser, bereitest Getreide für sie, denn also bereitest du das Land.

Navštěvuješ zemi a svlažuješ ji, hojně ji obohacuješ. Potok Boží naplňován bývá vodami, i nastrojuješ obilé jejich, když ji tak spravuješ.

10 Du tränkst seine Furchen, lockerst seine Schollen, weichst es durch Regenschauer auf, segnest sein Gewächs.

Záhony její svlažuješ, brázdy její snižuješ, dešti ji obměkčuješ, a zrostlinám jejím požehnání dáváš.

11 Du kröntest das Jahr mit deiner Güte, und deine Geleise triefen von Fett.

Korunuješ rok dobrotivostí svou, a šlepěje tvé kropí tučností;

12 Es triefen die Auen der Steppe, und mit Jubel gürten sich die Hügel.

Skropují pastviště po pustinách, tak že i pahrbkové plésáním přepasováni bývají.

13 Die Anger sind mit Herden von Schafen bekleidet, und die Thalgründe hüllen sich in Korn: sie jauchzen einander zu und singen.

Přiodíny bývají roviny dobytkem, a údolí přistřína obilím, tak že radostí prokřikují, a prozpěvují.