Psalm 146

1 Rühmet Jah! Rühme, meine Seele, Jahwe!

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

2 Ich will Jahwe mein Leben lang rühmen, meinem Gotte lobsingen, so lange ich bin!

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

3 Verlaßt euch nicht auf Fürsten, auf einen Menschen, der nicht helfen kann.

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

4 Wenn sein Odem ausgeht, wird er wieder zu Erde; an demselben Tage ist's mit seinen Anschlägen vorbei.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

5 Wohl dem, dessen Hilfe der Gott Jakobs ist, der seine Hoffnung setzt auf Jahwe, seinen Gott,

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

6 der Himmel und Erde, das Meer und alles, was in ihnen ist, geschaffen hat, der ewig Treue hält,

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

7 der den Unterdrückten Recht schafft, der den Hungrigen Brot giebt. Jahwe befreit die Gefangenen,

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

8 Jahwe macht die Blinden sehend; Jahwe richtet die Gebeugten auf, Jahwe hat die Frommen lieb.

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

9 Jahwe behütet die Fremdlinge, erhält Waisen und Witwen, aber die Gottlosen führt er in Irrsal.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

10 Jahwe wird König sein in Ewigkeit, dein Gott, o Zion, durch alle Geschlechter! Rühmet Jah!

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.