< Psalm 122 >

1 Wallfahrtslieder. Von David. Ich freute mich, als man zu mir sprach: “Laßt uns zum Tempel Jahwes gehn!”
Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,
2 Unsere Füße stehen in deinen Thoren, Jerusalem!
A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.
3 Jerusalem, du wiedergebaute, wie eine Stadt, die allzumal zusammengefügt ist,
Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.
4 wohin die Stämme hinaufziehen, die Stämme Jahs, nach dem Gesetz für Israel, um dem Namen Jahwes zu danken.
Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.
5 Denn dort stehen Gerichtssessel, Sessel des Hauses Davids.
Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.
6 Erbittet Frieden für Jerusalem: Mögen Ruhe haben, die dich lieben.
Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.
7 Friede sei in deinen Bollwerken, Ruhe in deinen Palästen.
Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.
8 Um meiner Brüder und Freunde willen laßt mich sprechen: Friede sei in dir!
Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.
9 Um des Tempels Jahwes, unseres Gottes, willen will ich dein Bestes suchen.
Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

< Psalm 122 >