Psalm 147

1 Rühmet Jah, denn er ist gütig; lobsingt unserem Gott, denn er ist lieblich; es ziemt sich Lobgesang.

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

2 Jahwe baut Jerusalem wieder auf, er sammelt die Versprengten Israels.

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

3 Er heilt, die zerbrochenes Herzens sind, und verbindet ihre Wunden.

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

4 Er bestimmt den Sternen eine Zahl, er ruft sie alle mit Namen.

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

5 Groß ist unser Herr und reich an Macht; seine Einsicht ist ohne Maß.

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

6 Jahwe hält die Gebeugten aufrecht, erniedrigt die Gottlosen bis auf den Boden.

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

7 Singt Jahwe mit Danksagung, lobsingt unserem Gott auf der Zither!

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

8 Der den Himmel mit Wolken bedeckt, der Erde Regen bereitet, die Berge Gras sprossen läßt,

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

9 der dem Vieh sein Futter giebt, den jungen Raben, die zu ihm schreien.

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

10 Er hat nicht Lust an der Stärke des Rosses, noch an den Schenkeln des Mannes Gefallen.

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

11 Jahwe hat Gefallen an denen, die ihn fürchten, die auf seine Gnade harren.

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

12 Preise Jahwe, Jerusalem; rühme deinen Gott, o Zion!

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

13 Denn er hat die Riegel deiner Thore fest gemacht, deine Kinder in dir gesegnet.

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

14 Er schafft deinen Grenzen Frieden, sättigt dich mit dem besten Weizen.

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

15 Er sendet sein Gebot auf Erden; gar schnell läuft sein Wort.

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

16 Er spendet Schnee wie Wolle, streut Reif wie Asche.

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

17 Er wirft sein Eis wie Bissen hin; wer kann vor seinem Froste bestehen?

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

18 Er entsendet sein Wort und läßt sie schmelzen, läßt seinen Wind wehen, da rinnen Wasser.

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

19 Er that Jakob sein Wort kund, Israel seine Satzungen und Rechte.

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

20 Keinem Volk hat er also gethan und seine Rechte lehrte er sie nicht. Rühmet Jah!

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.